Praha - Český statistický úřad (ČSÚ) dnes oznámil, že výsledky vládního dluhu a HDP za loňský rok vedou republiku směrem k euru.
Proto, aby mohl členský stát unie přijmout jednotnou měnu, musí splňovat takzvaná maastrichtská kritéria. Zatímco podle jednoduchého propočtu se je Česku plnit nedaří, bruselské normy říkají něco jiného.
Podle Evropského systému národních účtů je totiž český loňský deficit pouze 2,95 procenta HDP a vejde se tak do maximální výše tří procent, kterou požaduje EU. Pravidelná zpráva, kterou vláda posílá do Bruselu tedy přinese pozitivní informaci o stavu veřejných financí.
Přitom ještě v roce 2005 se státní finance vymknuly kontrole a roční deficit poskočil na 3,53 procenta HDP.
Vývoj dluhů vlády
Rok Deficit Dluh 2003 6,62 30,07 2004 2,91 30,75 2005 3,53 30,42 2006 2,95 30,37
Pozn.: deficit i dluh jsou v procentech na HDP
Ostatní? V pořádku
S celkovou výší dluhu Česko zatím problém nemá. ČSÚ spočítal, že jeho výše je těsně nad třiceti procenty HDP a dosahuje 973 miliard korun.
Podle kritérií může stát dosáhnout až šedesáti procent na HDP, což pro Českou republiku znamená dvojnásobek.
I další kritéria jako stabilita měny či inflace by pro místní ekonomiku neměly být problémem.
Stejně tak i úrokové míry, které jsou zde nejnižší v rámci EU, s přehledem splňují požadavky, které Brusel má na žadatele o připojení k eurozóně.
Vláda již dříve uvedla, že možným termínem přijetí eura je rok 2012.
V letošním roce by podle odhadů MF měl deficit veřejných financí stoupnout ke čtyřem procentům HDP.
Kvůli rostoucímu zadlužování proto vláda chystá reformu veřejných financí, kterou dnes projedná a v úterý představí veřejnosti.
Budoucnost se počítá
Zveřejněný údaj o deficitu veřejných financí za rok 2006 je podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška směsí dobré a špatné zprávy.
"Tou dobrou je skutečnost, že deficit oproti předchozímu roku klesl, což znamená, že k růstu HDP v roce 2006 nepřispívala fiskální politika svou rozpínavostí. Tou špatnou zprávou je, že ani na samém vrcholu ekonomického cyklu neklesl schodek veřejných rozpočtů výrazněji pod hranici tři procenta HDP," uvedl pro ČTK.
Obdobně mluví i analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank. Podle něj je klíčový vývoj do budoucnosti. Hlavně pak to, že zákony vedoucí k deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP nejsou zatím schváleny žádné.
"Že bych si šel otevřít šampaňské, to tedy ne. Uvidíme, co s čísly udělají statistici z Bruselu, loni je navýšili zhruba o procentní bod. Proto bych k číslům přistupoval s rezervou," řekl pro ČTK Michl.
Česká vláda chce snížit deficit veřejných financí na tři procenta HDP v roce 2008, na 2,6 procenta v roce 2009 a na 2,3 procenta v roce 2010.
Tyto údaje ovšem nejsou podle metodiky ESA používané Evropskou unií, ale podle metodiky tzv. fiskálního cílení. Podle evropské metodiky by měly být údaje vyšší maximálně o 0,2 procentního bodu. Vše ovšem záleží na předložených reformách.
