* Nový vývoj: * Věřitelé Řecka doporučili uvolnit další část pomoci, tedy 200 miliard korun * MMF a EU se nemohou dohodnout na podmínkách, rozhodne víkendový summit
Brusel - "Je na čase postavit se čelem k problémům, které jsme odkládali 50 let," prohlásil argentinský prezident Fernando de la Rua, když 2. listopadu 2001 oznámil restrukturalizaci dluhu své země všeobecně považovanou za "technický bankrot".
Po násilných protestech v Buenos Aires ho nakonec z tamní růžové vládní budovy Casa Rosada odvezl vrtulník do bezpečí. Těsně před koncem roku už prozatímní vláda nebyla schopna splácet dluhy. Nastal plnokrevný státní bankrot na zahraniční dluh Argentiny v celkové výši 132 miliard dolarů.
S celkem 350 miliardami eur je dluh Řecka asi třikrát větší.
A obavy spojené s jeho zřejmě už nevyhnutným bankrotem tomu odpovídají: nová globální recese, ztráty milionů pracovních míst, střechy nad hlavou a v nejchudších zemích i smrt hlady.
Varianty, ve kterých se řecký bankrot může odehrát, jsou dvě: špatná a horší. Která z nich to bude, se rozhodne na chystaném víkendovém summitu EU.
Začne to před kamerami už tento víkend
"Špatná" varianta je takzvaný řízený bankrot. Jejím účelem je odvrátit variantu horší, kterou je bankrot nekoordinovaný, chaotický. V řízeném bankrotu jsou ztráty věřitelů předem dohodnuty. V tom chaotickém je dopředu nikdo nezná a i kvůli panice, jakou strhne, jsou obvykle také podstatně vyšší.
Obě verze bankrotu se tak budou svou anatomií trochu lišit. Ta chaotická bude nejspíš podstatně bohatší na to, čím si prošla Argentina: frontami před nedobytnými bankami a násilnými protesty.
Někdo především bude muset bankrot vyhlásit, a to nejspíš před kamerami novinářů.
U řízeného bankrotu to pod obalem "komplexního plánu" udělají společně lídři eurozóny spolu s Řeckem nejspíš už tento víkend a nejspíš ve stejné sestavě, v níž v červenci oznamovali záchranný plán, který se ukázal jako nedostatečný.
Až čas ukáže, jestli víkendový plán finanční trhy přesvědčí, že překopaný a osekaný dluh Řecko zvládne a že nákaza se už dál nešíří.
Neřízená pohroma může spustit už v únoru
"Řecko má prostředky do listopadu, kdy bude potřebovat další tranši finanční pomoci od takzvané trojky (MMF, ECB a EU, pozn. red.)," připomíná ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík napjatý řecký kalendář. "Zatím to vypadá, že ji dostane. Pokud ano, s čímž finančníci počítají, protáhlo by se to do prvního kvartálu prvního roku."
Pokud ani do té doby Evropa uspokojivý plán nevymyslí, může se stát, že Řecku někdy v únoru nebo březnu dojdou peníze. Pak dojde na oznámení bankrotu bez předem známého scénáře.
"Přijde jednostranné vyhlášení Řecka, že není schopno dostát svým závazkům vůči věřitelům," shrnuje Mertlík. Na to už zřejmě bude řecký premiér George Papandreu sám, podobně jako když vloni na jaře požádal EU o pomoc. Pokud ovšem ještě bude premiérem a vláda pod tlakem veřejnosti nespokojené s dalšími škrty nepadne.
Co se bude dít dál, jsou jen spekulace.
U bank se nejspíš začnou tvořit fronty lidí, kteří budou chtít vybrat svoje peníze. Velkými držiteli řeckého vládního dluhu jsou totiž právě tamní banky. Vyhlášením bankrotu by nejspíš přišly o desítky miliard eur a hrozil by jim krach. Vláda totiž zřejmě nebude mít na to, aby garantovala výplatu všech vkladů. Může se tak stát, že vyhlásí "bankovní svátek" a banky na nějaký čas úplně zavře.
Výpadky proudu, zmrazené důchody, banky v obležení
"Dnes už ale zavřít dveře poboček nestačí. To byste museli zavřít internetové bankovnictví a odstavit bankomaty. A to není příliš reálné, protože by na to okamžitě zareagovali regulátoři, vlády, centrální banky a jiné nezávislé autority," myslí si ekonom Mertlík.
Kromě toho tento takzvaný run (útok) na banky už v Řecku trvá několik měsíců a lidé z nich do zahraničních bank vyvedli miliardy eur. Řecku by ale velmi rychle došly peníze na provoz státu a všichni by mu okamžitě přestali půjčovat.
"Velmi rychle by zmizely devizové rezervy a spousta věcí by přestala fungovat. Vláda by velmi pravděpodobně přestala vyplácet mzdy a důchody, nemohla by kupovat zboží a služby, nejspíš by místy nešla ani elektřina," připomíná Mertlík známý fakt, že Řecko má takzvaný primární deficit, což znamená, že nevybere dost daní ani na základní provoz státu.
První, kdo by tedy nedostal peníze, by zřejmě byli věřitelé, kteří jsou první na řadě v kalendáři dluhové služby řecké vlády. Ti budou muset oželet pravidelné měsíční výplaty úroků, nedočkají se ani ti, kterým nastává splatnost jejich dluhopisů. Těm bude muset řecká vláda říct, co od ní mají čekat.
Variant je zase několik. Společné mají to, že na rozdíl od řízeného bankrotu (a také bankrotů firem) mají věřitelé jen malou možnost ovlivnit, kolik peněz dostanou zpátky.
Virus jménem CDS strhne domino
"Řecko by mohlo říct: nezaplatíme vám vůbec nic. Nebo by mohlo říct: na rok přerušujeme vyplácení jakýchkoliv pohledávek po státních dluhopisech. Po roce vyplácení obnovíme, nebo o tom začneme jednat," naznačuje možnosti Mertlík. Podobně jako Argentina nebo červencový plán eurozóny by taky mohl investorům vyměnit dluhopisy s krátkou splatností za dluhopisy s dlouhou splatností a s mnohem nižším výnosem.
Právě proto je tato verze bankrotu pro eurozónu a vlastně celý svět hotovou pohromou. Od řízeného bankrotu se totiž liší ve dvou důležitých ohledech.
Jednak povede k vzájemnému vyplácení pojistek proti úvěrovému selhání (takzvaných Credit Default Swaps neboli CDS). A jednak se banky budou muset zařídit tak, jako by veškerý řecký dluh, který drží, měl nulovou hodnotu.
"Vyoprávkování by v knihách bank v takových případech muselo být stoprocentní. To znamená vytvořit si finanční rezervu ve stejné výši, jaká je nominální hodnota toho aktiva," vysvětluje Mertlík bankéřským žargonem. "U dluhopisu za milion eur tak musím na jiném účtu vytvořit rezervu milion eur, abych pokryl ztrátu, která mi hrozí. Adekvátně tomu se mi sníží hospodářský výsledek," přechází k lidovější mluvě.
Jinými slovy: neorganizovaný bankrot Řecka by bankám nejspíš přivodil astronomické ztráty, o kterých nikdo dopředu netuší, jak velké budou. Rozšířil by tak nákazu do evropských bank jako požár. Banky by si přestaly navzájem věřit a nastala by bankovní krize, jejímž následkem bude hospodářská recese. Domino by se začalo bortit.
Koňská dávka steroidů pro červencovou dohodu
V obavách o neudržitelnost dluhů by investoři přestali půjčovat i některým jiným zemím, jako je například Itálie a Španělsko, kterým tak začne hrozit propad do řecké spirály.
Scénář pro řízený bankrot, který má této katastrofě předejít, má o tomto víkendu představit summit EU. Jak bylo řečeno, jeho cílem je dluhy Řecka výrazně překopat a osekat, a tím je nadobro zkrotit a izolovat od nich zbytek Evropy.
Řízený bankrot z dílny EU bude mít nejspíš formu letošní červencové dohody "na steroidech". To znamená, že místo 21 procent se řecký dluh oseká nejspíš o více než 50 procent. Tomu se říká sestřih dluhu neboli haircut.
Červencový plán také podobně jako v Argentině zahrnuje výměnu řeckých dluhopisů s kratší dobou splatnosti za mnohem delší a s nižšími úroky. Tomu se říká restrukturalizace nebo roll-over.
Mnohonásobně se také nejspíš zvýší hodnota eurovalu EFSF, který má fungovat jako stěna, za kterou se požár z řeckého bankrotu nerozšíří dál. Proto se jí říká stejně jako programu, který chrání počítač před viry - firewall. Z dosavadních 400 miliard eur se mají garance v EFSF podle zářijového doporučení Mezinárodního měnového fondu zvýšit pětinásobně až na dva biliony eur.
Jak bude nakonec nový plán vypadat, se uvidí po víkendu. Stejně jako to, jestli se mu podaří vyhnout se další schvalovací peripetii ve všech 17 zemích eurozóny, která by ho mohla ohrozit sejně, jako to udělala s červencovým "Marshallovým plánem".
