Máte nějaký tip, jak může Čech (tedy někdo, kdo má momentálně v ruce pouze koruny) na uvolnění kurzu vydělat? Děkuji.

Pokud si chce někdo vsadit na posílení koruny, je nejlépe, když to asi udělá přímo, tj vstoupí do dlouhé pozice v korunách vůči euru (například skrze forvardy –pevné termínové obchody). Je ale třeba počítat s tím, že se nemusí vůbec jednat o jistou sázku. I když fundamenty ukazují na posílení koruny, volatilita při opuštění intervencí může být vysoká, a to teoreticky oběma směry – nedají se vyloučit ani dočasné ztráty koruny.

Vstoupit dnes do dlouhé pozice v korunách také nemusí být nejlevnější – koruna forvardově posiluje, protože český finanční systém neumí úplně jednoduše vstřebat rostoucí příliv „horkých“ peněz ze zahraničí do korun. Forvardové kurzy koruny se proto již dnes pohybují relativně hluboko pod 27,00 EUR/CZK

Dobrý den,

prodal byste před ukončením intervencí (tedy v blízké době) měnově nezajištěné investice v EUR nebo USD? Konkrétně akcie nebo akciové fondy vedené v cizích měnách.

Děkuji

Těžko radit obecně, ale přijde mi výhodnější než nákladně likvidovat celé portfolio zahraničních titulů, zajistit se proti pohybu kurzu separátně (skrze derivátové kontrakty).

Pane Bureši, uvádí se, že vývozci (převážně nadnárodní firmy) díky oslabené koruně získaly zakázky za 610 miliard.

ČNB do intervencí vynaložila už 800 miliard.

Je to pro ČR výhodná "investice"?
Není znehodnocení úspor občanů, snížení jejich kupní síly, bublina na trhu nemovitostí a v neposlední řadě odložení investic do inovací a automatizace na straně firem (tj. zabetonování se v roli levné montovny) příliš vysokou daní? Ekonomika se přehřívá a firmy jsou nuceny importovat statisíce zahraničních dělníků, aby vůbec dokázaly zakázky (stále na úrovni levné montovny) vykrýt. Proč v čase konjunktury ČNB korunu uměle oslabuje? Nemůže se pak stát, že v čase další krize (která je dle některých názorů na obzoru) koruna opět v nevhodnou chvíli rapidně posílí?

Musím říct, že odhadům kolik, kdo vydělal nebo prodělal na intervencích moc nevěřím. Intervence pravděpodobně v posledních třech letech české ekonomice lehce pomohli skrze slabší a především stabilnější kurz, který se exportérům líbil. Na druhou stranu stavebním kamenem rychlejšího růstu byl především obrat v zahraniční poptávce, uvolněnější rozpočtová politika vlády, vrcholící příliv peněz z EU a obrat v investičním sentimentu podniků, které začaly realizovat do té doby dlouho odkládané projekty.
Nemyslím si současně, že by intervenční politika s sebou do této doby nesla výrazná rizika . Tedy pokud ji ČNB nebude do nekonečna natahovat - pak by skutečně mohla strukturálně podporovat levnější výroby na úkor dražších a sofistikovanějších. Zatím také nepovažuji za nijak znepokojivou úroveň devizových rezerv (i když v budoucnu kvůli jejich přecenění pravděpodobně ČNB vykáže účetní ztráty ).

Lze něco vytknout úvaze, že kdybychom přijali Euro od 1.1.2010, jak v roce 2006 předpokládala vláda ČSSD, ale další vlády pak toto zabili, bylo by po problémech. Nebyly by třeba žádné intervence banky a hlavně by nebyl dán prostor pro spekulanty, zvláště nyní, kdy je téměř jisté, že koruna po uvolnění kurzu posílí.

Nevěřím, že by nás samotné členství v měnové unii posouvalo k „lepším zítřkům“. Při pohledu do zpětného zrcátka vidím chybu spíše v příliš ostrém seškrtání vládních investic v krizových letech. Mít možnost nastavovat si nezávisle měnovou politiku je samo o sobě spíše výhoda, i když není zadarmo – exportéři se musí smířit s náklady, které jim přináší rozkolísaný kurz. Co se týká zkušeností s měnově-politickými experimenty, v eurozóně bychom si podle mého názoru jenom vyzkoušeli jiné. Místo intervencí bychom měli záporné sazby a politiku přímého tisku peněz (QE).

Dobry den,

myslite si, ze tu je diky umelemu oslabeni koruny skutecne realny dopad na bezneho obcana? Vynechme ted prosim drazsi dovolene v nekterych statech (na rekreace pusobi mnoho dalsi vlivu). Mam na mysli realnou zivotni uroven obcana Ceske republiky, zijiciho vetsinu casu v CR (tak jako vetsina, protoze vetsina proste chodi do prace v CR).
Chapu, ze se da mluvit o mnoha indukovanych efektech, ale pripada mi, ze se zde spise ucelove strasi, nez aby se nekdo opiral o nejakou skutecnou analyzu realneho dopadu.
Nejsou snad jine globalni vlivy mnohem silnejsi a tudiz zkresluji dopad umele oslabene koruny?
Dekuji

Máte pravdu, že reálně přínos/náklad intervencí nedokáže nikdo vyčíslit. ČNB se na to pokusila jít tak, že na základě řady předpokladů zkusila odhadnout, jak k růstu v uplynulých letech přispěl růst poptávky v zahraničí, rychlejší útraty vlády a řada dalších faktorů. Černou skříňku, která ji zbyla, prohlásila za kombinovaný příspěvek intervencí a sentimentu podniků. Podle mých odhadů hraje však zásadní roli právě zahraniční poptávka, která do velké míry ovlivňuje i investiční sentiment v podnikovém sektoru – tedy i onu černou skříňku…

Váš osobní názor - byly intervence spíš užitečné, nebo ne?

Lehce podpořily exportně zaměřené podniky. Nerozluštitelnou otázkou je, co by se stalo, kdyby intervence nebyly spuštěny… při pohledu do Polska, kde mají již déle jak dva roky zápornou inflaci v kombinaci s kladnými úrokovými sazbami, žádné měnově politické experimenty nezaváděli, a ekonomika dál roste, si říkám, že ani u nás by možná tolik obávaná deflace neměla tak „ostré zuby“.

Dobrý den! Až skončí intervence ČNB, prosím, odhadněte kurs Kč/€. Děkuji.

Fundamentální odhady kurzu jsou zcela upřímně disciplínou podobnou alchymii - konfidenční intervaly jsou velice široké. Sám věřím, že by ekonomika snesla posílení kurzu o 8-10%, ale ČNB tak prudký pohyb v prvním roce po vypnutí intervencí těžko dovolí a zisky koruny proto budou o poznání mírnější.

V týdnech a měsících bezprostředně po vypnutí intervencí navíc může být koruna extrémně rozkolísaná oběma směry (teoreticky může i oslabit) – více než dlouhodobé fundamenty (růst, inflace, vnější rovnováha), ji budou zajímat aktuální euro-korunové pozice zahraničních hráčů a českých exportérů.

Dobrý den, nepřinese konec intervencí velké zpomalení ekonomiky, podobně jako se to stalo ve Švýcarsku? A nenafoukly intervence spolu s nízkými úrokovými sazbami realitní bublinu, která se tvoří zejména v Praze?

Pokud ČNB dodrží slovo a bude nehledě na úroveň devizových rezerv bránit korunu proti nadměrným ziskům, tak by exit z intervencí neměl přinést výraznější šok.

Realitní bublinu zatím pravděpodobně intervence nenafoukly, ale delší období super-uvolněné měnové politiky (intervence plus nulové sazby) k tomu může časem dojít. Nevěřím, že centrální banka dokáže rostoucí poptávku po nemovitostech tlumit jinými nástroji ( limity na hypotéky) zcela nezávisle na nastavení měnových podmínek. Rizikem tedy je, že ČNB bude s ukončením intervencí v příštím roce příliš dlouho otálet.

Člověk asi nemusí moc rozumět měnové politice, aby mu došlo, že je divné, že stát vlastně okrádá své občany. Jeho zásluhou občan dráž nakupuje a na druhé straně dostává vzhledem k Evropě ještě nižší plat, neb za něj míň koupí. Úroky v v bankách na nule a přesto vydělávají miliardy. Nechápu, koho podporuje stát? Občany nebo německé korporace?

Je to otázka spíše na centrální bankéře, ale ČNB v zásadě nepopírá, že její politiky přerozdělují (jedněm berou a druhým dávají). Není to ale primární důvod, proč ČNB hýbe s úrokovými sazbami nebo dnes intervenuje proti koruně. Centrální banka je přesvědčená, že v danou chvíli, ekonomika takové měnové podmínky potřebuje - potřebuje buď spíše podpořit nebo zchladit. Můžeme se pak spíše bavit o tom, zda se nemýlí (viz pozitivní zkušenosti dnešního Polska s deflací) nebo o tom, zda nové nástroje nepřinášejí nakonec více problémů (deformace trhů, bubliny na trzích aktiv)...

Řekl byste, že intervence ČNB jsou tím suverenním nástrojem, který může i v budoucnu pomoci občanům? Víte, potěšil by mě i váš příměř a vysvětlení pro obyčejné lidi, kteří maximálně změní několik tisíc eur (jestli je mají) a získají pár tisíc korun navíc, co jiného, dalšího obyvatelé intervencemi měli pocítit?

Nevěřím, že intervence jsou zásadním trumfem v rukávu, možná i proto, že byly nasazené až ve chvíli, kdy se ekonomika sama o sobě probouzela k růstu. Celkově je ale i tak hodnotím lehce pozitivně s tím, že si bude ještě zapotřebí počkat, jak se centrálním bankéřům povede exit.

Dobrý den, mám dvě otázky, která se tématu intervencí dotýkají jen zprostředkovaně, skrze problematiku deflace: jak se konvenční ekonomická věda vypořádává se zjevným rozporem, který je mezi elementární poučkou o vztahu nabídky a poptávky v závislosti na ceně (z nějž vyplývá, že klesající cena = rostoucí odbyt) a údajným ochromením poptávky, které způsobí deflační pokles cen? Existuje v rámci ekonomického mainstreamu názor, škola, která se ve vztahu pokles cen - pokles ekonomiky zabývá tím, co je příčina a co důsledek?

Trochu jste trefil hřebíček na hlavičku. Deflace je vnímána jako apriori škodlivý jev, což tak být může a nemusí. Často se v souvislosti s deflací analyzuje období Velké hospodářské krize v USA (30átá léta) a dvou ztracených dekád v Japonsku. Je však otázka, zda tato období nejsou natolik specifická a nám vzdálená, že se jednoduše nehodí pro přímé srovnání s dnešním obdobím nízké inflace ve vyspělém světě. Proč Polsku nevadí dva roky záporné inflace a zjevně nevedou k odkládání spotřeby a brždění ekonomiky? A vadilo by někomu, kdyby Polsko místo (v Japonsku diskutovaného) zvýšení inflační cíle, cíl pro inflaci jednoduše snížilo. Myslím si, že deflace jednoduše není tak jednoduchý fenomén, jak ho řada centrálních bankéřů vykresluje..