Co je lepší než poslouchat hudbu? Poslouchat jí s někým! Tato jednoduchá filosofie stojí za propojením sociální sítě Facebook a virtuálního hudebního jukeboxu Spotify. Podle informací z čtvrteční konference f8 v San Franciscu spojí síly a umožní uživatelům sdílet na síti své hudební lásky a objevovat nové interprety.
„Dříve jsme si na návštěvách navzájem prohlíželi své sbírky desek a kazet, dnes nám tuto zkušenost nahrazuje Facebook," nechal se ve čtvrtek slyšet spoluzakladatel Spotify Daniel Ek, který věří, že z toho bude profitovat i nahrávací průmysl potácející se v těžké krizi. Lidé na Facebooku budou moci přes Spotify poslouchat hudbu zadarmo (alespoň první půlrok), očekávaná integrace HTML5 navíc zavede mikroplatby bez toho, aby uživatel musel opustit sociální síť. Dobré zprávy mají pro hudební fanoušky v České republice ovšem jednu podstatnou trhlinu: Spotify je zatím dostupný jen v osmi zemích světa a naše země mezi ně nepatří.
Slyšeli jste tohle?
Propojení hudby a sociálních sítí rozhodně není nový nápad, vždyť máloco lidi spojuje tak, jako oblíbená muzika. Triumf MySpace v polovině nulté dekády byl postavený právě na vytváření komunit kolem hudebních nahrávek, které na web vyvěšovali sami muzikanti. Uživatelské prostředí Myspace se ale brzy ukázalo jako nedostačující a s nástupem Facebooku se kdysi tak důležitý a agilní portál odporoučel na periferii zájmu.
Poslouchat hudbu, doporučovat novou a sdílet přitom svůj vkus už několik let umožňují portály jako Last.fm, iLike.com, Grooveshark či internetové rádio Pandora, všechny ale permanentně svádí boj o přežití s vlastníky autorských práv na hudební nahrávky či státními úřady, které se snaží vysílání po internetu regulovat. Implementace hudebního streamu do sociální sítě se týká i dalších podobných služeb jako jsou Rhapsody, TuneIn, SoundCloud či Turntable.fm.
Nehmotná hudba
Facebook se o integraci hudebního přehrávače pokoušel několikrát, nikdy ale tento plán nedotáhl tak úplně do konce. Hudba tak ze sociální sítě číslo jedna zní hlavně přes sdílení obsahu - tedy přes úložiště jako je YouTube nebo Vimeo. Podle lednových statistik se každý den sdílí na Facebooku přes čtyřista tisíc hodin obsahu z YouTube (něco přes 45 let playbacku) a většina z toho jsou hudební klipy.
Nová generace hudebních posluchačů už si zvykla na „nehmotnou" hudbu a pomalu, ale jistě opouští i stahování MP3 z internetu. Proč totiž hudbu hromadit na disku, když ji díky rychlému připojení můžeme poslouchat přímo z internetu? Hudební společnosti zatím přistupují k novému modelu s pochopitelnou nedůvěrou. Nevěří, že z něj budou mít nějaký zisk, cítí se jím ohroženy a proto mu spíše hází klacky pod nohy.
Více fanoušků, více zákazníků
S problémy se od svého zrodu před necelými třemi lety potýká i služba Spotify. Největší virtuální jukebox zatím „hraje" jen v osmi zemích, kde si uživatelé mohou vybírat verzi zdarma s reklamou či placenou verzí, bez iritujících přestávek proudu hudby. Dlouhé tahanice s velkými nahrávacími společnostmi zabrzdily nadějný nástup Spotify, šéf Daniel Elk ale věří, že firmy brzy poznají svůj omyl.
„S námi je mnohem jednodušší poslouchat hudbu a také ji sdílet s ostatními lidmi," prohlásil letos v červenci v rozhovoru pro New York Times. „Lidé mají tím pádem větší snahu hledat novou hudbu a shromažďovat větší sbírky, které si můžou vzít sebou mimo počítač. A tím pádem za hudbu platí více."
Čtyři centy za album
V praxi je ale situace trochu složitější - ačkoliv se v severských zemích po zavedení Spotify zisky z prodané hudby prokazatelně zvedly, týká se tento růst hlavně velkých společností. Na začátku tohoto týdne proběhla médii zpráva, že několik malých a nezávislých labelů Spotify opouští. Peníze, které jsou jim vypláceny jsou prý tak zanedbatelné, že nepokryjí ani poplatky, které si Spotify účtuje za službu.
Britská indie kapela Uniform Motion se svěřila webu Gizmodo, že za jedno přehrání skladby vydělají 0,0041 dolarů a za přehrání alba čtyři centy. Podle následného vyjádření Spotify si ale malé labely špatně spočítaly výhody a místo centů by je mělo hřát u srdce, že je jejich hudba slyšet a zisky proudí z jiných zdrojů jako jsou koncerty či merchandise.
Přes porodní bolesti může hudební průmysl i nadále shlížet na integraci se sociálními sítěmi jako na velkou šanci, jak se vrátit zpět do hry. Doložit to může čtyři rok starý průzkum společnosti Entertainment Media Research o návycích hudebních fanoušků na internetu, který odhalil, že 53 procent uživatelů sociálních sítí na nich vyhledává novou hudbu a třicet procent si nahrávky svých, zde objevených interpretů, běžně kupuje. „Sociální sítě a objevování hudby je mezi nejnovější generací konzumentů tak oblíbené, že nakupování hudby bude muset být v budoucnu mnohem jednodušší," prohlásil jeden z tvůrců průzkumu John Enser pro BBC.
České temno
Streamování hudby z internetu za poplatek nebo mikroplatby za MP3 možná brzy spustí novou hudební revoluci. Jenže jak to vypadá, v České republice budeme všechno jen zpovzdálí sledovat. Místo Spotify ve Facebooku se nejspíše znova dočkáme nějaké varianty hlášky typu „Omlouváme se, ale tato služba není dostupná ve vaší zemi." Ať už je důvodem malý a nestálý trh a nebo přetrvávající moc velkých nahrávacích společností, kterým by přibyla zbytečná konkurence, je Česká republika co se týče hudby i nadále v temném středověku.
Deset let po nástupu iTunes a digitální revoluci si u nás hudbu ve formátu MP3 na internetu jednoduše nekoupíte. iLegalne.cz velké společnosti zadusily a zbyla jen hrstka obchodů menších labelů jako jsou Indies. Nezávislí muzikanti podobně jako ve světě využívají služeb portálu BandCamp.
Už brzy... bez komentáře
Pokusem jak tuto domácí bídu rozseknout je projekt hudební tržnice ClickMusic, kde budou muzikanti sami prodávat svoji hudbu. Podle informací na webu projektu měla být služba spuštěna v září, které se už ale pomalu chýlí ke konci a zatím stále ticho po pěšině. Jak se „farmářský model" uchytí závisí stejnou mírou na věrnosti fanoušků svým oblíbencům jako na víře muzikantů (a jejich labelů), že má cenu svoji hudbu do ClickMusic ještě vůbec „natahovat".
Mnohem větší rozpaky a hlavně totální informační embargo zatím doprovází projekt MusicJet, který chce být nápodobou jukeboxu Spotify, ovšem jen s českou hudbou. Na jeho spuštění se podílí domácí zastoupení velkých nahrávacích společností a úvodní strana na konci třetího zářijového týdne vzkazuje netrpělivcům: „Počítáme songy na milióny... Už brzy".
Slovenská naděje
Na Slovensku se už dočkali. MusicJet zde od čtvrtka funguje a to ve dvou verzích - podobně jako u Spotify je jedna zdarma, pokud se nechtějí nechat při poslechu rušit reklamou, mohou slovenští fanoušci zaplatit od 3,90 do 6,90 Eur podle datového toku. Podmínkou je být klientem mobilního operátora Orange.
Jestli propojení mocného Facebooku s hudebními a filmovými službami započne novou revoluci v konzumaci hudby a filmu ukáže čas. Pro českého milovníka hudby je to vlastně jedno. Pokud nebude chtít krást, bude závislý na lokálních pobočkách velkých distributorů. A ti na změny ve své branži reagují velmi zvolna, zaregistrovat internet jim trvalo přes deset let. Zdejší fanoušci mohou jen doufat, že jim celké labely kupovat digitální hudbu brzy umožní nebo tu již dlouho nebudou, anebo si založit účet iTunes v sousedním Německu.
