Madrid - Od Vánoc to pro euro vypadalo, že má to nejhorší za sebou. Přesně tak to také tento týden řekl muž, který se o to z velké části zasloužil: šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Vzápětí však čísla ukázala, že to zdaleka nemusí být pravda. Čerstvý pokles indexu objednávek totiž naznačil, že eurozóna sklouzává do recese, a to dokonce i v Německu.
Dluhopisy Španělska a Itálie v reakci na to prorazily hranici pětiprocentního úroku, kde byly naposledy v lednu. Na pesimismus je brzo, po bezmála čtvrt roce relativního klidu se nicméně vrací obavy.
Španělsko dnes čelí "mnohem většímu riziku než kdy předtím," že bude nuceno restrukturalizovat svůj dluh, neboli zbankrotovat, řekl hlavní ekonom Citigroup rádiu Bloomberg.
Nezkrotný dluh na prahu recese
Počátkem března Španělsko oznámilo, že jeho letošní schodek dosáhne 5,8 % HDP a nikoliv slíbených 4,4 %. A že nezvládne dodržet ani slib ani pro rok příští, kdy má deficit stáhnout na fiskálním paktem požadovaná tři procenta. Investoři zbystřili.
Ve čtvrtek se k tomu přidala čísla společnosti Markit Economics, podle kterých index nákupních manažerů (PMI) pro 17 zemí eurozóny klesl na 48,7 bodů. Hodnota pod 50 body přitom značí pokles odbytu a tudíž nadcházející recesi. Index navíc klesl osmý měsíc po sobě a nejhlouběji od prosince.
V posledním čtvrtletí 2011 hospodářství eurozóna kleslo o 0,3 % HDP. Současná data podle společnosti Markit naznačují pro první čtvrtletí roku 2012 pokles mezi 0,1 a 0,2 % HDP. Index PMI se přitom v březnu druhý měsíc v řadě dostal pod 50 bodů také v Německu, nejsilnější ekonomice Evropy.
To nejsou dobré vyhlídky pro Španělsko, které nutně potřebuje růst. Bez práce je tam totiž 23 % lidí, mezi mladými je nezaměstnaných polovina. Růst je slabý a to se tamní vláda ještě ani řádně nepustila do úspor a 29. března čelí generální stávce.
Konec kupeckých počtů
Zkušenosti z Řecka navíc říkají, že škrty hospodářský pokles ještě prohlubují. I ve Španělsku tak přestává platit prostá účetní matematika.
Španělsko se nakonec dohodlo s eurozónou na snížení deficitu na letošních 5,3 procenta (ze summitu z půli března pochází slavná fotografie, kdy předseda eurozóny Jean-Claude Juncker žertem škrtí španělského ministra financí).
Teoreticky by k tomu měl stačit škrtnout "jen" 32 miliard eur. S nárůstem výdajů na sociální dávky a poklesem daňových příjmů, které škrty přinesou, však bude v reálu potřeba ušetřit až dvojnásob, tedy 64 miliard eur, upozornily ve své analýze Financial Times.
"Což je upřímně řečeno nemožné," citoval list ze studie profesorů pensylvánské univerzity, kteří proto vládní plán úspor označili podle známého filmu za "Mission Impossible," (nesplnitelnou misi).
Začarovaný kruh "Mission Impossible"
Dalším velkým problémem španělské ekonomiky jsou silně zadlužené autonomní vlády měst a 17 provincií. A také cajas - malé regionální banky, z nichž spousta podle expertů stále nepřiznala plnou výši ztrát nahromaděných po prasknutí španělské realitní bubliny v roce 2007.
Souhrnný dluh Španělska tak podle analýzy McKinsey Global Institute vzrostl od roku 2008 do poloviny roku 2011 vzrostl z 337 % HDP na 363 % HDP. Úspory a škrty španělské vlády přitom za loňský rok dosáhly úhrnem osmi miliard eur, tedy pouhého jednoho procenta HDP.
Financial Times přinesly reportáž z jihošpanělského města Jerez, které dluží svým zaměstnancům a subdodavatelům peníze za několik měsíců.
"Autonomní regiony a municipality jsou pro Španělsko tím, čím je Řecko pro eurozónu," shrnul to pro Financial Times Lorenzo Bernaldo de Quirós z výzkumné a poradenské společnosti Freemarket Corporate Intelligence.
Recese a škrty přitom podíl nesplácených úvěrů od firem a domácností zvýší. To zvýší riziko pro tamní slabé banky. „Je to začarovaný kruh," shrnul to pro Financial Times analytik společnosti Brown Brothers Harriman.
Případné krachy španělských bank by přitom opět jako v případě Řecka nejvíc poškodily francouzské a německé banky, které do nich v době boomu mohutně pumpovaly peníze.
Příliš velké na bankrot i na záchranu
Když tedy ve čtvrtek vyšla zpráva o tom, že do recese míří celá eurozóna, dali si Investoři dva a dva dohromady. Přirážka na španělských desetiletých dluhopisech poprvé od ledna dosáhla 5,53 procenta.
To je sice hodně, není to ale dramaticky víc, než u Itálie. Důležitý je však jiný rozdíl. Zatímco přirážka u italských dluhopisů od začátku roku klesla o 180 bazických bodů, u španělských za stejnou dobu o 39 bodů vzrostla.
Španělská ekonomika je mnohem zdravější, než řecká, její export patří mezi největší v Evropě. Optimisté by také mohli tvrdit, že jiný index podnikatelské nálady v Německu (Ifo) naopak už čtyři měsíce roste, a že účinky obří injekce ECB v reálné ekonomice továren, kanceláří a restaurací se teprve dostaví.
V případě Španělska to však zatím vypadá, jakoby pomoc ECB, kterou mnozí ekonomové považují za faktickou záchranu před bankrotem, postupně vyprchávala.
Vrací se tak obavy z udržitelnosti dluhu čtvrté největší ekonomiky eurozóny, která je příliš velká, aby padla, a zároveň příliš drahá na záchranu.
