Evropa vidí, co ji čeká. Řecko není líné, říká profesor

Tereza Holanová Tereza Holanová
30. 11. 2012 7:00
Obrázek Řecka coby ráje, kde panuje siesta a všichni se mají dobře, vytvořil Západ

Praha - Obrázek Řecka coby ráje, v němž panuje věčná siesta a všichni se mají dobře, vytvořil Západ a Řekové se mu pouze přizpůsobili.

Myslí si to profesor Athanasios Sideris, který tento týden vystoupil na pražské Vysoké škole ekonomické s přednáškou nazvanou The Socio-political Frame of the Greek Economic Crisis.

Sedmačtyřicetiletý historik nyní působí v aténské nadaci Foundation of the Hellenic World a v minulosti vedl řadu kurzů na univerzitách nejen v Řecku, ale i v České republice.

Evropské země Řecko podle něj vnímají jako trh, na kterém teď mohou pozorovat, co je jednou s nejvyšší pravděpodobností také čeká, a kde si mohou testovat, jak fungují různá opatření.

Produkt Západu

Současnou představu o Řecku si zbytek kontinentu udělal mezi lety 1950 až 1973, tvrdí Athanasios Sideris.

Tamní ekonomika se díky penězům z Marshallova plánu těšila nadprůměrnému růstu hrubého domácího produktu (například o 6,5 procenta ročně). Toto období bylo nazýváno jako „řecký zázrak".

V sedmdesátých letech se tak země stala vysněným cílem pro dovolenou, místem, jehož folklór či kulturu si Západoevropané zidealizovali. "Řekové vlastně tehdy v dokonalých podmínkách vůbec nežili, přizpůsobili se ale tomu, jak je Západ chtěl vidět," vysvětluje Sideris.

Již tenkrát jim totiž silně záleželo na tom, aby je Západ přijal a "bral". Řecko coby národ flákačů je tedy "produktem" těchto zemí, domnívá se profesor. Stejně tak různá tvrzení o tom, jak lidé na jihu Evropy nepracují a jen si užívají "idylku u moře".

"To, že Řekové pracují, neznamená, že jsou produktivní a efektivní," připouští však Sideris. "Tentýž úkol u nás zabere více času než jinde v Evropě," říká. Vedle rozbujelé byrokracie a korupce za to může také třeba menší úroveň digitalizace státní administrace.

Ke krizi se schylovalo třicet let

Současná krize Řecka má podle Siderise kořeny již v osmdesátých letech.

Právě v této době se tu rozmohl klientelismus neboli systém, který je založený na neoficiálních vazbách a konexích mezi politiky a firmami. Ten sice existoval vždy, ale poté, co se v roce 1981 dostala k moci levicová strana Pasok, nevídaně vzrostl.

Kromě toho nabobtnal veřejný sektor. Zatímco ještě v roce 1990 se jeho výdaje podílely na hrubém domácím produktu z 31 procent, v roce 2011 to už bylo zhruba 50 procent a výrazně převyšovaly příjmy.

Počet státních zaměstnanců se za poslední dekádu zhruba zdvojnásobil. Platila přitom teze, že "je to pouze stát, kdo má peníze, takže je to nutné využít a najít si místo ve veřejné správě".

Dále podle Siderise Řecku uškodilo, že se v posledních třech desetiletích posunulo kolektivní myšlení k individualismu. "Lidem se změnily priority, veřejný zájem nikoho nezajímá. Cokoliv patří všem, je vnímané negativně a znehodnocuje se to, jak to jen jde," myslí si expert.

Evropský kolaps nanečisto

Že je dnes v Řecku krize, pozná podle něj každý cizinec, který se projde nějakým městem. Dobrá polovina obchodů je totiž zavřená. "Takže jdete po hlavních ulicích a míjíte prázdné prodejny," popisuje profesor.

Řekové však podle něj navzdory tvrdým škrtům nadále myslí proevropsky a o odchodu z měnové unie uvažují nejvýše politici. "Ale těm je jedno, zda se z Řecka stane země třetího světa, evropská Zimbabwe. Hlavně aby se udrželi u moci," zdůrazňuje Sideris.

Evropské země podle něj Řecko vnímají jako trh, na kterém mohou pozorovat, co je jednou s nejvyšší pravděpodobností také čeká, a kde si mohou testovat, jak fungují různá opatření. "Vše, co se teď stane Řecku, jednou dorazí i do ostatních států," předpovídá odborník.

Foto: Aténská bitva proti škrtům, poprvé s vodním dělem

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy