Brusel - Francie a Česká republika si na jednání ministrů financí zemí Evropské unie opět vzájemně zablokovaly návrhy týkající se daní. Praze se tak dál nedaří prosadit, aby země unie mohly pro řešení daňových úniků využívat systému takzvané přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH), známý jako "reverse charge".
Postup obou států na tiskové konferenci kritizoval Vladislav Goranov, ministr financí nyní předsednického Bulharska. Premiér v demisi Andrej Babiš chce nyní téma reverse charge otevřít na summitu EU.
Stejně jako při předchozí diskusi o reverse charge byla i dnes proti Francie. Ta se naopak snaží prosadit návrh týkající se možnosti přesunout elektronické publikace do nižší či nulové sazby DPH, který nyní - stejně jako na loňském jednání v Lucembursku - zablokovala Praha.
Neshoda na reverse charge mrzí českou ministryni financí Alenu Schillerovou. "Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu," upozornila. Francie míní, že k řešení by Česku stačilo využívat stávajících pravidel, která umožňují systém reverse charge výjimečně aplikovat v určitých oblastech. "To pro nás není cesta… je to hrozně nepraktické," řekla Schillerová.
"Právě jsem se dozvěděl, že zase neprošel reverse charge. Klasika. Nelíbil se Francouzům. Tohle je francouzská solidarita?" zeptal se v reakci na twitteru Babiš, který systém už jako ministr financí na unijní úrovni výrazně podporoval. Premiér v demisi nyní připomněl, že proti byli dnes také ministři ze Slovinska a Řecka. Dodal, že kvůli trvajícímu odporu Francie se písemně obrátí na prezidenta Emmanuela Macrona a věc hodlá projednat na summitu EU.
Sedím s velvyslanci EU na obědě a právě jsem se dozvěděl, že zase neprošel reverse charge. Klasika 😂 Nelíbil se Francouzům. Tohle je francouzská solidarita? 😉 Taky Slovinci a Řekové proti. Samozřejmě to nevzdáme. Hned píšu dopis Macronovi a chceme to projednat na Evropské radě.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) May 25, 2018
Podle slov Schillerové v Bruselu musí nyní Praha další postup promyslet. "Musíme to zanalyzovat s kolegy a experty, ale určitě to nevzdáme," uvedla ministryně. Summit EU v červnu má už nyní velmi nabitou agendu, jedním z bodů bude například reforma azylového systému EU, mluvit se má také o brexitu.
"Tyto dva body, které jsou po technické stránce připraveny, jsou obětí rozdílných pohledů dvou členských zemí. Jako ministr financí Bulharska musím říci, že podobný přístup je nepřijatelný a nemělo by se to opakovat," poznamenal Goranov.
U daňové problematiky ale státy EU musejí rozhodovat jednomyslně, a tak podle něj nyní ministři mohou jen sledovat, jak se jeden stát snaží prosadit svou představu proti vůli ostatních. "Nemyslím si, že to je ten správný způsob, jak by se měly země chovat," dodal Goranov.
Návrh na zavedení mechanismu reverse charge spoluiniciovala Praha, o věc velmi usiloval Babiš. Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
Evropská komise v prosinci 2016 po tlaku návrh předložila, ovšem v podobě, která byla pro Česko nepřijatelná. Návrh byl několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 000 eur (přes 250 000 korun).
Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu korun). Komise loni v říjnu přišla s návrhem reformy celého systému, která by měla platit od roku 2022. Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).
