Praha - Jen dva dny stačily světovým trhům na to, aby vstřebaly šok z úspěšného hlasování o Brexitu. Pak si celý svět uvědomil, že zatím se vlastně nic hrozného neděje a od úterý až do konce minulého týdne akcie doháněly ztráty.
Například hlavní index londýnské burzy FTSE 100 zažil v minulém týdnu nejprudší nárůst (o 7,2 %) za čtyři a půl roku. Došlo k němu poté, co akcie během pátku a pondělí bezprostředně po referendu ztratily zhruba desetinu hodnoty.
Jak je možné, že se trhy po tak zásadním rozhodnutí Britů, které může změnit pořádky v Evropě, tak rychle uklidnily? "Rychle si uvědomily, že bezprostředně se nic měnit nebude, že proces odchodu Británie z EU je záležitostí let, nikoli hodin, dní nebo měsíců. Uvědomily si, že Brexit není krizí důvěry, jakou byla například finanční krize," odpovídá Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
Podle něj platí, že pokud bude politická vůle na obou stranách průlivu La Manche, lze v zásadě navázat na stávající ekonomické, obchodní i finanční vazby mezi Británií a kontinentální Evropou. Žádné "zemětřesení" v evropské politice se tedy nakonec uskutečnit nemusí a odchod Británie z EU s sebou nemusí nést ani výrazné hospodářské dopady, což si investoři uvědomili a nyní budou čekat na další vývoj.
"Myslím si, že je to správná úvaha, o níž se ale před referendem moc nepsalo – hovořilo se pouze o poněkud přehnaných katastrofických scénářích," souhlasí Pavel Ryska, analytik J&T Banky. Prvotní hluboký propad byl podle něj zčásti dán tím, že finanční trhy s možností odchodu Británie z EU vůbec nepočítaly. "Přestože průzkumy veřejného mínění přinášely smíšené odhady, finanční trhy pevně věřily, že k odchodu nedojde. Proto páteční propad odrážel hlavně naprosté překvapení investorů a prvotní pocit nejistoty z následujícího vývoje," říká Ryska.
"Pokles sice trval jen dva obchodní dny, byl ale velmi prudký – například západoevropský index Stoxx 600 odepsal okolo 11 procent. Snížené ceny pak v dalších dnech přilákaly kupce," přidává další důvod, který vedl k návratu trhů do zelených čísel Josef Němý, analytik Komerční banky.
Výsledek je tedy takový, že kdo nakupoval akcie (ať už přímo nebo třeba přes podílové fondy) v pátek či v pondělí po referendu, nakupoval se slevou. Americké akcie už ztráty na konci minulého týdne smazaly úplně, když se propadly zhruba o polovinu méně než akcie v Evropě. Evropské akcie pak od pondělí do pátku rostly také o pět a více procent, ale protože byly zasaženy více, zůstávaly ještě pod úrovní, na kterou byly před Brexitem. Například německý index DAX se v minulém týdnu zotavil ze zhruba desetinového propadu o polovinu.
Analytici se dále shodují v tom, že další vývoj na trzích mají v rukou politici. "Pokud by například kontinentální politici tlačili na Británii, aby rychle EU opustila, mohou si to trhy vyložit tak, že plynulé „rozvodové řízení“ je v ohrožení. To by mohlo opětovně zvýšit nejistotu na trzích," říká Kovanda.
"Jako riziko vidím situaci, kdy by někteří současní představitelé EU chtěli z Británie udělat odstrašující příklad a oznámili by, že např. nechtějí pokračování volného obchodu. To by bylo politické gesto, které by bylo pro obě strany ekonomicky poškozující," doplňuje Ryska. S indexy může podle něj hýbat také případná politická nestabilita v Británii. "Ta je ovšem logická vzhledem k tomu, že rozhodnutí v referendu je zcela zásadní a překopává britskou politickou scénu," dodává.
Kdo tedy ukládá část svých peněz do akcií, musí být i v dalších měsících připravený na možné výkyvy. "Je možné, že poklesy ještě nejsou u konce, a proto je na místě opatrnost. Britské akcie by ovšem měla podporovat slabá libra," říká Němý. Libra se na rozdíl od akcií od svého dna za poslední desítky let odrazila jen mírně a investoři, kteří do britských akcií investovali před brexitem přímo v britské měně, tak zůstávají výraznými poraženými britského referenda. Libra za poslední měsíc ztratila k dolaru zhruba osm a ke koruně více jak šest procent.
Celkový budoucí dopad Brexitu na světové hospodářství a akciové trhy by ale na konci složitých jednání nemusel být prakticky pozorovatelný. "Vyjednávání o obchodních smlouvách se sice potáhnou roky a mohou se zkomplikovat na tisíc a jeden způsob, politici ale musí být vždy připraveni vyslat jasný signál silného zájmu na dotažení jednání. A silný zájem bude na obou stranách La Manche, neboť obě strany ze vzájemného obchodu bohatnou a vzhledem ke stávající provázanosti obchodních toků je na co úspěšně navazovat," shrnuje Kovanda.
Trhy budou podle Rysky sledovat vedle politických jednání hlavně to, jak se vyvíjí britská ekonomika, například jestli dojde k dočasnému útlumu investic. "Dále bude podstatná měnová politika. Bank of England se již nechala slyšet, že zřejmě sníží úrokové sazby nebo přijde s novým kolem nákupů aktiv," dodává analytik.
