Brusel - Deficit veřejných financí v zemích eurozóny i Evropské unie v poměru k hrubému domácímu produktu se v loňském roce mírně snížil. Zadluženost však loni vzrostla v zemích platících eurem i v celé sedmadvacítce a v eurozóně byla rekordní. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Deficit veřejných financí v 17 zemích eurozóny se snížil na 6,2 procenta HDP z 6,4 procenta v roce 2009. V EU klesl na 6,6 procenta z 6,9 procenta HDP předloni.
Agentura APA však upozornila, že navzdory poklesu je deficit za loňský rok v obou případech vyšší, než uváděly předběžné údaje Eurostatu letos na jaře. Ze všech zemí EU jich 21 zlepšilo svůj rozpočet. V pěti případech je údaj horší než před rokem a v jednom případě zůstal výsledek beze změny.
Nejvyšší deficit mělo Irsko, kde vystoupal na 31,3 procenta HDP. Výrazně tak překonal i druhé Řecko s deficitem 10,6 procenta HDP.
Naopak nejnižší deficit měly Lucembursko, Finsko a Dánsko a Estonsko se Švédskem dokonce vykázaly mírný rozpočtový přebytek. Pouze těchto pět zemí tak splnilo jednu z podmínek pro vstup a členství v eurozóně, podle které deficit veřejných financí musí být nižší než tři procenta HDP. Česko loni podle Eurostatu vykázalo deficit 4,8 procenta HDP.
Zadluženost v eurozóně se loni zvýšila na 85,4 procenta HDP ze 79,8 procenta HDP na konci roku 2009. V EU pak stoupla na 80,2 procenta ze 74,7 procenta. Nejvyšší dluh v poměru k ekonomickému výkonu mělo loni Řecko a Itálie, v obou zemích přesahuje 100 procent HDP. Ve 14 zemích pak převyšuje dluh 60 procent HDP, což je další z kritérií pro vstup do eurozóny. Nejnižší zadluženost má naopak Estonsko a Bulharsko, k zemím s nízkým dluhem patří i Česká republika s 37,6 procenta HDP.
