Berlín - Zatracované a proklínané euro přineslo prospěch všem zemím, které společnou evropskou měnu zavedly. A to bez rozdílu.
Na přijetí eura tak vydělaly i země, které teď evropskou měnu táhnou dolů a ohrožují její holou existenci - tedy Řecko, Itálie nebo Portugalsko.
Spočítala to poradenská společnost McKinsey.
"Všechny země eurozóny mají prospěch ze společné měny. Prosperita v Evropě rostla s eurem a ekonomické zisky silnějších zemí nebyly na úkor těch slabších," uvedli experti.
Rakušané jsou na špici
Odborníci spočítali, že nejvíce ze zavedení eura těžilo jednoznačně Rakousko. Společná měna se velmi vyplatila i Finům, Němcům a Nizozemcům.
A také bilance Řeků nebo Portugalců je pozitivní - bez eura by byl HDP obou zemí nižší. "Kolaps nebo dělení měnové unie na sever a jih by byla ekonomická katastrofa," uvedl v deníku Welt autor studie Eckart Windhagen.
V roce 2010 tak euro pomohlo zvýšit v sedmnácti zemích eurozóny HDP o 3,6 procenta. Z toho polovina ale připadá na Německo.
Autoři studie ale také uvedli, že celkové výhody eura sice převažují, část zemí eurozóny, jako je třeba Francie, ale také Itálie, ztrácí svou konkurenceschopnost. Zvláště na jihu Evropy totiž zavedení eura vedlo k tlaku na neúměrné zvyšování mezd.
Velmi nízká je také ochota lidí v Evropě stěhovat se tam, kde práce je. "Mobilita pracovních sil v Evropě je ostudně nízká. Jenom 0,18 procenta lidí se přestěhovalo do jiné země za prací. Pro srovnání ve Spojených státech je to 2,8 procenta lidí," uvedl Windhagen.
Před koncem eura už varovalo několik ekonomických studií. Odchod Evropy od eura by znamenal výrazný ekonomický pokles, krachy firem, zvýšení nezaměstnanosti a další miliardy na záchranu špatných bank.
Konce eura by byl drahý
A je výrazně levnější euro zachraňovat než čekat na jeho konec. Takový je třeba výsledek výpočtů švýcarských expertů z banky UBS, kteří posuzovali několik variant dopadů evropské dluhové krize.
Také výpočty českých institucí varují před koncem eura. Rozpad eurozóny by podle studie střediska IDEA při pražském ekonomickém institutu CERGE-EI způsobil pokles tuzemské ekonomiky o více než 4,5 procenta. Nezaměstnanost by stoupla na 11 procent. Snížila by se životní úroveň a výrazně zhoršila rozpočtová situace vlády," uvedl spoluautor studie Jan Švejnar.
"Českou republiku by v případě rozpadu eurozóny čekal poměrně nepříjemný šok, kterému se prakticky nemá země šanci vyhnout. Prudký pokles HDP a s tím spojený nárůst nezaměstnanosti by mimo jiné znamenal i výrazné snížení životní úrovně a zhoršení fiskální (rozpočtové) stability Česka," uvedl další z autorů studie Vilém Semerák.
