Brusel - "Prolomit začarovaný kruh pochyb" a "ukázat Evropě cestu z ekonomické krize" má nový plán, jehož pět bodů včera v podvečer bez hlubších detailů nastínil prezident Evropské komise José Manuel Barroso.
Jeho "cestovní mapa" mimo jiné počítá s vybudováním silnější ekonomické vlády nad eurozónou. Burzám dodala trochu optimismu, ten ale rychle vyprchal. Zejména proto, že banky plán důrazně odmítly. Hlavní nároky totiž klade právě na ně.
"Trhy pozitivně vnímají především změnu kurzu," shrnul ve čtvrtek ráno ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. "Řecku už by se nemělo pomáhat s valením dluhu před sebou, ale mělo by přijít výraznější osekání dluhové koule a rekapitalizace bank," dodal a připojil varování, že ootimismus může rychle vyprchat.
Po poledni už ztrácelo euro i hlavní evropské burzovní indexy.
Raději se smrskneme, varují banky
Právě doplnění kapitálu a místy i zákaz vyplácení dividend, s kterým Barrosův plán počítá, se bankám hrubě nelíbí. Velké francouzské banky BNP Paribas a Société Générale dokonce pro list Financial Times uvedly, že raději rozprodají svůj majetek, než by navyšovaly kapitál v době, kdy jejich akcie mají v průměru 60 procent účetní hodnoty.
Podle listu by takový radikální postup zmenšování bank nejspíš zopakovaly i jiné finanční domy, kterých by se povinné navýšení kapitálu týkalo - tedy hlavně italské, španělské a německé banky. To by však mohlo vést k zmrazení úvěrů a tím pádem i dalšímu ohrožení křehkého oživení v Evropě.
"Navyšovat teď kapitál je fundamentálně chybné. Je potřeba zbavovat se dluhů (deleveraging)," řekl listu jeden nejmenovaný vysoce postavený bankéř.
Plán odsoudil i šéf Deutsche Bank Josef Ackerman. Evropská centrální banka uvedla, že podíl soukromého sektoru na ztrátách z řeckého bankrotu bude mít na banky "přímé negativní dopady". Krátce na to se akcie na evropských burzách stáhly ze svých dvouměsíčních maxim.
Barrosův plán vychází z vstříc představám Německa a Francie, jejichž lídři se zavázali předložit finální řešení krize do konce října. Součástí tohoto plánu má být právě výraznější osekání dluhu Řecka a posílení kapitálu bank.
Barrosova "cestovní mapa" má pět hlavních bodů.
Pět bodů Barrosovy "cestovní mapy"
Zaprvé to je rozhodná akce ohledně Řecka, která "odstraní všechny pochyby" o udržitelnosti dluhu země. To podle Barrosa zahrnuje i uvolnění dosud nevyplacené části mezinárodní pomoci.
Může to ale být i eufemismus pro zmíněné výraznější osekání dluhu. Červencová dohoda počítá s pětinovými ztrátami pro banky, Německo s Francií ale podle agentury Reutes zvažují až poloviční osekání dluhu. Trhy totiž daly politikům jasně najevo, že červencová dohoda Řecko a euro problémů nezbaví.
Zadruhé plán počítá s urychleným zavedením červencových dohod, tedy hlavně navýšení dočasného eurovalu EFSF (European Financial Stability Facility) na 440 miliard eur a zvětšení jeho pravomocí. A také urychlené zavedení jeho stálého nástupce ESM (European Stability Mechanism).
V prvním případě je po dohodě slovenské odstupující vlády s opozicí naděje, že se EFSF schválí, hledají se ale zároveň cesty, jak jeho kapacitu dál navýšit. V druhém případě chce Barroso ESM rozběhnout v polovině příštího roku, tedy o rok dřív, než se původně plánovalo.
Zatřetí volá Barrosův plán po koordinované akci v posílení evropských bank. Ty by si měly dát stranou víc aktiv, aby tak ustály ztráty privátního sektoru a vlád. A pokud se jim to nepodaří, mohou se obrátit na EFSF. Pokud tak učiní, budou mít zakázáno vyplácet si bonusy a dividendy. Číslo nepadlo, podle MMF ale evropské banky potřebují navýšit kapitál o 200 miliard eur.
Začtvrté se mají urychlit opatření na posílení ekonomického růstu a stability, jako jsou především dohody o volném trhu.
A zapáté silný kalibr: je třeba vystavět silnější ekonomickou vládu nad eurozónou.
Horké tři týdny čekání na zázrak
Kolem nekonkrétního a dosud nehotového plánu se tak už předem rojí nejasnosti.
"Pro většinu evropských bank je v tuto chvíli velice nevýhodné ne-li nemožné shánět kapitál na trhu. A spadnout do područí státu se jim také nechce. Pokud si Evropa nebude počínat opatrně, může tak donutit banky k posílení kapitálové přiměřenosti skrze rychlý prodej aktiv, což by rozhodně nebyla nejšťastnější cesta," myslí si Bureš.
Není také vůbec jasné, podle jakého klíče se bude určovat, jestli banka dostane pomoc z národních zdrojů nebo z EFSF. Možný problém leží v samotném Řecku, po kterém se výměnou za nový plán žádají nové škrty. Lidé tam toho mají ale dost a 19. října je naplánována další generální stávka.
"Eurozóna se tedy konečně vydává správným směrem, jestli však uspěje, není v tuto chvíli vůbec jisté. Zisky akcií z posledních dní se mohou v případě zklamání příští týden rychle vypařit," upozorňuje ekonom Bureš.
Na odstranění podobných nejasností mají politici a úředníci necelé tři týdny.
Dnes a v pátek se v Paříži setkají ministři financí dvacítky nejsilnějších ekonomik světa G20. O deset dní později, 23. října, budou jednat lídři eurozóny. Detailní plán, jak zabránit globálnímu finančnímu kolapsu z bankrotu Řecka by měl být na světě do konce měsíce.