Finanční úřady vybraly v pololetí na dani z přidané hodnoty (DPH) 157,5 miliardy korun, což je meziročně o téměř devět miliard korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát také vybral o devět miliardy korun více, celkem přes 86,7 miliard korun. Vyplývá to z aktuálních dat Finanční správy.

Meziročně vyšší daňové příjmy finanční správa zaznamenala také u daní z příjmu fyzických osob nebo u odvodů z loterií.

Růst u DPH byl podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí ovlivněn vyšší efektivitou výběru daně díky zavedení kontrolního hlášení a rozšíření přenesené daňové povinnosti. Důležité je rovněž to, že více utrácejí jak domácnosti, tak i státní instituce.

"Vyšší efektivita výběru daně přispěla k nárůstu inkasa zhruba jednou polovinou a druhá polovina růstu inkasa byla generována růstem spotřeby," uvedlo v souvislosti s daty o vývoji státního rozpočtu na počátku července ministerstvo. Za růstem inkasa firemních daní je vedle lepšího výběru daní obecně dobrý výkon ekonomiky.

DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně. Jejich výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.

Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. V případě DPH dostávají obce 20,83 procenta a kraje 8,92 procenta. U DPH se krajům podíl zvedl od letošního roku z 7,86 procenta. Příjmy krajů z daní se tak vrátily do stavu před rokem 2011, kdy zákon podíl krajů na daňových výnosech snížil.

Samotný rozpočet získal ke konci června z DPH 110,8 miliardy korun a z firemních daní 60,8 miliardy korun.