Dohoda o nových cenách zpečetila geopolitický a ekonomický rozvod mezi Kyjevem a Moskvou, který začal před rokem po nástupu nového prozápadního vedení na Ukrajině, napsala agentura AFP.
"Prošli jsme první zkouškou nového životního modelu," řekl tisku ukrajinský premiér Jurij Jechanurov.
Rusko a Ukrajina uzavřely v noci z úterý na středu pětiletou dohodu, která ukončila tvrdý spor o ceny, jenž zavinil i dočasné snížení dodávek plynu z Ruska dál do západní Evropy.
Podle dohody, kterou podepsaly ruská a ukrajinská plynárenská skupina Gazprom a Naftogaz, bude zprostředkovatelská společnost Rosukreněrgo kupovat 1000 metrů krychlových ruského plynu za 230 dolarů, ale také větší množství levnějšího plynu ze střední Asie, a Ukrajině pak dodá plyn za cenu 95 dolarů za tisíc kubíků. Doposud Ukrajina platila 50 dolarů.
Za touto cifrou se zřejmě skrývá skutečnost, že Ukrajina nakonec přijala ruskou cenu, a ať je to jakkoli, bude Kyjev od nynějška platit za dovoz plynu více.
A tak praxe Kremlu subvencovat loajální režimy nabídkou levnější energie v případě "bratrského lidu" Ukrajiny rok po nástupu prozápadního prezidenta Viktora Juščenka skončila.
Šéf státu, kterého k moci vynesla koncem roku 2004 oranžová revoluce, se netají svým záměrem dovést Ukrajinu k členství v Evropské unii a NATO. To přivádí Rusko k zuřivosti, protože se obává oslabení svého vlivu v prostoru bývalého Sovětského svazu.
Kam patří Ukrajina?
Klíčovou otázkou sporu o plyn bylo zjistit, zda Ukrajina zůstává součástí euroasijské politiky (Ruska), nebo zda ji opouští, soudí analytik Andrej Jermolajev ze střediska sociálních výzkumů v Sofii.
Po tomto sporu se rusko-ukrajinské partnerství zbaví "neformálních vztahů" typických pro bývalý autoritářský režim na Ukrajině, který často hledal ochranu u Moskvy před kritikou Západu.
Ředitel Institutu pro globální strategie Vadim Karasjov soudí, že pokud "oranžová revoluce znamenala politický rozvod mezi Ukrajinou a Ruskem, poslední vývoj znamená počátek rozvodu ekonomického, hlavně v energetice".
Tento názor sdílí i ruský plynárenský gigant Gazprom. "Proč by měla mít Ukrajina zvláštní podmínky? Na jedné straně nám Ukrajina říká, že je evropskou zemí, která funguje podle pravidel trhu. Ale na druhé straně by chtěla privilegované ceny," řekl
mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov v době, kdy se ještě jednalo o cenách. "Nebylo by správné, když se k nám někdo otáčí zády, abychom pokračovali ve spolupráci jako doposud," dodal.
Naopak věrný spojenec Moskvy Bělorusko se může nadále těšit z výhodné ceny 46 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu.
V budoucnu se budou Kyjev a Moskva dále vzdalovat, a to jak politicky, tak i ekonomicky, i když definitivní odloučení bude trvat roky, prorokují prognostici.
Energetický rozvod by měl nepřímo posílit konkurenci na světovém trhu mezi průmysly obou zemí, hlavně v hutnictví, dodal Karasjov a předpověděl také oslabení tradičních vztahů mezi vojensko-průmyslovými komplexy, jež obě země zdědily po Sovětském svazu.
