Viceprezident Álvaro García v rozhovoru pro místní rozhlasovou stanici uvedl, že země chce získat vyšší kontrolu také nad těžbou.
 
García dodal, že velké těžební firmy musí platit vyšší daně a vláda by měla získat vyšší vliv nad sektorem. Zdá se však, že znárodnění podobné tomu v energetickém sektoru zatím těžařským firmám nehrozí, protože García vyvlastňování majetku vyloučil.

Bolívie loni vyvezla nerosty v hodnotě téměř 500 milionů dolarů, hlavní podíl na tom měl cín a stříbro.

V zemi působí velké množství zahraničních těžebních firem, jako Apex Silver Mines, Newmont Mining či Coeur d'Alene Mines. Bolívie je nejchudší zemí Latinské Ameriky, napsala agentura Reuters.

Prezident Evo Morales v rámci oslav Svátku práce oznámil, že zahraniční firmy musejí předat kontrolu nad těžbou plynu státní společnosti YPFB.

Ta pak bude rozhodovat o prodeji plynu a dělení zisků z prodeje. Zahraniční firmy teď mají 180 dní na to, aby se přizpůsobily, anebo z Bolívie odešly.

Analytici se shodují, že chystané znárodňování v Bolívii nebude mít na velké nadnárodní koncerny větší dopady, tvrdí ale, že Bolívie se svým rozhodnutím prakticky vyškrtla ze seznamu zemí, které by se mohly stát důležitou základnou pro těžbu nerostných surovin a dalších zdrojů.

Morales: Znárodnění to je ta cesta

O znárodnění mluví Morales již od okamžiku svého zvolení do čela nejchudší latinskoamerické země.

"Bolívie potřebuje ekonomické partnery, a ne vlastníky jejích přírodních zdrojů," prohlásil během lednové návštěvy Španělska.

Morales také dodal, že energetické firmy, které v Bolívii podnikají, budou muset znovu vyjednat podmínky svého působení v zemi a přijdou o práva těžit přírodní zdroje.

Analytici ale předpokládali, že po převzetí úřadu bude muset Morales ve své radikální levicové rétorice polevit. Ropný a energetický průmysl se totiž bez cizích firem neobejde.

Morales povolal armádu

Levicový prezident Morales se ale na zahraniční společnosti spoléhat nehodlá.

Jednotky bolivijské armády včera bez předchozího varování obsadily zařízení španělsko-argentinské společnosti Repsol.

Španělé jsou třetím největším investorem v Bolívii a kromě Repsolu tam působí také energetické společnosti REE a Iberdola a velké banky. Proto není divu, že vláda v Madridu vyjádřila nad tímto krokem obavy.

Stejný postoj zaujala také Brazílie, spolu s Argentinou největší dovozce bolivijského zemního plynu.

Prezident brazilské společnosti Petrobras Jose Sergio Gabrielli ale potvrdil, že "přistoupí na všechny kroky, které umožní zásobovat brazilský trh bolivijským zemním plynem."

Západní společnosti by však v nadcházejícím přechodném období měly získat pouze 18 procent celkového zisku.

Znárodnění, nový trend Latinské Ameriky

"Jde o pokračování trendu, který můžeme vidět po celé Latinské Americe," prohlásil analytik Antoine Halff. "Toto opatření zapadá do populistického tónu bolivijského prezidenta, ale jak bude vypadat praxe, není úplně jasné," dodal.

Bolívie má druhé největší zásoby plynu v Latinské Americe, ale během předchozích desetiletí se nedokázala plně rozhodnout, jak se svými zásobami naložit.