Podle dodatku ke smlouvě mezi firmou Kapsch a ministerstvem dopravy totiž měl rizika spojená s náhradním řešením nést stát. To se nyní stalo. Firma nestihla získat potřebná povolení pro přívod elektřiny k mýtným branám a je třeba tedy využít alternativní zdroj - naftový agregát.
Dnes ale podle ředitele sekce infrastruktury při ministerstvu dopravy Jiřího Hodače Kapsch oznámil, že náklady s tímto řešením bere na sebe. Firma tedy částečně "ustupuje" od uzavřených dohod v zájmu rychlého vyřešení a dokončení celého díla.
I přes potíže ale firma o svém systému nepochybuje.
"Nepředpokládáme, že by od ledna 2007 systém fungoval v nějaké omezené verzi," uvádí Kapsch.
Kratší pilotní provoz
S tím, jak se blíží termín spuštění ostrého provozu výběru mýtného, vynořují se nové problémy. Nyní je to zpoždění pilotního provozu. Ten měl být zahájen 1. prosince. Kvůli nedokonalé dokumentaci ale ministerstvo k němu nevydalo souhlas. Hlavním důvodem mělo být i to, že některé mýtné brány stojí o pár desítek metrů jinde, než bylo dohodnuto.
"Pokud Kapsch do příštího týdne dodá vše podstatné, pilotní provoz může začít. A přistoupíme i na jeho zkrácení, aby se výběr mýtného mohl začátkem roku rozjet naplno," uvedl Hodač.
Za to, že ministerstvo přistoupí na zkrácení pilotního projektu ale bude chtít, aby na sebe Kapsch přebral i další případné náklady, které by vznikly ve chvíli, kdy by systém fungoval "nedokonale".
"Nechápeme důvod, proč chce ministerstvo dopravy jednat o nějakých dalších zárukách, když stát má kompletní záruky zajištěny již v základní smlouvě," uvádí ve svém prohlášení společnost Kapsch.
"Kapsch se nevzdává žádných garancí za to že systém bude fungovat spolehlivě a s požadovanou efektivitou," upřesňuje společnost.
To vše by měl řešit druhý dodatek ke smlouvě, který by měl být uzavřen do 15. prosince, kdy ministru končí mandát k vyjednávání, který získal od vlády.
Výhody za rychlost
Původní, první, dodatek se stal jablkem sváru mezi státem a firmou Kapsch. Obě strany ho uchovaly v tajnosti. Do médií ale pronikly jeho části a ty naznačovaly, že by mohl být pro stát nevýhodný.
Nevýhodnost dodatku ale Kapsch rezolutně odmítá. Šlo o ujednání, která měla vůbec umožnit to, aby se příprava mýtného stihla za devět měsíců místo za dvanáct. Původně byl totiž tendr vyhlášen na zakázku, která měla trvat rok. Kvůli administrativním průtahům se ale se stavbou začalo až v březnu.
Ministerstvo dopravy proto s firmou uzavřelo dodatek, který měl Rakušanům dát určité výhody a kompenzace za to, že stavbu mýtných bran a spuštění mýtného stihnou i tak včas.
Jenže současnému ministru dopravy Aleši Řebíčkovi také přijde dodatek nevýhodný a na Kapsch tlačí kvůli uzavření dodatku číslo dvě, ve kterém by některé náklady a rizika měla opět nést firma.
Kdo ponese rizika?
Bolavým místem dodatku se například stalo finanční zajištění alternativních řešení v případě, že Kapsch nezíská včas potřebná povolení od úřadů. Náklady by měl nést stát. A to se ministrovi nelíbí, protože tato situace nastala.
Asi ke 150 mýtným branám totiž nebudou včas vykopány a položeny elektrické přípojky a brány tak budou fungovat jen díky naftovým agregátům. Můžou za to prý úřady, které včas nevydaly povolení.
Celý vývoj ohledně státní zakázky znervózňuje i samotné rakouské vedení. Proto na jednání s ministrem přijel Georg Kapsch. S ministrem se dokonce dohodl na zveřejnění dosud tajného dodatku. Ovšem bez některých "citlivých" pasáží.
