Lisabon - Koberec k druhé záchraně má Řecko položený přímo pod nohama, jen na něj vkročit. Zatímco se to však už týdny zdráhá udělat, kdesi v pozadí se mu rodí nástupce.

Portugalsko se totiž vydává nebezpečně podobnou cestou, a bylo by s podivem, kdyby i ono vystačilo pouze s prvním balíkem záchrany a nemuselo osekat svůj dluh jako Řecko.

To všechno v době, kdy začínají pozitivně účinkovat masivní obranná opatření, která na podporu eura zavedla Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Úleva, kterou akciové a finanční trhy cítí, však zatím Portugalsko míjí.

Drhnoucí kolo v promazaném stroji

Lék, který si Evropa naordinovala, je dvojí: krátkodobě tišící a dlouhodobě preventivní.

Ten první obstarala ECB v prosinci obří injekcí likvidity ve výši 489 miliard eur (který se navíc chystá v únoru zopakovat). Ten druhý pak Evropská unie svým fiskálním paktem, a spolu s Mezinárodním měnovým fondem také dohodou na navýšení záchranných fondů.

Jako první pocítily úlevu akciové trhy, které začaly růst i na periferii eurozóny. Později se investoři opět odvážili i do vládních dluhopisů. Pečlivě si ale vybírali.

Úrok na italských desetiletých dluhopisech spadl počátkem února na 5,7 procenta - nejnižší úroveň od říjnových "řeckých" sedmi procent. Stejně dlouhé španělské dluhopisy klesly dokonce na pět procent - nejnižší hranici od listopadu. Irsko je podle Economistu doslova "miláčkem" dluhopisových trhů.

Oproti tomu portugalské desetileté dluhopisy na sekundárních trzích vylétly na 17 procent. Úrok neboli výnos dluhopisů přitom roste úměrně obavám investorů, zda své peníze uvidí zpátky.

Investoři obcházejí Portugalsko obloukem

Portugalsko se tak letos stalo druhou zemí eurozóny, nad níž už zlomily hůl všechny tři velké ratingové agentury, když ho 13. ledna mezi investiční "šrot" zařadila i poslední z nich Standard&Poor's. Pojištění proti bankrotu (CDS) vzrostlo počátkem února na historický rekord.

"Trhy narýsovaly jasnou hranici mezi Itálií a Španělskem na straně jedné, a Řeckem a Portugalskem na druhé," řekl agentuře Bloomberg Holger Schmieding hlavní ekonom londýnské Berenberg Bank.

Škrty a reformy čekají taky Itálii a Španělsko, u nich ale investoři věří, že díky výkonným ekonomikám své dluhy nakonec zvládnou. Portugalská ekonomika je naopak příliš slabá. Po roce 2013, kdy Lisabonu vyprší záchranný program ve výši 78 miliard eur, tak zřejmě bez cizí pomoci své dluhy splácet nedokáže.

Smrtící koktejl dluhů a škrtů

Portugalsko jako by bylo výcucem všech potíží jižní periférie eura. Jeho soukromý sektor je zadlužený jako ve Španělsku, veřejný jako v Itálii a ekonomika je stejně slabá jako ta řecká. Po vypuknutí krize to vedlo k tomu, že dluh země začal raketově růst.

Ještě roku 2008 činil státní dluh 68 % HDP, vloni ale přesáhl 115 % ročního výkonu ekonomiky.

Vláda se sice pustila do reforem, které po ní vyžadují mezinárodní věřitelé. Ty ale znamenají vesměs jen škrty, které podle banky BNP Paribas přivedou letos zemi k hospodářskému poklesu o tři procenta.

"Smrtící koktejl dodatečných úsporných opatření, která pouze prohlubují recesi a neschopnost splácet dluhy," tak po Řecku naordinovala EU také Portugalsku, obává se ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

"Aby byli schopni splácet své dluhy při současných výnosech, museli by primární přebytky země přesahovat 15 %," počítá Bureš. Místo toho loňský schodek rozpočtu dosáhl osmi procent HDP a v mínusu bude i napřesrok, kdy mu pomoc skončí.

Přijde napřesrok druhá záchrana?

Tak obrovský obrat, jaký musí Portugalsko ve své ekonomice za tak krátkou dobu udělat, je jen těžko zvládnutelný. "Trhy sází na to, že Portugalsko zbankrotuje během příštích pár let," připomíná ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová. Už dnes se proto ozývají hlasy, že záchranný program bude třeba prodloužit a pomoc Portugalsku navýšit.

Všechno záleží na politice. Pokud se na březnovém summitu EU politici dohodnou na červnovém spuštění stálého záchranného fondu ESM ve výši 500 miliard eur (a snad i jeho spojení s 250 miliardami z provizorního fondu EFSF) a o 150 miliard eur své fondy navýší i MMF, dosáhne obranný val skoro bilionu eur.

Případná druhá pomoc Portugalsku by tedy někdy na podzim 2013 mohla přijít. A není přitom vyloučeno, že navzdory ujišťování politiků, že Řecko je výjimka, i v jeho případě nakonec dojde na osekání privátního dluhu.

Důležité ale je, aby mezitím "něco" nevrátilo nedůvěru trhů v Itálii a Španělsko, na jejichž záchranu by fond nestačil. A to s dubnovými volbami v Řecku a květnovými ve Francii zdaleka není jisté.

"Reakce trhů je sice pomalejší, ale přijde," varuje Šichtařová před přílišným optimismem.