reklama
 
 

Ekonomové varují Skotsko: Čekejte nejtěžší léta od války

15. 9. 2014 14:30
Kromě výpadku příjmů z ropy může Skotsku uškodit i nedůvěra investorů. V případě odtržení od Británie by zemi hrozil nejvyšší deficit v EU.

Edinburgh - Pokud Skotové rozhodnou ve čtvrtečním referendu o odtržení od Velké Británie, budou se okamžitě muset zaměřit na své veřejné finance.

V prvním roce samostatnosti by totiž země zřejmě hospodařila s největším rozpočtovým schodkem v porovnání se zeměmi EU a potýkat se bude i s možnou nedůvěrou trhů, a tedy s dražšími půjčkami.

Rozpočtový schodek by podle britského nezávislého Institutu pro fiskální studia měl v roce 2015 činit 6,9 procenta skotského hrubého domácího produktu. S podobným číslem přišel i britský hospodářský institut CEBR, který počítá s deficitem 6,4 procenta HDP.

Evropská komise přitom předpovídá, že nejhorší výsledek v EU budou mít Kypr a Španělsko (obě země 6,1 procenta HDP), třetí nejvyšší deficit v Irsku má činit "jen" 4,2 procenta HDP.

Jaký by mělo Skotsko rozpočtový deficit ve srovnání se zeměmi EU v roce 2015:

Země Schodek (% HDP)
1. Německo 0,1 %
2. Estonsko 0,6 %
3. Švédsko 0,8 %
4. Řecko 1 %
5. Lotyšsko 1,1 %
6. Finsko 1,3 %
7. Lucembursko 1,4 %
8. Rakousko 1,5 %
9. Litva  1,6 %
10. - 11. Bulharsko 1,8 %
10. - 11. Nizozemsko 1,8 %
12. Rumunsko 1,9 %
13. Itálie 2,2 %
14. ČR 2,4 %
15. - 16. Portugalsko 2,5 %
15. - 16. Malta 2,5 %
17. Dánsko 2,7 %
18. - 20. Belgie 2,8 %
18. - 20. Slovensko 2,8 %
18. - 20 Maďarsko 2,8 %
21. Polsko 2,9 %
22. - 23. Slovinsko 3,1 %
22. - 23. Chorvatsko 3,1 %
24. Francie 3,4 %
25. Velká Británie 4,1 %
26. Irsko 4,2 %
27. - 28. Španělsko 6,1 %
27. - 28. Řecko 6,1 %
29. Skotsko 6,9 %

Zdroj: Evropská komise, Institut pro fiskální studia

Ropa vše nevyřeší 

Důvodů je podle ekonomů několik. V první řadě se Skotsko bude muset potýkat s klesajícími daňovými příjmy z prodeje ropy, navzdory faktu, že by mu po geografickém rozdělení mělo připadnout 91 procent těchto peněz.

Zatímco loni celá Británie získala 6,65 miliardy liber ročně, do roku 2017 by to mělo být podle odhadu BBC jen 3,3 miliardy liber, tedy zhruba polovina. Pro rok 2015 přitom britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost počítá s daňovými příjmy 4,2 miliardy liber.

"Loňský rozpočet Skotska přitom činil 65 miliard liber. Takže ropné příjmy pokryjí jen nějakých deset procent skotského rozpočtu," varuje ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.

"Samozřejmě by tu také byly počáteční náklady spojené s nezávislostí," uvádí CEBR, který je odhaduje na 2,4 miliardy liber.

Nejhorší doba od války

Kabinet by si tedy musel na veřejné výdaje vypůjčit. "Z našich výpočtů vyplývá, že nová vláda by musela vydat dluhopisy za zhruba 9 miliard liber," doplňují experti z CEBRu.

Podle nich by tak následujících pět let ekonomicky patřilo mezi nejtěžší období Skotska od konce druhé světové války. Stejně tak varují, že by země mohla začít novou kapitolu své existence dokonce v rukou Mezinárodního měnového fondu.

"Pokud nezávislé Skotsko bude pokračovat v zavádění výdajových škrtů, které pro něj ministr financí George Osborne načrtl na dalších pět let, mohl by se schodek rozpočtu do roku 2019 dostat na 2,9 procenta," doufá ale Institut pro fiskální studia.

Podle Kovandy bude v první řadě záviset na tom, zda bude skotská vláda ochotná škrty podniknout. "Výroky šéfa Skotské národní strany Alexe Salmonda ale působí spíše tak, že slibuje, kudy chodí. Jeho motivace je jasná – chce nezávislost, chce vstoupit do historie, a za tím účelem je ochoten naslibovat skotské veřejnosti modré z nebe," komentuje.

Záleží na porci, kterou Skotsko zdědí

Valně by na tom nebylo Skotsko, ani co se týká vládního dluhu – lépe se má v příštím roce vést devatenácti zemím Evropské unie. Podle britského Národního institutu pro ekonomický a sociální výzkum by se skotský dluh příští rok dostal na 86 procent HDP.

Vyšší podíl dluhu na produkci by kromě zadlužených zemí jižní Evropy měly pouze Irsko (120,4 procenta HDP), Belgie (101,5 procenta HDP), Francie (96,6 procenta HDP) a zbytek Velké Británie (92,7 procenta HDP). Pro srovnání, v Česku to má být 45,8 procenta HDP.

V tomto případě však bude rozhodující, jak se Skotsko s Británií dohodnou na rozdělení současného dluhu – to znamená, jaký podíl Skotsku připadne. Jestliže by zdědilo dluh odpovídající jeho populaci, tak by se jednalo o 8,4 procenta dluhu celého království a 55 procent skotského HDP.

Navíc hraje roli, za jakého stavu by část dluhu Spojeného království zdědilo. "Pokud by se tak například mělo stát bez existence měnové unie s Británií, skotský dluh by zřejmě astronomicky vzrostl, některé údaje hovoří o tom, že postupně až na úroveň 300 procent HDP," uvádí Kovanda.

Všechna čísla, která se nyní objevují v souvislosti se skotskou ekonomikou, je ale podle něj třeba brát s rezervou. Není totiž například jasné, jak by byly vyplácené starobní důchody.

"Nejpravděpodobnější je, že by 1,2 milionu skotských penzistů nadále vyplácel Londýn. Nahlížel by je jako své důchodce, kteří žijí dlouhodobě za hranicemi, podobně jako třeba anglické nebo velšské seniory, kteří se rozhodli stáří strávit v portugalském nebo španělském letovisku," říká ekonom.

Jaký by mělo Skotsko vládní dluh ve srovnání se zeměmi EU v roce 2015:

Země Vládní dluh (2015)
1. Estonsko 9,6 %
2. Bulharsko 22,7 %
3. Lucembursko 25,5 %
4. Lotyšsko 33,4 %
5. Rumunsko 40,1 %
6. Švédsko 40,4 %
7. Litva 41,4 %
8. Dánsko 44,9 %
9. ČR 45,8 %
10. Polsko 50 %
11. Slovensko 57,8 %
12. Finsko 61,2 %
13. Chorvatsko 69,2 %
14. Malta 71,1 %
15. Nizozemsko 73,4 %
16. Německo 73,9 %
17. Rakousko 79,2 %
18. Maďarsko 79,5 %
19. Slovinsko 81,3 %
20. Skotsko 86 %
21. Velká Británie 92,7 %
22. Francie 96,6 %
23. Belgie 101,5 %
24. Španělsko 103,8 %
25. Irsko 120,4 %
26. Portugalsko 124,8 %
27. Kypr 126,4 %
28. Itálie 133,9
29. Řecko 172,4 %

Zdroj: Evropská komise, Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum

Pro vstup do eurozóny je aktuálně podmínkou, že vládní dluh nesmí přesáhnout 60 procent HDP. Rozpočtový deficit se musí pohybovat pod třemi procenty HDP dané země.

Rozchod v přímém přenosu

Stejně tak záleží na tom, kolik bude Skotsko muset věřitelům platit na úrocích. List Financial Times v této souvislosti upozorňuje na další riziko – na rozdíl od Británie by byl nový skotský trh pro investory velkou neznámou. "Malá ekonomika závislá na volatilních cenách energetických surovin, která ještě nemá vytvořený žádný vlastní dluhopisový trh," shrnuje FT. Tato nejistota by logicky náklady na dluh zvýšila.

"Ratingové agentury budou zřejmě Skotsku udělovat horší hodnocení už jen z toho důvodu, že za sebou nebude mít žádnou historii správy veřejných financí. To prodraží půjčky, což se následně může promítnout ve zvýšení rozpočtového schodku k HDP," doplňuje Kovanda.

Situaci navíc příliš neprospěje fakt, že případné odtržení bude sledovat celý svět, protože Spojené království je díky své historii bedlivě sledované po celém světě. "Vyčlenění Skotska, to nelze srovnávat třeba s rozpadem Československa, o němž tři čtvrtiny světa, pokud jej vůbec znají, stále míní, že ještě drží pospolu. V případě vyhlášení skotské nezávislosti by během několika hodin snad každý na světě věděl, že se tak stalo," říká ekonom.

Tlak a pozornost světa tedy mohou ztížit hladký a plynulý rozchod. "Situaci přechodně ovládnou emoce a jakákoli elementární logika a ekonomické zákonitosti, s nimiž se v prognózování běžně pracuje, půjdou stranou," očekává Kovanda.

autor: Tereza Holanová | 15. 9. 2014 14:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama