Průměrná čistá částka na osobu se předloni oproti roku 2019 zvedla přibližně o 10 300 korun. V příjmové chudobě se nacházelo asi 900 tisíc lidí. Její míra meziročně poklesla z 9,5 na 8,6 procenta.
Český statistický úřad to uvedl na tiskové konferenci, která se věnovala životným podmínkám domácností. Statistici je mapují pravidelně každý rok na jaře. Loni se ptali 11 500 domácností. Ukazatele odrážejí stav předminulého roku.
Člověku hrozí příjmová chudoba, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni pro jednotlivce činila 14 055 korun za měsíc. V předchozím roce byla o 415 korun nižší. Pro dva dospělé byl loňský příjem na hranici chudoby na částce 21 082 korun za měsíc. U samoživitele s jedním dítětem do 13 let to bylo 18 271 korun a se dvěma dětmi nad 13 let pak 28 109 korun. Oba rodiče se třemi dětmi měli hraniční částku 39 353 korun.
Průměrný čistý příjem osoby v domácnosti se v prvním covidovém roce meziročně zvýšil o 4,9 procenta na 220 100 korun. Růst částky tak zpomalil, byl podobný jako v letech 2015 a 2016. V letech 2017 až 2019 za ekonomické konjuktury byl vyšší.
Senioři si polepšili
Nejvíc si předloni polepšily seniorské dvojice. Páru lidí nad 65 let se v roce 2020 zvedl meziročně příjem téměř o 12 procent, samotné penzistce či penzistovi pak téměř o sedm procent. Úplné rodiny s dětmi měly meziročně o 2,3 procenta peněz víc. Samotní lidé do 65 let pak o 1,3 procenta.
Samoživitelským domácnostem se roční částka na osobu téměř nezměnila. Navýšila se asi o 300 korun na 147 100 korun. Na člena rodiny samoživitelek a samoživitelů tak připadalo o 73 tisíc korun na rok méně než v průměrné české domácnosti. "Poraženými pandemie byly neúplné rodiny s dětmi," uvedla Simona Měřinská z Českého statistického úřadu.
Jiří Pekárek za statistický úřad doplnil, že předloni klesal podíl příjmů z práce a dalších činností. O vyšší příjem se tak postarala hlavně zvýšená rodičovská, ošetřovné kvůli zavřeným školám či takzvané rouškovné, tedy příspěvek 5000 korun pro důchodce a důchodkyně. "Je zřejmé, že na růstu příjmů se z pohledu zdrojů nejvíc podílely sociální příjmy, které meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu," řekl Pekárek.
Předloni mírně přibylo domácností, které uvedly, že snadno či velmi snadno vycházejí s penězi. Naopak ubylo těch, které měly problém s příjmem vystačit.
Českým dětem se žije lépe
Data statistiků také ukázala, že se v posledních letech zlepšovaly podmínky dětí v Česku. Klesal podíl těch, kterým rodiče nemohli zaplatit výlety a kroužky či pořídit sportovní vybavení, knihy, oblečení nebo hračky. Ubylo i domácností, kde neměli školáci vhodné místo na učení. Přibylo dětí ve velmi dobrém zdravotním stavu. S potomky dál častěji tráví čas matky než otcové. Ve zjištěních se nestihly odrazit případné dopady zdražování zboží a energií na rodinné rozpočty, protože průzkum probíhal loni na jaře.
Zdraví 99 ze sta dětí do 16 let je podle dospělých z domácností velmi dobré, dobré či přijatelné. Zatímco v roce 2017 byly ve velmi dobrém stavu necelé tři čtvrtiny dětí, loni víc než čtyři pětiny.
Zhruba 96 procent dětí kvůli zdraví neomezovalo školní povinnosti, koníčky či běžné činnosti. Zhruba tři procenta měla omezení, která nebyla vážná. Necelé procento pak muselo kvůli zdravotním problémům běžné aktivity omezit.
Více rodin si může dovolit kroužky
V roce 2014 si nemohlo dovolit zaplatit dětem týdenní prázdninový pobyt sedm procent domácností, podle loňských zjištění necelá čtyři procenta. Téměř sedm procent rodin nemělo před lety na úhradu kroužků, loni necelá tři procenta. Sportovní vybavení jako kolo, brusle či koloběžku v roce 2014 nemohlo koupit přes šest procent domácností, v minulém roce necelá tři procenta. Zatímco před osmi lety každá dvacátá domácnost nemohla dětem pořídit nové oblečení, loni to byla zhruba každá 83.
Účast dětí na školních výletech, školách v přírodě či lyžařském výcviku významně ovlivnila epidemie. "Třetina dotázaných odpověděla, že se jejich děti neúčastnily školních akcí z jiného důvodu. V předchozích sledovaných letech to byla jen velmi okrajová odpověď, například kvůli nezájmu, nemoci či zranění," řekla Měřinská.
Vhodné místo k učení s klidem a dostatkem světla nemohlo v roce 2009 zajistit dětem téměř sedm procent domácností. V roce 2014 to byla tři procenta a loni dvě procenta.
Celkem 90 procent můžu a 96 procent žen se domnívá, že se svými dětmi tráví dostatek času. Hlavním důvodem rodičů, kteří se svými potomky podle svého názoru dost nejsou, byla práce. Častěji tak odpověděli muži. Ženy zase častěji vnímaly, že s nimi potomek nemá čas kvůli svým aktivitám být či být nechce, nebo že je u bývalého partnera.
Statistici se rodičů ptali i na to, jak často osobně a aktivně s dětmi čas tráví. Celkem 96 procent žen odpovědělo, že to je každý den. "U mužů tomu tak není. Každý desátý muž přiznal, že aktivně se svými dětmi tráví čas zhruba jednou týdně," dodala Měřinská.
