Brusel - Nejméně riskantním způsobem záchrany eurozóny před řeckou nákazou je nová daň uvalená na banky. 

Stojí to v neveřejném dokumentu ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu eurospolku, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters. Daň by měla být doplněna o snížení úrokových sazeb na půjčky Řecku a další odklad splatnosti mezinárodních půjček této zemi.

Čtvrteční summit - už druhý na stejné téma za poslední měsíc - má najít cesty, jak zabránit šíření paniky z hrozícího bankrotu Řecka. Ta totiž začala výrazně prodražovat také obsluhu dluhů Španělska a Itálie a hrozí tak spustit řetězec státních bankrotů. To by mohlo do nové finanční krize strhnout celý svět.

Nejnovější nápad se ale vůbec nelíbí Patriku Nacherovi ze serveru www.bankovnipoplatky.com, podle kterého se Evropské instituce "chovají jako schizofrenici."  

"Jedním rozhodnutím se snaží zrušit bankovní poplatky a tím tak údajně pomoci klientům. Dnes naopak, ve jménu záchrany Řecka, které si žilo léta nad poměry, navrhují zavedení poplatku pro banky či různé verze bankovní daně," uvedl pro Aktuálně.cz. 

Buď jak buď, obojí podle něj jednoznačně zaplatí bankovní klienti. "Banky to na sobě nikdy nenechají a zvýšené výdaje promítnou do cen svých služeb," tvrdí.

Daň má pomoci odvrátit řecký "default"

Zprávu, že eurozóna začíná zvažovat vytvoření zvláštní daně a z jejích výnosů zaplatit část druhého záchranného balíčku, potvrdil už v pondělí novinářům francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti.

Výhodou tohoto řešení by podle něj bylo, že by do něj banky nebyly zapojeny přímo, jako tomu bylo v předchozích variantách, které počítaly s nucenou (německý scénář) nebo dobrovolnou (francouzský scénář) účastí soukromých věřitelů na restrukturalizaci řeckého dluhu.

Bankovní daň by podle návrhu mohla dosáhnout téhož, aniž by ovšem u Řecka na rozdíl od zmíněných dvou řešení vyvolala takzvanou "úvěrovou událost" a následný default neboli bankrot. Pro Řecko by se tak mohly získat další peníze, které potřebuje po polovině roku 2014, kdy spotřebuje vloni schválený první záchranný balík ve výši 110 miliard eur.

Zdroj blízký jednání uvedl, že z malé daně by bylo ročně možné získat až 10 miliard eur. Za tři roky by tak na záchranu Řecka mohlo být k dispozici až 30 miliard euro, což je částka, kterou požaduje Německo. To v souvislosti s druhým záchranným balíčkem trvá na tom, aby se do pomoci Řecku zapojili také soukromí investoři.

Větší zátěž ponesou exponované banky 

Nevýhodou tohoto řešení by ovšem bylo, že takto by se na záchraně Řecka nepodílely jen banky, které mají ve svých portfoliích řecké vládní dluhopisy, ale všechny banky bez rozdílu. Zdroj ale uvedl, že daň lze strukturovat tak, aby větší část břemene dopadla na banky, které jsou vůči Řecku exponované.

Materiál, z něhož Reuters cituje, nese datum 16. července a daň z finančního sektoru je podle něj jedinou variantou, která by nemusela vyvolat částečnou neschopnost Řecka splácet své závazky (default).

Novou bankovní daň by podle materiálu mohla doplnit další opatření. Dokument u nich sice žádná konkrétní čísla neuvádí, podle zdrojů Reuters se prý ale uvažuje o prodloužení doby splatnosti dluhopisů v držení řeckých bank na 30 let a také o snížení úrokové sazby na půjčky Evropské banky Aténám z nynějších 4,5 procenta na 3,5 procenta. Původně přitom Řecko platilo 5,5 procenta, úrok mu byl ale v březnu snížen.

ECB by mohla být konečně spokojena

Takové řešení by mohlo vyhovovat i Evropské centrální bance, která dosavadní návrhy odmítala. Prezident ECB Jean-Claude Trichet tento týden zopakoval, že jakékoli řešení, jež si eurozóna zvolí, nesmí za žádných okolností způsobit úvěrovou událost. To by totiž pro Řecko nejspíš znamenalo vyplácení pojistek proti úvěrovému selhání.

ECB by pak podle Tricheta nemohla výměnou za další půjčky řeckému bankovnímu sektoru přijímat řecké státní dluhopisy jako tzv. kolaterál (jistinu). Řecký bankovní sektor by pak musela zachraňovat eurozóna.

Jako další uvažované možnosti dokument uvádí také zmíněný německý a francouzský návrh, podle materiálu by ale každá z těchto variant znamenala další náklady pro veřejné finance.  Vlády zemí eurozóny by totiž podle těchto scénářů musely uvolnit miliardy eur na rekapitalizaci řeckých bank a poskytnout jim tak jistinu proti půjčkám Evropské centrální banky.

Další zdroj pro Reuters uvedl, že výsledkem čtvrtečních jednání špiček eurozóny bude patrně nějaká kombinace všech variant popsaných v materiálu.