Berlín/Brusel - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ustoupil od plánu získat do nového záchranného balíku pro Řecko ve výši 115 miliard eur celkem 50 miliard eur z nové bankovní daně.
Pro německou kancléřku Angelu Merkelovou, se kterou Sarkozy ve středu v Berlíně sedm hodin vyjednával, to znamená významné vítězství před rozhodujícím čtvrtečním summitem eurozóny.
Daňový plán měl vynést deset milionů eur ročně během pěti let a peníze by se použily na splácení řeckého dluhu. Podle Berlína by ale jeho uvedení v život a výběr peněz z něj trvaly příliš dlouho.
Najde se řešení, které nespustí bankrot?
Dohoda, kterou Merkelová se Sarkozym v noci na čtvrtek ohlásili, tak dláždí cestu německému plánu mnohem přímějších opatření, jak by se na oddlužení Řecka měli podílet soukromí investoři.
Žádné konkrétní návrhy z berlínského jednání "motoru eurozóny", kterého se účastnil i prezident ECB, však známy nejsou.
Podle pracovního materiálu Evropské komise k právě započatému summitu by majitelé řeckých dluhopisů splatných příštích osm let měli být motivováni například nízkými úroky k tomu, aby je směnili za dluhopisy s mnohem delší splatností.
Na stole je ale pořád i plán s podporou Francie a MMF navýšit záchranný mechanismus EFSF (European Financial Stability Facility) ve výši 440 miliard eur a skupovat z něj dluhopisy slabších zemí spolku včetně Řecka. To by ale zřejmě vyžadovalo změny v nastavení EFSF, které by musely schválit národní parlamenty.
Německý plán prodloužení splatnosti dluhopisů by však do řešení zapojil soukromé investory a podle předběžných varování ratingových agentur by tak spustil výplaty pojistek proti úvěrovému selhání Řecka (credit default swaps). To by vedlo k dočasnému řeckému bankrotu.
Evropská centrální banka se obává, že už jen to by spustilo paniku na evropském trhu s dluhopisy. Do problémů by se pak dostalo i Španělsko a Itálie , a problémy by se pak mohly snadno rozšířit do celého světa.
Odkup dluhopisů má stále šanci
Naopak umožnění zpětného odkupu dluhopisů by ratingové agentury s největší pravděpodobností jako bankrot či řízený bankrot (default či selective default) nehodnotily. Odkup by navíc umožnil snížení řeckého dluhu, který má příští rok dosáhnout až 170 procent HDP, na přijatelnější úroveň.
Spolu se zpětným odkupem dluhopisů by navíc eurozóna pravděpodobně snížila úrokové sazby u záchranných "balíčků", které získali Řekové, Portugalci či Irové. Vzniknout by mohla i takzvaná úvěrová linka, která funguje i u Mezinárodního měnového fondu. Půjčky by pak mohly získat i země, kterým přímo nehrozí bankrot, ale potřebují stabilizovat domácí ekonomickou situaci. Zisk takového úvěru by přitom nebyl podmíněn drastickými úspornými kroky.
Šéf Evropské komise José Barroso chce, aby plán zahrnoval i pomoc bankám, které kvůli své expozici vůči dluhům slabých zemí eurozóny potřebují doplnit kapitál.
Tři podmínky dobrého řešení
Ke snížení řeckého dluhu měla původně přispět i nová bankovní daň, která během pěti let měla vynést asi 50 miliard eur. V tuto chvíli není zřejmé, proč se ji lídři členských států eurozóny rozhodli nevyužít, ale mohl je k tomu vést i odpor Německa či některých dalších zemí.
Uklidnit finanční trhy přitom nebude snadné. "Aby nová pomoc Řecku trvaleji zklidnila napětí na periferiích eurozóny, musí splňovat minimálně tři podmínky," napsal dnes v komentáři ČSOB ekonom Jan Bureš.
"Zaprvé musí obsahovat dohodu na výraznějším snížení celkové dluhové zátěže Řecku. Toho lze podle nás stěží dosáhnout pouhým natahováním splatnosti stávajícího dluhu," uvedl na adresu německého plánu. I pro něj proto z navrhovaných variant nejlépe vyznívá možnost skupování dluhu z trhu za peníze z druhého záchranného balíku pro Řecko.
"To by ale současně vyžadovalo, a to je druhá podmínka, rozšířit záběr pravomocí záchranného fondu EFSF, anebo na odkup řeckých dluhopisů sehnat peníze jiným způsobem (například zvažovaná bankovní daň)," dodal.
A konečně zatřetí je podle Bureše zapotřebí, aby trhy měly jistotu, že restrukturalizace řeckého dluhu nepovede k pádu řeckého bankovního sektoru.
"Klíčová je proto dohoda s ECB, že za každých podmínek poskytne Řecku potřebnou likviditu a že budou vyčleněny prostředky na dokapitalizaci řeckých bank, ideálně v předstihu před restrukturalizací," uzavřel ekonom, podle kterého dohoda vůbec nebude jednoduchá.
