Vejce z podestýlky a klecí jsou chuťově stejná. V prvním případě si zákazník ale připlácí za to, aby se slepicím žilo lépe. Rozdíl mezi klecovými a podestýlkovými navíc nepozná ani odborník, a jediným vodítkem tudíž zůstává kód na skořápce.
"Vejce je identické. Nikdo není schopen rozeznat, jestli je to z podestýlky, nebo je to z klece," říká v reportáži ČT Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.
Podestýlková vejce se cenově od těch klecových dramaticky neliší, v průměru jsou dražší pouze o desítky haléřů. Starat se o slepice na podestýlce je ale pro chovatele nákladnější. "Voliéry na náš podestýlkový chov byly poměrně nákladné. Proti klecovému je tam polovina slepic," popsal novinářům chovatel slepic na podestýlce Jan Král.
Vejce od slepic chovaných na podestýlce ovšem vykupují obchodní řetězce za vyšší cenu než ta klecová. Někteří nepoctiví chovatelé tak vycítili příležitost a začali míchat vejce od slepic z klecí s těmi podestýlkovými, aby na nákladech ušetřili. Zákazník si tak mylně připlácí za kvalitu, ale odnáší si ta nejlacinější vejce z kritizovaných chovů. Dlouhodobé podezření ochránců zvířat se podařilo Reportérům ČT potvrdit záběry ze dvou drůbežáren.
Na dvojku všechno a jede se
Drůbežárna Bohemia Vitae z Jindřichova Hradce uvádí, že chová 66 tisíc slepic, které ročně snesou 30 milionů vajec, která poté putují do obchodních řetězců. Ve třech halách slepice žijí na podestýlce, v šesti v klecích. Reportáž ale upozorňuje, že klecová a podestýlková vejce se v Bohemia Vitae míchají.
"Míchání klecových a podestýlkových vajec se tam děje každý den. Na velkých pásech přijíždí vajíčka z klecového chovu a potom v půlce směny nebo ke konci směny se přisypou z palet podestýlková vajíčka," popisuje autorka zveřejněných záběrů, která v drůbežárně v Jindřichově Hradci i krátce pracovala.
Podobné záběry a svědectví jsou také z drůbežárny Osík u Litomyšle. Provozuje ji společnost Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. V celkem devíti halách tu chovají přes 200 tisíc slepic - v sedmi halách v klecích, ve dvou na podestýlce.
"Během asi prvních deseti minut se mi paní vedoucí farmy přiznala, že tam vajíčka takto míchají, i když ví, že by to dělat neměli. Potom mi to potvrdila i další zaměstnankyně, která říkala, že se to takhle míchá, že to nikdo neřeší," líčí autor záběrů z Litomyšle.
Výpověď je zachycena na skryté kameře: "Tak samozřejmě že když jsou nějaké objednávky, jako velké, že chtějí třeba podestýlku, tak nejsme schopni to dát. Takže se jedou normální klecové do toho, vůbec se to nedělí. To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka nebo klec. Když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se," říká zaměstnankyně drůbežárny.
To, co se na farmách "neřeší", je však klasickým podvodem na zákazníka. "Ten očekává, že když chce vejce z dané technologie, tak ho dostane. Tady je po prokázání možno uložit sankce do milionu korun," konstatuje v reportáži ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Není to důkaz, brání firmu místopředseda drůbežářů
Místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský připouští, že pokud by k míchání klecových a podestýlkových vajec docházelo, jde o klamání zákazníka. Pořízené záběry přímo z drůbežáren ale nepovažuje za důkazní materiál. "Muselo by být jasně vidět značení na vajíčkách, že do obalů opravdu padají vejce, která tam být nemají," míní.
Natočené záběry Reportéři ČT poslali předsedovi představenstva drůbežárny Bohemia Vitae z Jindřichova Hradce. V písemném vyjádření jakákoliv pochybení odmítl s tím, že materiál byl účelově sestříhán.
"Ponechávám bez komentáře způsob, jakým byl materiál pořízen. Pokud se někdo nechá zaměstnat za zcela jiným účelem než výkon závislé činnosti a takto pořizuje záběry skrytou kamerou, zasahuje tak do práv našich zaměstnanců i firmy. Dojde-li tak k poškození pověsti firmy a jejích obchodních partnerů, bude se muset naše společnost hájit, bránit a požadovat přiměřené zadostiučinění," píše předseda dotčené jindřichohradecké drůbežárny Miroslav Ondřej.
Záběry se dostaly i do Agrofertu, kde zaměstnankyni identifikovali. Místopředseda unie odmítá, že materiál holdingu poslal. Společnost podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky slova zaměstnankyně z nahrávky prověřuje.
"Dotyčná paní je zaměstnána jako dělnice a nemůže ze své pozice znát, nebo dokonce rozhodovat o procesech sběru, třídění a o celkové logistice výrobků. O to víc není nijak kompetentní k tomu, aby se k této oblasti jakkoliv vyjadřovala. Podle svých slov se cítí být zneužita a podá trestní oznámení na neznámého pachatele," sděluje Hanzelka za Agrofert.
Provoz v obou drůbežárnách již zkontrolovala veterinární správa. "V jižních Čechách kontrola dosud není uzavřená. Nemůžeme ji komentovat blíž. Nicméně na Pardubicku kolegové z Krajské veterinární správy neshledali žádné pochybení," konstatuje mluvčí veterinární správy Petr Vorlíček.
Zákaz klecových chovů zpátky ve sněmovně
Aktivisté ze sdružení Obránci zvířat, kteří se na reportáži podíleli, trvají na tom, že jejich záběry zachycují realitu drůbežáren, kterou oficiální kontrola nemůže odhalit. "Nelze s jistotou říct, kolik let tahle praxe trvá a kde všude se odehrává. Jediná věc, která to může vyřešit, je, když klecová vejce a klecové chovy v Česku prostě nebudou," říká Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ - Obránci zvířat.
Spolek v současnosti lobbuje za zákaz klecových chovů slepic, který momentálně projednávají poslanci. "Odpůrci zákazu se ohánějí tím, že si prý v obchodě může každý vybrat. Nová zjištění ukazují, že je to iluze. Dokud bude možné, aby měla drůbežářská firma zároveň chov v klecích i na podestýlce, k míchání a podvodnému značení bude docházet a žádná kontrola to neodhalí. Zabránit tomu můžeme jen úplným zákazem klecového chovu. Je proto na čase, aby se politici přestali vymlouvat a zákaz schválili," dodává Voršilka.
Současný návrh zákona usiluje o kompletní zákaz klecových chovů slepic na území Česka od roku 2027. Návrh na zákaz klecových chovů slepic má podporu mezi koaličními i opozičními poslanci. Na posledním jednání zemědělského výboru však přijat nebyl, proti byli všichni poslanci hnutí ANO.
Legislativní návrh již prošel druhým čtením, a poslanci tak o jeho definitivním schválení nebo zamítnutí budou hlasovat pravděpodobně už tento pátek.
Pokud by však klecové chovy nosnic zakázalo pouze Česko, mnozí tuzemští chovatelé podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) by museli kvůli rostoucímu dovozu vajec ukončit činnost a po státu by pak požadovali kompenzace v celkové výši až sedm miliard korun.
Toman míní, že pokud by se měly klecové chovy nosnic zakázat, tak jedině v celé Evropské unii. V opačném případě by nosnice v klecích zůstaly v řadě evropských zemí, odkud by se poté zvýšil dovoz vajec do Česka. Podle ministra by vzrostl také dovoz vajec ze třetích zemí, kde se unijní normy zaměřené na pohodu zvířat nedodržují a tamní chovatelé nosnic kvůli tomu mají výrazně nižší náklady.
"Pokud by zákaz klecových chovů začal platit pouze v České republice, naši chovatelé by museli zavřít chovy a po státu by oprávněně požadovali zhruba sedm miliard korun na kompenzace," uvedl Toman v úterý na jednání Agrární komory, podle kterého by to znamenalo ztrátu pracovních míst na venkově. "Spotřebitelé budou muset sáhnout hlouběji do peněženek a nebudou mít jistotu zdravotní nezávadnosti vajec," dodal.
Předseda Zemědělského družstva Senice na Hané na Olomoucku Jaroslav Navrátil na jednání varoval, že v případě zákazu klecových chovů družstvo, které má kolem 80 000 nosnic, s produkcí vajec skončí. Do zisku se chov od roku 2012 dostal jednou, v době zvýšení cen kvůli fipronilové kauze, dodal.
