reklama
 
 

Spor o plyn: Návrat Evropy k jádru?

3. 1. 2006 15:27
Londýn - Spor o ceny zemního plynu, který nyní vede Ukrajina s Ruskem, zřejmě podpoří argumenty zastánců jaderné energie. Napsal to dnes ekonomický list Financial Times.

Evropské země si totiž uvědomují, že závislost na energetických zdrojích z Ruska by se jim v budoucnu mohla vymstít.

PŘEČTĚTE SI: Gazprom: Ukrajina dál krade ruský plyn

Některé velké západoevropské země nemají ropu ani zemní plyn z vlastních zdrojů a jsou odkázány na dovoz. To se týká například Německa a Francie, což jsou velcí dovozci plynu jak z Ruska, tak z jiných zemí. V minulosti si však s kvalitou zásobování nemusely dělat starosti, což už neplatí.

"Rozhodně se musíme vrátit k jaderné energetice," citoval italského ministra průmyslu Claudia Scajolu deník Corriere della Sera. Scajola řekl, že Itálie musí mít důsledný plán, který bude počítat s elektřinou z jádra. Jinak prý Itálie nemůže očekávat, že bude z hlediska zásobování energií v bezpečí.

Ruský plynárenský monopol Gazprom v neděli přestal Ukrajině dodávat plyn, protože nebyla ochotna přistoupit na zvýšení ceny. Do konce loňského roku Ukrajina platila 50 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu, ale Rusko nyní za stejné množství požaduje až 230 dolarů. To je cena, kterou za ruský plyn teď platí odběratelé v západní Evropě.

Rusko si pokazilo reputaci

Rusko slíbilo, že přerušení dodávek plynu na Ukrajinu se nedotkne žádné jiné země. Krátce po odstavení Ukrajiny od dodávek ale začalo hlásit pokles tlaku v potrubí na svých přijímacích stanicích několik evropských zemí. Kromě Česka to byly všechny země ve střední Evropě. Zásobování většiny zemí se ale už vrátilo k normálu.

Představitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) varoval, že Rusko riskuje svou reputaci jako nejvýznamnější dodavatel plynu. "Vítáme, že se dodávky do zasněžené Evropy obnovily," uvedl pro agenturu Reuters Noe Van Hulst, ředitel pro dlouhodobou spolupráci z IEA. Upozornil, že se může vyskytnout ale více podobných výpadků, protože se očekává více sporů o ceny strategické suroviny. "Pro Evropu je to varování, protože do roku 2030 se zvýší její závislost na dovozu plynu ze současných asi padesáti procent na 80," doplnil. Podle něj je proto nutné více diverzifikovat zdroje.

Z velkých zemí v západní Evropě na tom byla nejlépe Británie, která vždy vyvážela značné objemy zemního plynu. Její zásoby u pobřeží Severního moře ale docházejí a i Britové musejí přemýšlet o dovozu plynu. Do roku 2020 bude Evropská unie své energetické potřeby krýt ze dvou třetin dovozem, u zemního plynu by to zřejmě mohly být až tři čtvrtiny.

EU bude plyn nadále odebírat od Gazpromu.

Brusel v loňském roce varoval, že po vstupu nových zemí do EU se závislost na ruském plynu ještě zvýší. "Zranitelnost Evropské unie při omezení dodávek plynu se zvyšuje. Z části kvůli obecně vyššímu dovozu plynu, z části kvůli vysoké závislosti na jednom zdroji, a to na Rusku, v nových členských zemích," varuje Brusel.

Nabízí se tak otázka výstavby jaderných elektráren. Po ropném šoku v 70. letech minulého století zahájila masivní jaderný program Francie, kde nyní z jádra pochází více než tři čtvrtiny objemu elektrické energie. Naopak v Británii tento podíl činí jen asi 20 procent a do budoucna se pravděpodobně výrazně sníží. Její závislost na dováženém plynu tak bez jádra dál vzroste.

Německo má v platnosti program útlumu jaderné energie, avšak analytici věří, že nová vláda tento postoj přehodnotí. Německo je na ruském plynu závislé nejvíc ze všech zemí Evropské unie a teď, po zkušenostech s poklesem dodávek, by se postoj Němců mohl začít měnit, tvrdí analytici.

autor: eko, ČTK | 3. 1. 2006 15:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama