* Tento text vyšel ve středečním vydání deníku Insider, který jej poskytl redakci Aktuálně.cz v plném znění.
S moderními technologiemi je spojena jedna kuriózní potíž: na svět obvykle přicházejí postupně, ve více krocích. A tak bývá obtížné sjednotit se na tom, který z těchto kroků považovat za ten pravý okamžik jejich zrození, a ten také slavit, či alespoň si připomínat.
Platí to ostatně i pro službu World Wide Web, pomocí které se dnes brouzdáme on-line světem a často si ani neuvědomujeme, že je to vlastně jen jedna z mnoha služeb, které dnešní Internet nabízí. Často nám dokonce s celým Internetem jakoby splývá.
Ve skutečnosti je ale World Wide Web, zkratkou WWW či jen Web, přeci jen mladší než Internet jako takový. Nejméně o nějakých 6 let, ale možná i o více – protože v tom je právě ten problém: jaké konkrétní datum považovat za okamžik zrození Internetu a jaké za zrození Webu?
V případě Webu asi málokdo pochybuje o tom, že pochází ze švýcarského vědeckovýzkumného střediska jménem CERN, kde jej vymyslel pan (dnes již „sir“) Tim Berners-Lee, původně pro potřeby fyziků vysokých energií. Svůj nápad poprvé „hodil na papír“ přesně před 25 lety, 12. března 1989. Jednalo se o návrh nového systému pro správu informací, který jeho nadřízený zhodnotil jako „vágní, ale zajímavý“. Kdyby jen tušil, co z toho vzejde!
A ono vzešlo: koncem dalšího roku, konkrétně 20. prosince 1990, byl v CERNu spuštěn první web, věnovaný samotnému projektu World Wide Webu. Jeho obsah ani podoba se nezachovaly, ale k vidění (a k vlastnímu proklikání) je novější verze tohoto prvního webu na světě z roku 1992.
Kdy slavit?
Koncem roku 1990 se ale jednalo teprve o interní záležitost, dostupnou jen pro místní uživatele (ve středisku CERN). Teprve v lednu dalšího roku (1991) se k prvnímu webu na světě dostali i lidé z komunity fyziků vysokých energií z lokalit mimo CERN.
Svět mimo komunitu fyziků vysokých energií se o novém zázraku dozvěděl až 8. srpna 1991. To když jeho autor, Tim Berners-Lee, poslal příspěvek do diskusní skupiny alt.hypertext tehdejšího Usenetu, ve kterém vše popsal – a tím vlastně poprvé představil World Wide Web celému světu.
I tento okamžik tak bývá často považován za okamžik zrození Webu. Stejně jako třeba datum 30. dubna 1993, kdy CERN uvolnil zdrojové kódy celého projektu World Wide Webu, tak aby se ten mohl stát otevřeným standardem. A vydat se na úžasnou cestu, která jej zavedla snad do všech počítačů světa, ale nejenom těch: i do všech tabletů, smartphonů a dalších chytrých zařízení.
Takže jaké datum máme slavit coby narozeniny World Wide Webu? Dnešek, kdy by Webu bylo právě 25 let? Nebo máme počkat do 30. dubna, kdy Webu bude krásných 21? Nebo do 8. srpna, až bude Webu rovných 23? Nebo máme zvolit nějaké jiné datum?
Méně skromný a více sexy
No, možná to není podstatné. Zajímavé je spíše uvědomit si, jakou cestu si za svůj život Web prošel, jak se za tu dobu změnil a proč vlastně zvítězil. Protože v době, kdy začínal, rozhodně nebyl jediný svého druhu a o své místo na slunci a Internetu musel soupeřit s dalšími službami.
Třeba takový Gopher měl zpočátku našlápnuto lépe než Web, a přitom usiloval o to samé: nabízet uživatelům čistě textové informace, rozkouskované na menší a snáze stravitelné části a uspořádané značně nelineárně. Tedy vzájemně provázané do jakési obrovské pavučiny. Tu vytvářel i dnes již vyhynulý Gopher, ale pouze World Wide Web si ji dal přímo do svého názvu a zkombinoval ji s principem hypertextu, což Gopher neudělal.
World Wide Web tak v konečném důsledku porazil Gopher i díky tomu, že byl méně skromný a více sexy: rychleji pochopil, že nemůže zůstat jen u čistého textu, ale musí začít pracovat i s obrázky. Aby vyšel vstříc i uživatelům, kteří nechtějí číst a studovat nějaké textové nabídky, ale chtějí třeba jen ukázat prstem (pardon: kurzorem) na obrázek znázorňující jejich přání. Celkově pak dokázal „zabalit“ stejný obsah do atraktivnějšího obalu, plného různých barev, druhů písma a všelijakých dalších pozlátek, nad které byl Gopher povznesen.
Ať to nezneužijí vlády a firmy
Dnes by možná leckterý uživatel Internetu zase dal přednost určité umírněnosti a návratu k větší strohosti. Nejvíce asi v situaci, kdy se přes nabubřelý a nezřídka velmi asertivní obal skoro nemůže dostat k nějakému relevantnímu obsahu. Jenže už je pozdě: pionýrské doby Internetu i World Wide Webu jsou ty tam. V současné době je Web účinným nástrojem pro „působení“ na cílové skupiny, pro měření toho či onoho, a méně zkušený uživatel snad ani nemá šanci vůbec domyslet, co všechno (a komu) na něj jeho browser donáší i v čem a jak ho omezuje. V horším případě co a jak mu podstrkuje, nebo dokonce v čem a jak ho klame a podvádí.
Určité rozčarování nad tím již delší dobu vyjadřuje i sám autor Webu, sir Tim Berners-Lee. Třeba když v červnu 2013 přebíral ocenění od britské královny, řekl, že když se svými spolupracovníky před 24 lety navrhovali World Wide Web, usilovali o univerzální prostředí a neměli na mysli žádný konkrétní počítač, browser ani jazyk. A dodal: „Když uděláte něco univerzálního, (…) může to být využito pro dobré věci i pro věci špatné. (…) Musíme zkrátka pohlídat, aby to nezneužily velké firmy či celé vlády usilující o úplnou kontrolu“.
No, moc optimistické to není. Ale alespoň něco pozitivního z tohoto jeho vyjádření vyplývá: že on sám datuje vznik World Wide Webu do roku 1989, a zřejmě tedy k 12. březnu 1989. Takže právě dnes můžeme říci: vše nejlepší k 25. narozeninám, celosvětová pavučino!
