Evropa vidí, co ji čeká. Řecko není líné, říká profesor

Tereza Holanová Tereza Holanová
30. 11. 2012 7:00
Obrázek Řecka coby ráje, kde panuje siesta a všichni se mají dobře, vytvořil Západ

Praha - Obrázek Řecka coby ráje, v němž panuje věčná siesta a všichni se mají dobře, vytvořil Západ a Řekové se mu pouze přizpůsobili.

Myslí si to profesor Athanasios Sideris, který tento týden vystoupil na pražské Vysoké škole ekonomické s přednáškou nazvanou The Socio-political Frame of the Greek Economic Crisis.

Sedmačtyřicetiletý historik nyní působí v aténské nadaci Foundation of the Hellenic World a v minulosti vedl řadu kurzů na univerzitách nejen v Řecku, ale i v České republice.

Evropské země Řecko podle něj vnímají jako trh, na kterém teď mohou pozorovat, co je jednou s nejvyšší pravděpodobností také čeká, a kde si mohou testovat, jak fungují různá opatření.

Produkt Západu

Současnou představu o Řecku si zbytek kontinentu udělal mezi lety 1950 až 1973, tvrdí Athanasios Sideris.

Tamní ekonomika se díky penězům z Marshallova plánu těšila nadprůměrnému růstu hrubého domácího produktu (například o 6,5 procenta ročně). Toto období bylo nazýváno jako „řecký zázrak".

V sedmdesátých letech se tak země stala vysněným cílem pro dovolenou, místem, jehož folklór či kulturu si Západoevropané zidealizovali. "Řekové vlastně tehdy v dokonalých podmínkách vůbec nežili, přizpůsobili se ale tomu, jak je Západ chtěl vidět," vysvětluje Sideris.

Již tenkrát jim totiž silně záleželo na tom, aby je Západ přijal a "bral". Řecko coby národ flákačů je tedy "produktem" těchto zemí, domnívá se profesor. Stejně tak různá tvrzení o tom, jak lidé na jihu Evropy nepracují a jen si užívají "idylku u moře".

"To, že Řekové pracují, neznamená, že jsou produktivní a efektivní," připouští však Sideris. "Tentýž úkol u nás zabere více času než jinde v Evropě," říká. Vedle rozbujelé byrokracie a korupce za to může také třeba menší úroveň digitalizace státní administrace.

Ke krizi se schylovalo třicet let

Současná krize Řecka má podle Siderise kořeny již v osmdesátých letech.

Právě v této době se tu rozmohl klientelismus neboli systém, který je založený na neoficiálních vazbách a konexích mezi politiky a firmami. Ten sice existoval vždy, ale poté, co se v roce 1981 dostala k moci levicová strana Pasok, nevídaně vzrostl.

Kromě toho nabobtnal veřejný sektor. Zatímco ještě v roce 1990 se jeho výdaje podílely na hrubém domácím produktu z 31 procent, v roce 2011 to už bylo zhruba 50 procent a výrazně převyšovaly příjmy.

Počet státních zaměstnanců se za poslední dekádu zhruba zdvojnásobil. Platila přitom teze, že "je to pouze stát, kdo má peníze, takže je to nutné využít a najít si místo ve veřejné správě".

Dále podle Siderise Řecku uškodilo, že se v posledních třech desetiletích posunulo kolektivní myšlení k individualismu. "Lidem se změnily priority, veřejný zájem nikoho nezajímá. Cokoliv patří všem, je vnímané negativně a znehodnocuje se to, jak to jen jde," myslí si expert.

Evropský kolaps nanečisto

Že je dnes v Řecku krize, pozná podle něj každý cizinec, který se projde nějakým městem. Dobrá polovina obchodů je totiž zavřená. "Takže jdete po hlavních ulicích a míjíte prázdné prodejny," popisuje profesor.

Řekové však podle něj navzdory tvrdým škrtům nadále myslí proevropsky a o odchodu z měnové unie uvažují nejvýše politici. "Ale těm je jedno, zda se z Řecka stane země třetího světa, evropská Zimbabwe. Hlavně aby se udrželi u moci," zdůrazňuje Sideris.

Evropské země podle něj Řecko vnímají jako trh, na kterém mohou pozorovat, co je jednou s nejvyšší pravděpodobností také čeká, a kde si mohou testovat, jak fungují různá opatření. "Vše, co se teď stane Řecku, jednou dorazí i do ostatních států," předpovídá odborník.

Foto: Aténská bitva proti škrtům, poprvé s vodním dělem

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy