Vedení ČSA už rozdává výpovědi, letušky chtějí stávkovat

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 23. 10. 2014 16:56
Celkem ČSA v rámci restrukturalizačního plánu hodlá propustit 77 pilotů, 66 pracovníků v administrativě a přes 170 palubních průvodčích.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Vedení ČSA začalo rozdávat výpovědi. Restrukturalizaci firmy spočívající ve snižování mezd a v masivním propouštění ve středu podpořil menšinový vlastník ČSA, Korean Air. Informaci ČTK potvrdil mluvčí společnosti Daniel Šabík.

Většina letušek a stevardů, kterých se propouštění nejvíce týká, se vyslovila pro stávku. Piloti zatím stávkovat nemohou. Nejprve by museli podobně jako palubní průvodčí o protestu rozhodnout v hlasování, což zatím nechystají. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je restrukturalizace nevyhnutelná.

"Fakticky propouštění začalo už koncem minulého týdne, týkalo se ale pouze administrativních pracovníků," uvedl Šabík. Nyní vedení společnosti rozdalo první výpovědi i provozním pracovníkům. Celkem ČSA v rámci restrukturalizačního plánu hodlá propustit 77 pilotů, 66 pracovníků v administrativě a přes 170 palubních průvodčích.

Stevardi a letušky chtějí stávku

Odbory zastupující piloty se s propouštěním smířit nechtějí, přestože informaci o korejské pomoci jinak vítají. "Předpokládáme, že Korean Air se současným krokem přihlásil k ochotě do ČSA investovat a že tato spolupráce povede k rozvoji dopravce," řekl výkonný sekretář Českého sdružení dopravních pilotů CZALPA Zdeněk Kirchner.

Odbory proto budou při kolektivním vyjednávání prosazovat, aby společnost při zlepšení hospodářské kondice opětovně přednostně přijímala ty zaměstnance, které nyní propouští. „To se má týkat i lidí, kteří v současnosti využili nabídky ČSA a společnost výměnou za větší odstupné opustili dobrovolně,“ dodal.

Pro stávku se dosud vyjádřila drtivá většina letušek a stevardů. Výsledek hlasování, ve kterém stávku podle informací ČTK podpořilo 97 procent hlasujících letušek a stevardů, rozeslaly kolem poledne zaměstnancům ČSA prostřednictvím e-mailu odbory. Výsledek ale zatím neznamená automatické zahájení protestů. O tom mohou rozhodnout pouze odbory zastupující palubní průvodčí.

Babiš: Nic jiného nám nezbývá

Korean Air, který v ČSA drží 44 procent, se ve středu připojil k plánu ministerstva financí podpořit hospodaření finanční injekcí. Jako podmínku ale korejská společnost uvedla právě pokračování v restrukturalizačním plánu, proti kterému se odbory bouří.

"Je to podmínka de facto hlavního akcionáře, protože potom jak ta transakce proběhne, tak stát bude mít jenom 20 procent, takže nic jiného nám nezbývá," řekl Babiš v České televizi. Ke dvaceti procentům má klesnout podíl státního Aeroholdingu v ČSA poté, co Evropská komise a antimonopolní úřady schválí prodej 34 procent ČSA společnosti Travel Service Jiřího Šimáně. Tato společnost využila opce Korean Air, která měla podle smlouvy s vládou expremiéra Petra Nečase předkupní právo na zbylé akcie patřící Českému Aeroholdingu.

Podpora ČSA (navýšení kapitálu) podle Babiše nebude mít dopad na státní rozpočet, protože pomáhat bude Český Aeroholding jako mateřská společnost. Babišovo ministerstvo Aeroholding řídí.

ČSA nyní zaměstnávají 230 pilotů, téměř 400 palubních průvodčích a téměř 270 pracovníků v administrativě. V roce 2011 dopravce podle výroční zprávy zaměstnával bezmála 1500 lidí, z toho 292 pilotů a 613 letušek a stevardů. Rok předtím dopravce zaměstnával přes 2000 lidí, z toho 415 pilotů a 752 palubních průvodčích. Vloni ČSA vykázaly ztrátu 922 milionů korun.

 

Právě se děje

před 3 minutami

OSN má obavy desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 22 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 37 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy