Praha - Jaroslav Winter se po dlouholeté novinářské kariéře věnuje pomoci lidem se sluchovým postižením.

Sám přicházel o sluch postupně. Dnes se, jak říká, dostal do stádia, že je pro něj sluchová bariéra natolik velká, že už by nemohl dělat svou novinářskou práci zodpovědně.

O to zodpovědněji se pustil do složitého úkolu: zprostředkovat každému, kdo to potřebuje, simultánní přepis jakéhokoliv jednání. A těch, kdo obdobnou službu potřebují, není u nás málo.

O kolika lidech se sluchovým postižením se v České republice bavíme?

Je to samozřejmě založeno na odhadech a záleží na tom, kde si stanovíme hranici sluchového postižení. Ale dá se říct, že kolem půl milionu lidí u nás má nějaké problémy se sluchem, které jim stěžují život.

Lidí s vážnějším sluchovým postižením je zhruba 75 tisíc. Vyloženě neslyšících je tak mezi deseti a dvaceti tisíci. U těch méně závažných problémů se to dá řešit pomocí kompenzačních pomůcek, ale ne každý to dobře snáší. Někteří se dokonce stydí je nosit.

Záleží na tom, kdy problém se sluchem vzniká?

Jste-li neslyšící od narození, pak se pro vás čeština stává cizím jazykem a ne každý se naučí česky dobře. Je to velice individuální. Tito lidé ve velké míře požívají znakový jazyk jako svůj hlavní komunikační systém. U nás ovládá znakový jazyk zhruba patnáct tisíc lidí.

Mám dojem, že se v České republice o problematice sluchově postižených moc neví.

Neví. Vliv na to může mít i to, že jde o neviditelné postižení. Laická představa je často taková, že znakový jazyk je hlavní bariéra v dorozumění se s lidmi se sluchovým postižením. Mnohem více lidí je však nedoslýchavých nebo těch, kteří přišli o sluch v průběhu života.

Jejich mateřským jazykem je čeština a jen někteří z nich se naučí znakovému jazyku. Zbytek je odkázaný na odezírání. To je ale velice nepřesné a dochází k nedorozuměním. Pokud jste na nějaké akci nebo ve společnosti, pak nemáte s odezíráním šanci. Znám to z vlastní zkušenosti.

To mě přivádí na otázku, jaký vliv může mít sluchové postižení v běžném životě. 

Záleží na míře postižení. Nejstěžejnější je jednání na úřadech, policii nebo soudech. Používání znakového jazyka a definovaných komunikačních systémů je definováno zákonem. Půjde-li taková osoba k soudu, má nárok na zajištění tlumočníka. U těch, kteří znakový jazyk neovládají, je optimálním řešením simultánní přepis mluvené řeči do textové podoby. Někteří lidé to doposud řešili tak, že si s sebou vzali rodinného příslušníka, na kterého jsou zvyklí. 

Vy se ale spolupodílíte na projektu, který by měl těmto lidem pomoci systematičtěji.

Ano, v rámci České unie neslyšících, která vytvořila českou verzi služby simultánního přepisu. S tou se setkáte v řadě zemí. Slouží lidem, kteří nepoužívají znakový jazyk v jednání se soudy nebo s úřady. Takový člověk může požádat o přepisovatele, který umí rychle psát a zpracovávat text simultánně. Osoba se sluchovým postižením pak může sledovat průběh jednání na počítači. Ze strany například soudů už se jedná o praxi, kterou se učí využívat a vycházejí potřebám neslyšícího vstříc.

Jak to konkrétně funguje?

Přepis probíhá zpravidla tak, že přepisovatel/ka přepisuje mluvenou řeč na počítači a záznam se ihned promítá na plátno, takže jej mohou sledovat všichni přítomní. V případě malé skupinky či jednotlivce (například u soudu nebo na úřadě) mohou sluchově postižené osoby vidět přepis přímo na notebooku přepisovatele.

Kromě technických předpokladů (počítač, projektor, plátno) vyžaduje přepis písaře ovládajícího rychlé psaní a seznámeného se základními pravidly přepisu. Za loňský rok využilo naši službu přes tři tisíce lidí a do dnešního dne jsme zhotovili stovky přepisů na nejrůznějších akcích. Od jednotlivých jednání na úřadech, přes přednášky, semináře a konference pro 600 účastníků.

Pomoci je možné i na dálku

Zmínil jste možnost přepisu na dálku. Co to znamená?

Kromě situací, kdy je přepisovatel přímo přítomen v místnosti, je možné zabezpečit přepis i na dálku. Službu jsme postavili na moderní technologii. Díky grantu Nadace Vodafone jsme vyvinuli ve spolupráci s ČVUT aplikaci eScribe - online přepisovací centrum, která umožňuje, aby přepisovatel nemusel sedět v místě, kde probíhá soudní proces. Může být u sebe v kanceláři nebo doma a jak se text přepisuje, tak se v soudní síni zobrazuje neslyšícímu. Právě možnost napojit se vzdáleně otevírá příležitosti pro dobrovolníky i pro širší síť spolupracovníků.

Podporuje vás a tuto službu stát?

V loňském roce jsme pod Českou unií neslyšících vytvořili Centrum zprostředkování simultánního přepisu jako novou sociální službu. Bohužel jsme díky škrtům ve státním rozpočtu nedostali na novou službu žádné dotace od státu. O spolufinancování ze strany neslyšících neuvažujeme, často kvůli jejich osobní a sociální situaci.

Čeho byste chtěli dlouhodobě dosáhnout?

Chceme pomoci každému, kdo problém má. Chceme, aby služba byla přístupná, ale také profesionální. Proto spolupracujeme s odborníky na skryté titulky pro televizi nebo s organizací Interinfo, která se specializuje na psaní na klávesnici. Díky nedostatku peněz jsou naše plány zatím odloženy. To znamená, že neslyšící jsou, obrazně řečeno, zase na čekací listině zájmu.

Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR fórum - webového magazínu Byznys a společnost.

Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.