Brusel - Fiskální pakt, který má zachránit finanční zdraví a reputaci eurozóny, čeká první velký test. Je jím zkrocení španělského dluhu. Španělsko se totiž letos zadluží mnohem víc, než slíbilo.
Eurozóna sice Madridu překročení letošního rozpočtového cíle povolí. Roku 2013, kdy by měl platit fiskální pakt i s jeho sankcemi a pokutami, už ale Španělsku porušení pravidel tolerovat nebude.
Ministři financí zemí platících eurem se na tom shodli na svém pondělním nočním zasedání v Bruselu.
Letos mělo mít Španělsko schodek rozpočtu ve výši 4,4 % HDP. Nový premiér Mario Rajoy však před dvěma týdny oznámil, že jeho země nezvládne cíl dodržet a že skutečný schodek bude 5,8 % HDP.
"Kousavé pokárání"
Ministři financí zemí eura se s tím ale v pondělí nespokojili a uložili Španělsku na příští rok nové škrty ve výši půl procenta. Premiéru Rajoyovi tím podle Financial Times udělili "kousavé pokárání." O to, kdo smí a nesmí španělské vládě stanovovat rozpočtové cíle, už přitom nějaký čas vře mezi Rajoyem a Evropskou komisí spor.
"Představa, že Španělsko při míře nezaměstnanosti 23 % (skoro trojnásobná oproti předkrizovým úrovním) srazí za rok a půl deficit z 8,5 % pod 3 % HDP, zní skutečně jako další politická sebevražda. Nelze se proto divit, že se premiér Mario Rajoy brání a nechce o tvrdších úsporách příliš slyšet," shrnul věc ve své ranní glose Jan Bureš, ekonom Era Poštovní spořitelny.
Předseda ministrů financí eura Jean-Claude Juncker pak prohlásil, že závazek schodku na rok 2013 ve výši tří procent HDP už Španělsko dodrží. Wall Street Journal upozornil, že v době, kdy Španělsko prožívá recesi a je rekordmanem v evropské nezaměstnanosti, to pro zemi znamená ušetřit šest procent HDP během necelých dvou let.
Španělské problémy mají kořen v loňském roce, kdy rozpočtový schodek dosáhl 8,5 % HDP, tedy o celá 2,5 procenta víc, než se původně očekávalo. Právě to a prohlubující se recese vedlo podle eurokomisaře pro ekonomiku Olliho Rehna k přehodnocení letošních rozpočtových cílů Španělska.
Dodržet tříprocentní cíl pro příští rok však podle Financial Times bude příštích 20 měsíců vyžadovat "herkulovské úsilí" srovnatelné s těmi nejdrastičtějšími opatřeními uvalenými na Řecko, Irsko a Portugalsko.
Důvěryhodnost paktu především
Šéf euroskupiny Juncker potvrdil, že o dopadech tak drastických škrtů se na šestihodinovém jednání spolu se španělským ministrem pro ekonomiku Luisem de Guindosem hodně diskutovalo. Nakonec však převážil názor, že dodržení tříprocentního cíle je klíčové pro důvěryhodnost nových rozpočtových pravidel EU. Právě ta totiž mají ke zkrocení dluhů sloužit.
"Jsem znepokojen vysokou úrovní nezaměstnanosti ve Španělsku i zvýšenými faktory chudoby," prohlásil Juncker. "Dnes večer jsme se ale dohodli, že Španělsko cíle dosáhne. Bude na zodpovědnosti španělských politiků rozhodnout, které iniciativy je potřeba přijmout," dodal.
Ekonom Bureš zdůrazňuje, že klíčovou roli v úlevě od té největší krize eurozóny má bilionová euroinjekce od Evropské centrální banky. A ro tu byl fiskální pakt rozhodujícím spouštěčem.
"ECB začala masivně pumpovat peníze do slabších finančních systémů unie především díky vzniku nových a tvrdších rozpočtových pravidel. Kdyby se ukázalo, že jsou jen další papírovou proklamací, mohla by ochota ECB držet Španělsko a Itálii nad vodou ochabnout," připomíná Bureš, co je v sázce.
Ministři financí eura také požádali eurokomisaře Rehna, aby jim do příštího setkání v Kodani připravil možnosti k rozšíření stálého záchranného programu ESM ze stávajících 500 miliard eur. Jde o dosud nejjasnější signál, že je obměkčena poslední překážka k rozšíření fondu na 750 miliard - Německo. K navýšení sumy dojde podle Junckera na jednání 30. března.
