Polsku česká strana vytyčila sérii podmínek, za kterých by s pokračováním těžby souhlasila. Odpovědi byly ale neuspokojivé. "Polská reakce na požadavky, které by mohly vést k mimosoudnímu řešení problémů způsobených těžbou v polském hnědouhelném dole Turów, je naprosto nedostatečná a nelze ji akceptovat," uvádí společné prohlášení rezortů životního prostředí, zahraničí a Libereckého kraje. Ten je dolu na české straně nejblíž. Zástupci české diplomacie v minulosti opakovaně avizovali, že v takovém případě bude Praha postupovat cestou žaloby u evropského soudního dvora.
"Mimosoudní dohoda ale může vzniknout kdykoliv během dalšího postupu. V tuto chvíli čekáme na vyjádření Evropské komise, poté jsme připraveni podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Přípravy na její podání běží, o jejím podání ale musí rozhodnout vláda," popsala situaci Zuzana Štíchová, mluvčí rezortu zahraničí.
Turów chce polský státní koncern Polska Grupa Energetyczna (PGE) provozovat až do roku 2044, ačkoliv původně tam měla těžba skončit v dubnu. Česká i německá strana namítají, že pokračující dolování uhlí už nyní způsobuje pokles hladiny spodní vody, a vyprazdňuje studny místním obyvatelům. Ti se obávají také hluku, v budoucnu pak oblasti hrozí propady půdy a její kontaminace. Česko proto žádá také náhrady za škody, které by Česku kvůli pokračování těžby pravděpodobně vznikly. Vyjádření PGE redakce shání.
Poláci ale vliv dolu odmítají, a nechtějí navzdory opakovaným námitkám těžbu ani dočasně přerušit, než se spor vyjasní. Rezort životního prostředí se proto nakonec letos v září obrátil se stížností na Evropskou komisi. Praha v ní kritizuje polskou stranu za to, že nedostatečně vyhodnocuje dopady pokračování těžby, a své rozhodnutí navíc ani s jedním ze sousedních států nekonzultuje, čímž porušuje evropská pravidla.
Následovala série jednání, která byla poslední příležitostí dosáhnout shody mimosoudně. Například ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v té souvislosti prohlásil, že není jeho cílem dosáhnout úplného zastavení těžby, ale jen získat o ní příslušné informace. Cílem měl být i příslib polské strany, že převezme zodpovědnost za kompenzace.
"Od Polska jsme ale bohužel slyšeli opět to samé, že k žádnému porušení práva nedošlo a důvod pro hrazení kompenzací není. Nezohlednili také negativní stanovisko, které k prodloužení těžby Česko dalo již vloni na podzim. Přistoupení k žalobě spojené s žádostí o předběžné opatření k Soudnímu dvoru EU teď zřejmě bude již nevyhnutelný krok," míní Petra Urbanová, právnička z neziskové organizace Frank Bold Society. Frank Bold na případu spolupracuje s Libereckým krajem. Předběžné opatření znamená okamžité zastavení těžby, ještě předtím, než by o věci případně rozhodl soud.
Turów by podle nynějších plánů těžby do roku 2044 měl nakonec zasahovat pouhých 70 metrů od českých hranic, a uhlí by se v něm mělo těžit z hloubky až 330 metrů pod úrovní terénu, což je 30 metrů pod hladinou moře. Liberečtí si například nechali spočítat, že ochrana zdrojů pitné vody je kvůli těžbě vyjde na 1,5 miliardy korun. I proto byl jedním ze zásadních požadavků nárok na kompenzace pro českou stranu.
Jenže právě ty by případná podaná žaloba řešit nemohla. "Kompenzace se soudní cestou v tuto chvíli vymáhat nedají," vysvětluje Urbanová. Česko totiž mimo zmíněný dokument s požadavky náklady oficiálně nikdy neuplatnilo, podle unijních pravidel se navíc nežádají od jiného členského státu napřímo, ale prostřednictvím Evropské komise. S tou teď budou čeští zástupci dál jednat, jasno o jejím postoji by mělo být do konce roku. Následně vláda rozhodne o dalším postupu. "Je nezbytné kompenzace u komise bezodkladně uplatnit. Z našeho pohledu nelegální těžba probíhá už od května a už nyní v na území došlo k nezvratným škodám," dodává Urbanová.
