Podle Havlíčka to bude možné, ale později, pokud si země má zachovat energetickou soběstačnost, nezničit v dalších letech průmysl a pracovat s reálnými čísly v čisté mobilitě.
Von der Leyenová připustila, že se jedná o ambiciózní cíl, je podle ní ale dosažitelný a bude prospěšný. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem. Členské státy EU se loni na konci roku dohodly, že do roku 2050 by mělo být dosaženo uhlíkové neutrality. Každá země by tak měla zneutralizovat tolik emisí, kolik jich vyprodukuje.
"Rozumíme ekologickým ambicím EU, podstatné je, jak to dopadne na jednotlivé země. Každá má jinou průmyslovou, energetickou a dopravní infrastrukturu. Vize nesmí být pouze ideologie a přání, ale musí být podložena konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích, která musí mít reálný základ i s ohledem na aktuální situaci, kdy celá Evropa řeší dopady pandemie," uvedl Havlíček.
Normální je podle něj plán s členskými státy na odborné úrovni nejprve prodiskutovat a poté udělat závěr a cíl. "Evropská komise to dělá přesně opačně," dodal. Už v květnu uvedl, že ČR by měla zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990.
Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Von der Leyenová dnes řekla, že více než třetina z těchto peněz bude použita na ekologické projekty.
Česko by mělo z fondu získat zhruba 180 miliard korun. Materiály k čerpání peněz připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho náměstkyně ze sekce hospodářské politiky a podnikání Silvana Jirotková už na začátku září uvedla, že se počítá s tím, že více než třetina projektů bude muset být tzv. "zelená". Vláda by měla 12. října projednat dokument k restartu hospodářství, jehož součástí bude národní plán obnovy k čerpání financí z evropského fondu. Ten bude 15. října zaslán Evropské komisi.
Emise skleníkových plynů z dopravy v ČR setrvale rostou, od roku 2000 o 53,8 procenta. Naopak výrazně klesají emise z energetického průmyslu. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2018. V období 1990 až 2017 celkově poklesly emise skleníkových plynů o 35,1 procenta, mezi lety 2016 a 2017 pak o 0,9 procenta.
