Peking - Čína má letos dostavět tolik mrakodrapů, kolik USA zvládly od roku 1885 do současnosti.
Analytici ale varují, že realitní bublina praskne - tak jako ve všech zemích, které se stavbou výškových budov spojily svoji prosperitu.
Podle deníku Daily Telegraph letos vyroste v Číně 200 nových mrakodrapů. To je tolik, kolik se v USA postavilo za 126 let. Během pěti let má v Číně stát 800 mrakodrapů.
Jestliže přičteme k následujícím 256 výškovým budovám plánované dvě stovky, znamená to, že od roku 2012 do konce roku 2015 se v Číně každých pět dní dokončí jeden nový mrakodrap.
"Američtí architekti byli dříve rádi, pokud se za svůj život mohli podílet na stavbě dvou nebo tří mrakodrapů V Číně se mohou zapojit do dvou nebo tří projektů ročně," uvádí Zhou Zhou Xuewang, ředitel jedné z čínských stavebních společností.
Problém s nedostatkem místa
V nově postavených výškových budovách vzniknou finanční centra, sídla mezinárodních firem, ale také byty.
Stavbou mrakodrapů se Čína snaží vyřešit tradiční nedostatek místa ve městech, kam z venkova každoročně proudí miliony obyvatel za prací.
V čínských městech aktuálně žije více než 600 milionů lidí a podle analýzy poradenské společnosti McKinsey má ročně přibýt dalších 15 až 20 milionů Číňanů.
"Čína přitom neřeší otázku, jak rozsáhlá, ale jak vysoká její města budou," komentuje McKinsey ve zprávě China's cities in the sky.
Mrakodrapy jako předzvěst krize
Kritici čínského stavebního boomu ovšem varují před realitní bublinou, kterou může právě budování mrakodrapů vyvolat.
Stejně jako pro USA v minulém desetiletí jsou pro Čínu v období prosperity typické nízké úrokové sazby, které vedou k růstu investic a s tím spojenému zvyšování cen pozemků.
Mrakodrapy následovně vznikají proto, že se developerům vyplatí stavět co nejvíce do výšky a zvýšit tak výnosy.
Skeptici ale připomínají tzv. mrakodrapový index, který v roce 1999 představil analytik Andrew Lawrence. Podle něj existuje souvislost mezi boomem ve stavbě výškových budov (případně dostavením nejvyšší budovy světa) a následnou ekonomickou krizí.
Jako příklad můžeme uvést dokončení Chrysler Building v USA (1929, Velká hospodářská deprese), Petronas Tower v Malajsii (1998, měnová krize, která zasáhla celou jihovýchodní Asii) nebo dosud nejvyšší budovy Burdž Dubaj na počátku roku 2010, kdy došlo k vyhrocení realitní krize v tomto emirátu.
Podle Lawrence si cestu k bublině nyní staví i Čína, která má v současné době 252 mrakodrapů.
Marnost nebo nutnost?
V desítce nejvyšších budov světa má Čína nyní pět mrakodrapů. Budova Taipei 01, která měří 509 metrů, zaujímá druhé místo, následuje ji Světové finanční centrum v Šanghaji (492 metrů).
Předčit největší mrakodrap v Dubaji (828 metrů) se Čína údajně nechystá. Zároveň ale plánuje, že v Šanghaji a Wuhanu postaví budovy, které nově obsadí druhou a třetí příčku.
Daily Telegraph označuje řadu plánovaných projektů za projev marnosti, jak upozornit na méně významná města jako Haikou, Kunming, Nanning nebo Dongguan.
"Místní vlády vidí ve výstavbě mrakodrapů způsob, jak se za pár let chlubit tituly ve stylu Sídlo nejvyšší budovy v západní Číně," uvádí čínský list Southern Metropolitan Weekly.
"Asi nejvíce sporným příkladem je přístavní město Fangcheng Gank, které se chystá postavit 528 metrů vysoké Asijské mezinárodní finanční centrum, přestože nemá ani milion obyvatel," uvádí Daily Telegraph.
