reklama
 
 

Turín prožívá strach z "aténské prohry"

31. 1. 2006 11:20
Turín (od našeho zvláštního zpravodaje) - Nepočetný hlouček lidí postává před budovou na rohu turínského náměstí Castello, kde se prodávají lístky na nadcházející olympiádu.

"Chci vidět na ledě Pljuščenka, snad ještě mají místo," doufá mladá Turíňanka Claudia. Neměla by mít problém, ještě v polovině měsíce bylo na volné jízdy krasobruslařů několik stovek volných lístků.

Prodej prostě neběží tak, jak si organizátoři naplánovali. Už v prosinci mělo být prodáno na osm set tisíc lístků, tohoto stavu se podle předběžných čísel nedosáhlo dodnes. Přitom Nagano nebo Salt Lake City byly touto dobou téměř beznadějně vyprodány.

"Spousta lidí se rozhodne jet do Turína na poslední chvíli," utěšují se američtí prodejci zájezdů na olympiádu. Přesto se strach z toho, že se investice do pořádání 20. zimních her nevrátí, vznáší nad téměř milionovou metropolí oblasti Piemont v severní Itálii. Je to strach z naprostého finančního propadu, jaký zaznamenaly Atény před dvěma roky.

Samotný rozpočet na organizační zajištění her se šplhá nad 1,2 miliardy eur. Ještě před pár dny v něm přitom chybělo několik desítek milionů, které vláda vloni škrtla, a organizační výbor TOROC se ocitl v prekérní situaci hraničící s bankrotem. Nakonec se podařilo premiéra Silvia Berlusconiho umluvit a přisypat olympiádě přes šedesát milionů. Stále chybělo ale asi 40 milionů. Ty dodá výtěžek z loterie, několik soukromých sponzorů a také město Turín a piemontský kraj.

"Zvládli bychom to i bez pomoci státu, ale takto se rozptýlily veškeré obavy," ujišťoval před více než týdnem šéf organizátorů Valentino Castellani kritiky, kteří se obávají, že olympiáda nebude mít hladký průběh.

Celkově se do pořádání olympiády ale nalilo mnohem více peněz. Na různé renovace, výstavbu infrastruktury či stadionů se spotřebovaly další více než dvě miliardy. Hovoří se tak o více než 3,5 miliardách eur, které turínský sportovní svátek spolkl. Slavnostně bude například čtvrtého února otevřena první turínská podzemka, vlaky pro ni dodala česká pobočka koncernu Siemens. Stejně jako vždy se však bude muset se závěrečným účtem ještě počkat.

Největší část nákladů jako tradičně pokryjí sponzoři a televizní práva. Turín se může pochlubit tím, že jeho zimní olympijské hry bude přenášet nejvíce stanic, nejvíce hodin a po nejvíce zemích světa. Poslední hry v Salt Lake City mohli vidět obyvatelé 160 zemí, tentokrát je uvidí dvě stě zemí.

Právě poslední zimní olympiáda se může pochlubit tím, že jako jedna z mála byla výdělečná, skončila s plusem sto milionů dolarů.

Přímé příjmy ale nejsou to, proč státy vydávají miliardy dolarů či eur. Jde především o propagaci země, zvýšení turistického ruchu a celkové oživení ekonomiky. Tady už Italové počítají, že v příštích minimálně čtyřech letech přidá olympiáda zhruba dva procentní body k celkovému růstu hrubého domácího produktu.#reklama

Na své výdělky se těší hoteliéři, restauratéři či taxikáři. "Do konce března nemáme jediný volný pokoj," libuje si recepční v hotelu San Carlo v centru Turína. Že jsou na tom ostatní podobně, potvrzuje letmý pohled na internetové stránky, kde se dají pokoje objednat. Pod osmdesát kilometrů od centra olympijského dění není na dobu her možné hotel sehnat.

"Jistěže počítáme s vyššími tržbami," říká vrchní v kavárničce blízko centrálního náměstí Castello. "Už vloni při mistrovství krasobruslařů to bylo mnohem lepší než obvykle. Kromě takovýchto akcí nemá mnoho lidí důvod jezdit do Turína, který je spíše průmyslový," doplňuje.

Na více zákazníků se těší ale i na okrajích města. "Teď je tu prázdno, ale až se zaplní olympijská vesnice, doufám, že se tu dveře netrhnou," věří číšník Giulio z Caffé Miele na předměstí Lingotto, kde vyrostly byty pro sportovce. Ty ostatně mají městu Turín pomoci zalátat vyprázdněnou kasu. Asi dvě stovky apartmánů totiž radnice chce prodat, zbytek bude sloužit jako byty pro sociálně slabší.

Strach z aténského nezdaru je však pořád na místě. Konečný účet za olympiádu dosáhl jedenácti miliard eur, ač se ještě těsně před hrami hovořilo o polovině. Řecko, které většinu nákladů hradilo ze svého rozpočtu, výrazně přesáhlo hranici schodku povolenou Evropskou unií a ta jej za to kárá dodnes. Navíc protože nestihlo vše dostavět v termínu, nezbylo než "Potěmkinovy vesnice" zakrýt plakáty, závěsy nebo jakkoliv. Toto maskování v tamní metropoli nezmizelo dodnes.

autor: Adam Junek | 31. 1. 2006 11:20

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama