Do byznysu se znečištěním by se měly zapojit především státy, které mají na svém území právě velké plochy s deštnými lesy.
Systém by měl fungovat obdobně jako v Evropě: Vypouštíš při svém podnikání oxid uhličitý? Musíš si koupit povolenku. Novinkou SB ale je, že místo povolenky by státy či podnikatelé mohli financovat projekty na záchranu deštných pralesů, čímž by přispívali ke snižování emisí.
Státům s pralesy by tak stačilo, aby se přírodní bohatství ukryté v kmenech stromů přestalo kácet.
Pokud by Světová banka dotáhla své plány do konce, zachování deštných pralesů by mohlo být pro země velmi výnosné. Zatímco vymýcení části lesa může přinést 200 až 500 dolarů, ponechání ho v současném stavu by přineslo 1500 až deset tisíc dolarů.
Po vzoru EU?
Trh s povolenkami na vypouštění emisí zatím funguje v rámci Evropské unie.
Světová banka by obchod se znečištěním ale ráda zavedla celosvětově, protože z pohledu planety je jedno, kde přesně byl oxid uhličitý vypuštěn, důležité je jeho celkové množství.
Trh s povolenkami ale v Evropě prochází bolestným vývojem. V prvním období totiž bylo vydáno příliš mnoho povolenek, a tak došlo k tomu, že většina znečišťovatelů nemusela měnit svoji technologii.
Navíc převis nabídky povolenek nad poptávkou způsobil obrovský propad v jejich cenách, které mají jinak zajistit to, že vypouštění oxidu uhličitého je vlastně drahou záležitostí.
Pomoc chudým
Nový trh s oxidem uhličitým by podle studie Světové banky mohl přinést do chudých a rozvojových zemí až 25 miliard dolarů.
"Globální financování znečištění může být výrazným impulsem pro zastavení mýcení deštných pralesů," říká ekonom Světové banky Francois Bourguignon.
"Kompenzace za neničení lesů může pomoci těmto zemím financovat udržitelný rozvoj a zvýšit příjmy ze zemědělství. Naopak celosvětově přinese omezení škodlivých dopadů produkce oxidu uhličitého," dodává.