Uhelná komise chce konec uhlí v roce 2038. Zbytečné, bude o 5 let dřív, míní Brabec

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
Aktualizováno 4. 12. 2020 18:00
Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. Ekologové tento termín považují za pozdní, kvůli nesouhlasu z komise odejdou. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, pro což hlasoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), 2038 a 2043.
Ministr životního prostředí Richard Brabec
Ministr životního prostředí Richard Brabec | Foto: Jakub Plíhal

Podle ministra průmyslu a druhého předsedy komise Karla Havlíčka (ANO) hlasovalo z devatenácti členů patnáct pro, dva byli proti a dva se zdrželi. Jak kdo konkrétně hlasoval, komentovat nechtěl. Rozhodnutí označil za kompromis v rámci všech skupin v uhelné komisi. Rok 2038 ale podle něj také jasně vychází z předpokladů ekonomických i ekologických ve smyslu budování nových zdrojů. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi - Jan Rovenský a Jiří Koželouh. Ekologické organizace následně oznámily, že oba komisi opustí.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Havlíček uvedl řekl, že rok 2038 není jenom kompromisem v rámci všech skupin v Uhelné komisi, ale vychází z ekonomických i ekologických předpokladů budování nových zdrojů. 

Ministr životního prostředí Brabec podpořil během pátečního jednání konec využívání uhlí už o pět let dříve, v roce 2033. Ve vyjádření uvedl, že vzhledem k tomu, že zásadní proměna české energetiky nastane do roku 2030, by konec uhlí v dřívějším termínu byl podle jeho názoru možný. 

"Osobně jsem dnes hlasoval pro dřívější termín, tedy rok 2033, protože si myslím, že bychom měli být co možná nejambicióznější, pokud jde o životní prostředí. A s ohledem na to, že zásadní proměna české energetiky se uděje už do roku 2030, věřím, že by konec uhlí v tom dřívějším termínu byl možný. Vidím, že se skutečně trendy rychle posouvají," sdělil Brabec.

Ekologické hnutí Limity jsme my považuje termín za osmnáct let za příliš pozdní na to, aby Česko naplnilo Pařížskou dohodu o změně klimatu. Podle Petra Doubravského z hnutí Fridays For Future je zvolený termín selháním ministra životního prostředí. Senátor za Chomutovsko Přemysl Rabas (za Senátor 21) se domnívá, že pro tak pomalý odchod od uhlí není rozumný důvod a varuje, že rozhodnutí komise ohrožuje rozvoj krajů.

"Myslíme si, že rok 2038 je pozdě. V podstatě 2033 by bylo pozdě, protože k tomu, abychom dostáli závazkům, které plynou z Pařížské dohody, tak bychom potřebovali začít zavírat uhelné elektrárny co nejdříve," řekla Marika Volfová z hnutí Limity jsme my. "Jsme z výsledku zklamaní a budeme dál prosazovat co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí," dodala.

Ministerstvo dá do životního prostředí v příštích deseti letech 300 miliard korun, další stovky miliard poskytne ministerstvo průmyslu, uvedl. I proto Brabec hlasoval pro ambicióznější datum. Ministr se nezúčastnil tiskové konference po jednání, podle Havlíčka byl kvůli náhlé zdravotní indispozici převezen do nemocnice. Tiskové oddělení ministerstva životního prostředí sdělilo, že je Brabec na vyšetření v nemocnici.

Doporučení komise se má pravidelně přezkoumávat

V usnesení komise kromě termínu schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti Česka. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Finální slovo ohledně ukončení využívání uhlí bude mít vláda, které komise rok 2038 podle Havlíčka navrhne ještě letos. Doporučení komise by se mělo minimálně jednou za pět let přezkoumat, dodal.

Havlíček taktéž informoval, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se podle něj bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. "To budou výdaje do nových zdrojů spojené s tím, že budeme dekarbonizovat a ustupovat od uhlí," řekl ministr.

"Naše ambice vybudování nových obnovitelných zdrojů do roku 2030, je ještě dál než aktuální plán 22 procent, současně máme jasný jízdní řád vybudování jaderného bloku, což nebude dříve než v roce 2036, a zcela zásadní je i faktor útlumu uhlí v oblasti teplárenství, což nebude dříve než v roce 2030," uvedl ministr. "Pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, tak rok 2038 je možný i technologicky a časově," dodal.

Ekolog a člen komise Rovenský proti tomu označil ukončení využívání uhlí až v roce 2038 za "absurdně pozdní". Pro rozhodování podle ekologa chyběly potřebné analýzy dopadů této verze na veřejné zdraví i životní prostředí. Nebyla také řádná odborná debata a členové komise dostali návrh usnesení příliš pozdě, podotkli zástupci ekologů.

Liší se také politické názory. Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS) považuje útlum uhlí v roce 2038 za kompromis. Podle předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti) Uhelná komise selhala a rozhodla o ustrnutí na pozici fosilního skanzenu. TOP 09 podle šéfky strany Markéty Pekarové Adamové považuje za nejzazší možný termín ukončení pálení uhlí v elektrárnách rok 2033.

Analytici připomínají, že rok 2038 stanovilo za termín konce uhlí také sousední Německo. Nevylučují to, že kvůli situaci na trhu skončí uhlí dříve. Špatným signálem světu a promeškanou příležitostí nazval rozhodnutí Uhelné komise ekolog a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan. Na protest proti doporučení komise a podporu dřívějšího útlumu uhlí se vpodvečer sešlo několik desítek lidí na Malostranském náměstí v Praze. Akci svolaly organizace Fridays for Future, Limity jsme my a Univerzity za klima.

V uhelné komisi sedí celkem devatenáct členů. Poradní orgán vlády byl byl zřízen loni. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Konce uhlí v Evropě

- Z uhlí (černého i hnědého) se v roce 2019 vyrobilo podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) 38 procent veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, což z uhlí činí stále největší zdroj. Na druhém místě byl zemní plyn, na který připadlo 23 procent. Následují hydroelektrárny (16 procent), jaderné elektrárny (10 procent), větrné elektrárny (pět procent) a další zdroje.

- Největšími světovými producenty uhlí jsou Čína, Indie, USA, Indonésie, Austrálie, Rusko, JAR, Německo, Kazachstán a Polsko.

- Uhlí jako energetická komodita je ale ve vyspělých zemích na ústupu. Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí v zemích EU loni meziročně klesla o 24 procent, což byl nejprudší pokles minimálně od roku 1990. Největší podíl na tom mají Německo, Španělsko, Nizozemsko, Velká Británie a Itálie, jež se na unijním poklesu výroby elektřiny z uhlí podílejí z 80 procent. Úbytek uhlí nahradil zemní plyn a obnovitelné zdroje.

- Řada zemí EU již oznámila předběžné cíle uzavírání svých uhelných elektráren a tepláren. Podle serveru beyond-coal.eu se energie z uhlí již nevyrábí v EU v Pobaltí (Estonsko, Litva, Lotyšsko), ve Švédsku, v Belgii a v Rakousku. Z dalších zemí do této "bezuhelné" skupiny zemí patří také Švýcarsko, Island, Albánie a Norsko.

- Do roku 2021 by měla skončit podle stejného zdroje výroba energie z uhlí v Portugalsku, do roku 2022 ve Francii, do roku 2024 v Británii, která už od letoška nevyužívá energii z uhelných elektráren, do roku 2025 v Irsku a Itálii, do roku 2028 v Řecku, do roku 2029 ve Finsku a Nizozemsku a do roku 2030 v Maďarsku, Slovensku a Dánsku.

- Delší termín si stanovila uhelná velmoc Německo, kde poslanci obou komor parlamentu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038; v tomto roce má skončit využívání uhlí i v ČR.

- Termínu se dlouho bránilo Polsko, které je jediným státem EU, který se nepřipojil k unijnímu slibu být do roku 2050 klimaticky neutrální. Hornické odbory v říjnu dospěly s vládou k dohodě, že bude dotovat ztrátové uhelné doly, čímž se má uzavření posledního z nich odsunout až do roku 2049.

- Nejistota ohledně termínu odklonu od uhlí panuje v EU například v Rumunsku, Bulharsku - a také ve všech zemí bývalé Jugoslávie včetně Slovinska a Chorvatska.

- EU nyní chystá nový evropský fond označovaný zkratkou JTF, který má zmírnit dopady přechodu unijních států ke klimaticky odpovědnému hospodářství v oblastech závislých především na uhlí. Podle červencové dohody lídrů zemí EU má obsahovat 17,5 miliardy eur (téměř 470 miliard korun).

- Europoslanci schválili návrh, který bude základem pro vyjednávání s Evropskou komisí a členskými státy o konečné podobě fondu, poměrem hlasů 417 ku 141. Proti byla například drtivá většina zelených europoslanců, kterým vadil zejména fakt, že na rozdíl od členských států chce EP umožnit částečnou podporu plynu jako dočasné náhražky za uhlí při výrobě energie. Po této možnosti přitom volají některé země východního křídla EU včetně Česka. Podle kritiků však plyn není zcela čistým zdrojem a neměl by být podporován z unijních peněz.

Video: Prunéřov spolykal 120 vagonů uhlí denně. Bylo tady fajn i s ním, svěřili se místní

Po 53 letech utichla hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. Za tu dobu vyrobila energii, která by Česku stačila na dva roky. | Video: Blahoslav Baťa, Kristýna Pružinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud nevyloučil pro podjatost soudce v Rathově kauze

Vrchní soud v Praze nevyloučil pro podjatost soudce v druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, jak o to žádala společnost Metrostav. Případ ponechal trestnímu senátu, jehož členy jsou Luboš Vrba, Alexander Károlyi a Viktor Mach. Uvedl to server Lidovky.cz. Stavební společnost podle něj podala proti rozhodnutí stížnost.

Metrostav již v únoru neuspěl s návrhem na přeložení odvolacího řízení kvůli dění kolem bývalého soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka viněného z úplatkářství z pražského vrchního soudu do Olomouce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy