Slibuje si od něj efektivnější a bezpečnější zvládnutí houstnoucího provozu nad evropskými letišti, úspory stále dražšího paliva i méně emisí škodlivých zplodin.
Program, anglicky pokřtěný SESAR a francouzsky Sezam, má otevřít cestu k jednotnému evropskému nebi, které je nyní rozdrobené na jednotlivé správy řízení letového provozu. Celkový přínos EK odhaduje v řádu desítek miliard eur, nejprve se však na stůl dostanou náklady této technologické revoluce.
"Laikovi se nebe zdá být prázdné, ale odborníci vědí, že nad velkými letišti se tvoří stejné zácpy jako na výpadovkách," uvedli experti komise.
Již nyní desítka největších vzdušných přístavů v Evropské unii, v čele s Londýnem, Frankfurtem a Paříží, odbaví ročně na 360 milionů cestujících, dvě pětiny z celkového počtu, který projde sedmi stovkami větších evropských letišť. U zboží a pošty podíl šplhá k 71 procentům. Na pražské Ruzyni, která loni zaujímala 30. příčku na žebříčku výkonnosti, se čeká téměř zdvojnásobení počtu pasažérů během dvou let.
Podle prognóz se letecká přeprava v Evropě do roku 2025 zdvojnásobí, místy ztrojnásobí. Zvládnout nárůst by však nebylo možné bez úplné modernizace infrastruktury letecké kontroly; při využití současné techniky by roční náklady stouply na 14 až 18 miliard z nynějších sedmi miliard eur. Nezbytné je podle místopředsedy EK pro dopravu Jacquese Barrota vyvinout novou generaci systému.
Komisař odhaduje přínos k hospodářskému růstu na 50 miliard eur, plus téměř 200.000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst i snížení emisí skleníkových plynů o čtyři až šest procent z jednoho letu. Celkově by ekologická zátěž letecké dopravy měla
klesnout o desetinu.
Barrot má ve čtvrtek navrhnout sdružení Eurocontrol, které se stará o bezpečnost letového provozu nad 32 evropskými státy, založení společného podniku. Tím by se odstartovala první fáze vývoje nového systému.
Obdobně jako Galileo i nový program má být rozčleněn do tří fází: do roku 2007 se má zrodit jízdní mapa vývoje systému; o náklady 60 milionů eur se má rovným dílem podělit pokladna EU a Eurocontrol. V další fázi, v letech 2008 až 2013 se mají přidat průmysloví partneři, kteří by se postarali o třetinu z odhadovaných nákladů 300 milionů eur. Samo spuštění a využití nového systému v letech 2014-2020 za zhruba 1,8 miliardy eur by už financoval průmysl z EU a třetích zemí, které by měly zájem využívat evropské technologie.
Současné systémy navádění letounů, které se opírají především o rádiovou komunikaci mezi piloty a dispečery na letištních věží, pocházející ze 70. či dokonce 50. let minulého století, již podle expertů EK dosáhly mezí svých technických možností. Varují i velká letecká neštěstí, jako na pařížském letišti Roissy v roce 2000, o rok později v Miláně a následující rok ve Švýcarsku.
Navádění letounů po dráhách mezi vytyčenými body - přistávající letoun jakoby sestupuje po schodišti - navíc vede ke ztrátám času, vytváří zácpy, zvyšuje spotřebu paliva i hluku. S novým systémem by letadlo mělo rovnou klesat k cíli a úkoly posádky a pozemních návodčích by usnadnila řada automatizovaných kroků, včetně výstrah před turbulencemi či využití satelitní navigace v celé fázi letu.
Sektor letectví se na hrubém domácím produktu EU podílí sumou přibližně 220 miliard eur a skýtá zaměstnání více než třem milionům lidí.
