Praha - Sněmovna přehlasovala senátní veto a opět schválila zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který má zavést nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Senát ho pokládá za neústavní ve vztahu k obcím. Senátoři už dříve prohlásili, že pokud je Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.
Poukazovali hlavně na to, že jde o běžný, nikoli ústavní zákon, kterým se zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Vládní koalice ale zřejmě připraví novelu, která bude na výtky obcí reagovat.
Při hlasování v Senátu loni v listopadu podpořilo zamítnutí 63 ze 67 senátorů. Pro zamítnutí hlasovali tehdy dokonce senátoři ANO, tedy hnutí ministra financí Andreje Babiše. V úterý pro zákon hlasovalo 105 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101.
Zákon počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.
Zákon před poslanci kritizoval senátor ODS Miloš Vystrčil, který přišel senátní veto vysvětlit. Poukazoval například na to, že jde nikoli o ústavní, ale o běžný zákon, který může kterákoli příští koalice zase zrušit. Nazval to obyčejnou šaškárnou, kde se snaží někdo představit jako ten, komu jde o rozpočtovou odpovědnost, ale nechce ji zakotvit tak, aby se už nedala změnit.
Nenechal stranou ani ustanovení, které omezuje zadlužení obcí na nejvýše 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři roky."Co jste to udělali? Vy chcete zlikvidovat obce?" ptal se. Podle něj by tak hlavně menší obce nemohly nic opravit, protože by si nemohly půjčovat na investice.
Nedodělaný paskvil, tvrdí Kalousek
"Je to lež, že je to likvidační pro obce, není to pravda," reagoval Babiš. Doporučoval senátní veto přehlasovat. Uvedl také, že jde o totožný návrh, kterým se zabývala už bývalá pravicová vláda v roce 2012. "Kde je ta šaškárna?" řekl. Proti tomu se ale ohradil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím, že parametry tehdejšího návrhu byly jiné.
Nynější vládní návrh Kalousek nazval nedodělaným paskvilem. "Tohle je zákon o rozpočtové odpovědnosti, který však k ničemu takovému nikoho nezavazuje, jenom se tak jmenuje," prohlásil. Podle Vladislava Vilímce (ODS) ublíží samosprávám.
Zákon počítá také s tím, že vláda by při zadlužení veřejných financí o více než 60 procent hrubého domácího produktu navrhla postupy pro jeho snížení. Konkrétněji stanoví zákon povinnosti jen pro obce a kraje, pokud jejich zadlužení tuto hranici překročí. V případě, že by dluh nesnížily, přišly by o svůj podíl na daňovém výnosu.
Toto opatření vůči samosprávám už při předchozím projednávání ve Sněmovně kritizovala ODS s tím, že pokud bude obsaženo v běžném zákoně, a nikoli v ústavním, bude to neústavní. Obdobně se již dříve ve sněmovním rozpočtovém výboru vyjádřil i zástupce Svazu měst a obcí ČR.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl minulý týden po jednání koaličních špiček, že ministerstvo financí by mělo připravit novelu, která bude na výtky samospráv reagovat.
Opatření proti nadměrnému zadlužování státu měl původně obsahovat vládní ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Kvůli nesouladu ve vládní koalici ho ale Sněmovna neschválila, nehlasovali pro něj sociální demokraté, takže chyběly hlasy pro jeho schválení. Opatření pak poslanci přesunuli právě do tohoto zákona o rozpočtové odpovědnosti, který už není zákonem ústavním.
