Podle studie investiční banky Goldman Sachs, je pravděpodobné, že pokud ptačí chřipka přeroste ve světovou pandemii, omezí světovou hospodářskou aktivitu a bude mít dopad i na poptávku po kovech. Ceny základních kovů by pak klesly, zatímco zlato by se dostalo do popředí zájmu investorů. Zlato sloužívá v nejistých dobách jako bezpečný přístav pro investice.

"Pokud by chřipka zmutovala v opravdovou světovou pandemii, ekonomické následky by byly vážné," uvedla americká investiční banka ve studii. Poznamenala, že rozšíření nemoci SARS v jihovýchodní Asii v roce 2003 výrazně omezilo osobní leteckou dopravu v Asii, protože klesla poptávka po turistických i obchodních letech.

Dopad ptačí chřipky na spotřebu obilovin bude podle Goldman Sachs mírný. Klesne-li výrazně spotřeba obilí pro drůbež, zvýší se spotřeba obilovin jinými druhy zvířat s rostoucí poptávkou po jiném mase než drůbežím. Zpráva připomíná, že skot potřebuje zhruba trojnásobek krmiva na kilogram masa než drůbež. U vepřového je to dvojnásobná spotřeba.

Smrtelná varianta viru H5N1 přiměla chovatele vybít v Asii miliony ptáků a vyžádala si přes 60 lidských životů ve Vietnamu, Thajsku, Indonésii a Kambodži, napsala agentura Reuters.

Boj proti ptačí chřipce u drůbeže a příprava na možnou pandemii mezi lidmi si v příštích třech letech vyžádá až miliardu dolarů. Odhadovaná částka však nezahrnuje prostředky na vytváření zásob antivirotik a vakcín proti lidské chřipce, uvedla dnes na mezinárodní konferenci o ptačí chřipce v Ženevě Fadia Saadahová ze Světové banky.

Virem ptačí chřipky již bylo od prosince 2003 nakaženo ve Vietnamu, Kambodži, Thajsku a Indonésii více než 120 lidí, z nichž 63 zemřelo. Více než 150 milionů kusů kuřat a dalších drůbeže uhynulo, nebo bylo vybito, ale to nezastavilo šíření nemoci do střední Asie, Ruska a východní Evropy.