Ukončete chov prasat, chtějí veterináři po lidech ve Zlínském kraji. Vrátí se policejní lovci

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
5. 1. 2018 13:50
U malochovů prasat je nutná registrace od počtu dvou. Pokud chovatelé prasata dříve nezaregistrovali, nejspíš u nich veterináři nařídí porážku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha/Zlín - Veterináři nařídí soupis všech malochovů prasat ve Zlínském kraji. Budou chtít, aby kvůli moru pokud možno malochovatelé s činností přestali. Řekl to ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád po dnešním zasedání zástupců ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, myslivců a regionu.

U malochovů prasat je nutná registrace od počtu dvou. Pokud chovatelé prasata dříve nezaregistrovali, nejspíš u nich veterináři nařídí porážku.

Na Zlínsko by se také měli kvůli rozšíření nemoci mimo oblast vyznačenou ohradníky vrátit policejní lovci. Ještě však není jasné, kdy se tak stane, ani kolik jich bude. Přímo v oblasti, kde se uhynulá prasata našla, budou podmínky lovu zpřísněny nebo bude samotný lov zakázán, aby ze zóny prasata nevybíhala ven. Lovit se tak bude v okolí.

Ministerstvo zemědělství také zváží změnu zákona, aby bylo možné v případech, kdy jde o ochranu státního hospodářství, nikoliv lidských životů, postupovat pružněji a vymáhat například zákaz vstupu do zamořené oblasti.

Podle poslankyně a radní Zlínského kraje Margity Balaštíkové je jediný způsob, jak zamezit rozšíření choroby mimo ohradníky, respektování zákazu vstupu lidmi. "Bohužel je to z pohledu zákona nevymahatelné," dodala.

Podle Semeráda by změna zákona mohla umožnit i flexibilnější stavby plotů a podobných zařízení. Nyní zákon podle něj umožňuje přikázat vybudování elektrického ohradníku na pozemcích soukromníků na dobu 30 dnů, dále již ne. Navíc samotní veterináři nemají kompetence ani dostatečný počet zaměstnanců ke stavbě plotů.

Ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO) apeloval na myslivce, aby se snažili více redukovat populaci divočáků v celé ČR. Šíření choroby přirozenou cestou migrace prasat se podle něj děje rychlostí asi 50 kilometrů za rok.

Jestli si tak podle něj myslivci ještě chtějí někdy divočáky zalovit, měli by nyní snížit populaci na pět až deset kusů na 1000 hektarů, v současnosti je to podle něj násobně více. Stát také zváží zavedení zástřelného za všechna odlovená divoká prasata v celé ČR.

Nové kroky veterináři vyhlásí prostřednictvím mimořádných opatření, která nejspíš budou platit od konce ledna.

Na konci loňského roku potvrdily testy nemoc u sedmi uhynulých divočáků nalezených mimo oblast nákazy ohraničenou ohradníky. Nemoc se tak za ohradníky rozšířila poprvé.

Podle veterinářů byl africký mor na Zlínsku zatím potvrzen u 191 uhynulých prasat, až na sedm divočáků pocházela všechna zvířata z oblasti uvnitř ohradníků. V zamořené oblasti bylo uloveno nebo odchyceno do pasti celkem 567 divokých prasat, u 15 z nich vyšetření potvrdilo prasečí mor.

Africký mor prasat není nebezpečný pro člověka, kromě divočáků však zabíjí domácí prasata. První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou divokých uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína. V případě, že by se nemoc dostala do chovu, musí se vybít.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Fanoušci Baníku vybrali 330 tisíc korun pro rodiny obětí střelby

Finanční sbírka ostravských fotbalových fanoušků na sobotním ligovém utkání Baníku proti Spartě vynesla přibližně 330 tisíc korun. Obnos bude poukázán pozůstalým sedmi obětí tragické střelby ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě.

Ve sbírce, kterou organizoval spolek Baník Baníku, podle webu sdružení bylo vybráno 326.968 korun i drobné sumy v cizích měnách. Dohromady se jedná přibližně o 330 tisíc korun.

Vedle ostravských fanoušků se do charity zapojil i samotný Baník, který z výtěžku věnoval na stejný účel 150 tisíc korun. Další peníze mezi sebou vybírají hráči a zaměstnanci klubu.

Další zprávy