Praha - Světové ekonomiky jsou na tom hůře, než se čekalo. Noviny vidí v temných barvách hospodářství USA, Japonska i Česka.
A co tedy jednotlivé státy čeká? Americká ekonomika je v recesi. Přestože původní odhady tvrdily, že až od letošního posledního čtvrtletí, ve skutečnosti se do ní podle Národního úřadu pro ekonomický výzkum dostala už loni.
Od ledna navíc v zemi roste nezaměstnanost. Počet lidí bez práce stoupl z říjnových 6,5 procenta na 6,7 a je nejvyšší od roku 1993. Rozsáhlé propouštění šlo napříč největšími průmyslovými podniky v zemi a předpokládá se, že to nejhorší teprve přijde. O práci může přijít až milion lidí, tvrdí experti. A pokud padnou i americké automobilky, vyšplhá se číslo až na miliony tři.
Mnozí ekonomové se domnívají, že nynější pokles největší ekonomiky světa bude trvat do poloviny příštího roku a současná recese bude nejhlubší od roku 1981. "Je to daleko horší, než se čekalo a představuje to celkovou kapitulaci. Hrozba dalekosáhlé deprese je nyní reálná a přítomná," tvrdí profesor univerzitní Maryland School of Business Peter Morici.
Export vázne, Japonsko strádá
Vůbec nejdelší recesi ve své historii očekává i japonská ekonomika. Z aktuální vládní statistiky vyplývá, že hrubý domácí produkt země mezi červencem a zářím meziročně klesl o 0,4 procenta kvůli snižování výdajů v podnikatelském sektoru. Japonské hospodářství zpomalilo poprvé už ve druhém kvartálu, a to o 3,7 procenta.
Míra oslabování japonské ekonomiky přitom byla pro většinu odborníků překvapivá. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali, že vzroste o 0,1 procenta. Země je navíc závislá na vývozu, který bude podle expertů klesat minimálně do prvního čtvrtletí příštího roku. Celkem tedy už čtyři čtvrtletí.
Přední japonské firmy proto omezují výrobu a propouští. Výrobce elektroniky Sony například ruší šestnáct tisíc pracovních míst a omezuje investice, čímž chce ušetřit více než miliardu dolarů, ale podle expertů ani to nebude stačit. "Číslo působí mohutně, ale redukce pracovníků nebude dostatečná. Sony nemá zakázky, které by firmě zajistily trvalé zisky," řekl Katsuhiko Mori ze společnosti Daiwa SB Investments.
Eurozóna v recesi
Německý hrubý domácí produkt se podle spolkového statistického úřadu snížil ve třetím čtvrtletí o 0,5 procenta po poklesu o 0,4 procenta v předchozích třech měsících. A podle různých odhadů bude hůř, než při znovusjednocení země na počátku 90. let.
Soudí tak čtyři z největších německých bank - Deutsche, Commerzbank, Postbank a Bundesbank, které na situaci upozornily ve svých studiích. Nejčerněji vidí situace Commerzbank. Podle jejích analytiků je totiž možné, že země zažije hospodářskou katastrofu, jakou nepamatuje od konce druhé světové války.
Všechny prognózy jmenovaných bank jsou založeny na dlouhodobém a nevídaně prudkém propadu objednávek v průmyslu, s čímž přímo souvisí také obavy s rostoucí nezaměstnanosti.
| Bojíte se o práci? Šetříte? Diskutujte o finanční krizi |
Země galského kohouta je výjimkou
O něco lépe je na tom Francie. Recese ji zatím proti všem předpokladům nezasáhla, zato ji trápí nezaměstnanost. Prezident Nicolas Sarkozy proto připravil záchranný finanční balíček v hodnotě 20 miliard euro (513 miliard korun), které mají pomoci hlavně francouzským automobilkám. Ty hlásí omezování výroby a propouštění.
To rivalové na ostrovech se do recese dostali vůbec jako první v Evropě. Po Irsku následovala v říjnu také Velká Británie. Ve třetím čtvrtletí ekonomická výkonnost poklesla o 0,5 procenta a jako hlavní důvod poklesu se uváděl nižší zájem o půjčky na nové bydlení a rostoucí nezaměstnanost.
Proto se vláda rozhodla jednat a v listopadu snížila v rámci balíčku ekonomických opatření daň z přidané hodnoty ze 17,5 na 15 procent. "Navrhuji snížit daň z přidané hodnoty... od 1. prosince," uvedl tehdy ministr financí Alister Darling.
Snížení DPH na nejnižší úroveň povolenou v EU by mělo podle jeho slov platit do ledna 2010 a je součástí souboru opatření, na něž britská vláda hodlá vynaložit asi 20 miliard liber (600 miliard korun).
Čína: Miliony lidí bez práce
A ekonomická krize dorazila také do Číny, kde růst HDP letos zpomalil z dvanácti na osm procent. V zemi zkrachovaly desetitisíce podniků a miliony lidí přišly o práci. Prognózy na příští rok uvádějí, že ekonomický růst klesne o další dvě procenta a o práci přijde dalších 12 až 20 milionů dělníků.
Vláda proto už uvolnila 586 miliard dolarů na výstavbu letišť, dálnic, železnic a jiných státních projektů. Slibuje si od toho vytvoření milionů nových pracovních míst.
| Blogeři o krizi: Zachránila by nás silnější Evropa? |
