Ropný zázrak ve Skotsku? Sní o Norsku, hrozí mu Slovenskem

Tereza Holanová Tereza Holanová
11. 9. 2014 13:20
Zastánci skotské samostatnosti věří, že po odtržení od Británie zvýší blahobyt díky ropě. Kritici ale varují před optimismem. Tamním bankám navíc hrozí úprk klientů.
Foto: Thinkstock

Edinburgh - Do referenda o odtržení Skotska od Velké Británie zbývá týden. Vedle otázky, jakou měnu by čerstvě osamostatněný stát používal, zajímá ekonomy také to, zda Skotsko zvládne svou nezávislost vůbec zaplatit.

Důležitým faktorem je hlavně ropa v Severním moři. Po případném rozdělení království by totiž 91 procent daňových příjmů z prodeje paliva náleželo právě nově vzniklé republice.

Podle šéfa Skotské národní strany (SNP) Alexe Salmonda by se tak ze Skotska mohlo díky ropě stát druhé Norsko. "Salmond slibuje sociální stát skandinávského typu financovaný především těžbou," vysvětluje ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.

Kritici: Ropa stačit nebude

Řada expertů ale varuje, že pokud se Velká Británie po 307 letech rozpadne, tak Skotsku "černé zlato" k ekonomické stabilitě zdaleka nepostačí. Ačkoliv mají obě země podobnou populaci (v Norsku žije 5,05 milionu lidí, ve Skotsku 5,3 milionu), jejich daňové příjmy z prodeje se rapidně liší, upozorňují.

Zatímco Norsko loni podle BBC získalo 40 miliard dolarů, Velká Británie jen 10,8 miliardy, přičemž meziročně došlo k propadu o 40 procent. Britský Institut pro fiskální studie navíc předpovídá, že do roku 2017 nastane další pokles daňových příjmů, a to až na 5,5 miliardy dolarů.

"Těžba ropy ve skotských vodách vrcholila koncem devadesátých let a od té doby spadla na méně než polovinu maximální hodnoty," souhlasí Kohout. "Navíc vyřazení ropovodů a další infrastruktury z provozu vyjde v letech 2013 až 2022 asi na deset miliard liber," dodává hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Podle Salmonda však Skotsko své rezervy ještě zdaleka nevyčerpalo a ve vodách západně od Shetlandu stále existují nevytěžené zásoby. Šéf nacionalistů předpokládá, že zatím bylo vytěženo 42 miliard barelů a dalších 24 miliard jich zbývá.

Sir Ian Woods, kterého Britové považují za klíčového odborníka na energetiku, ovšem toto číslo považuje za silně nadhodnocené. "Pokud nebudou objevena další naleziště, pravděpodobně zbývá 15 až 16,5 miliardy barelů," říká v rozhovoru pro server Energy Voice. "I když Skotsko podnikne pro obnovu všechny dostupné kroky, do roku 2050 bude produkovat méně než šestinu současného množství," varuje.

Příjmy z ropy, které by měly podle Salmonda posloužit například na tvorbu nových pracovních míst, navíc silně závisejí na její aktuální ceně na světových trzích. Ta v posledních třech letech kolísá mezi 90 a 120 dolary za barel, ale například v krizovém roce 2008 spadla z téměř 150 pod 50 dolarů za barel.

Dost peněz na blahobyt?

Peníze z ropy přitom budou pro skotskou vládu klíčové. Musí totiž pokrýt výdaje, které jsou ve Skotsku nyní vyšší, než je průměr Británie - podle Institutu pro fiskální studia o 1200 liber na hlavu ročně.

"Ve Skotsku je univerzitní studium zadarmo, lékařské předpisy jsou tu zadarmo, vláda garantuje přestárlým občanům financování pobytu v gerontologických ústavech zadarmo," vyjmenovává šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.

Kromě toho plyne více peněz na podporu obyvatel v chudších odlehlých oblastech. "Hustota zalidnění je ve Skotsku nižší, což zvyšuje náklady na dosažení úrovně kvality veřejných služeb," vysvětluje Kovanda.

Zátěží pro státní pokladnu by se mohla v budoucnu stát i stárnoucí populace. "Zatímco nyní připadá na jednoho skotského důchodce zhruba 3,2 spoluobčanů v ekonomicky produktivním věku, v roce 2037 už to bude jen 2,6 osoby," říká ekonom Lukáš Kovanda.

Zátěží pro státní pokladnu by se mohla v budoucnu stát i stárnoucí populace. "Zatímco nyní připadá na jednoho skotského důchodce zhruba 3,2 spoluobčanů v ekonomicky produktivním věku, v roce 2037 už to bude jen 2,6 osoby," uvádí Kovanda. "Cynicky lze ale poznamenat, že Skotové mají na západoevropské poměry překvapivě nízkou naději dožití - třeba typický glasgowský muž se dožívá jen 69 let," doplňuje.

Kdo koho vysává?

Zastánci samostatnosti však argumentují, že jim výdělky z ropy stačí.

Podle statistik skotské vlády by činil roční HDP na hlavu bez tržeb z prodeje ropy a plynu 20 571 liber, přičemž v celé Británii by to bylo 20 873 liber, tedy téměř stejně. Pokud bychom započítali současné tržby, dostane se Skotsko na 26 424 liber, zatímco celá Británie jen na 22 336 liber na osobu ročně.

Že si Skotsko zvládne poradit, věří i europoslanec Petr Mach. "Když může za své hospodařit Irsko nebo ostrov Man, není důvod, aby to nedokázalo Skotsko," říká.

Ostatně už nyní si Skotové stěžují, že do společné pokladny posílají více, než z ní dostávají. Země podle nich přispívá na 9,9 procenta britských příjmů, ale získává pouze 9,3 procenta výdajů. "Mezi londýnskou a skotskou vládou trvají neustálé hádky o tom, kdo koho dotuje," tvrdí Čulík.

Hrozí masivní odliv liber

Kromě nejistých daňových příjmů z ropy by mohla blahobyt Skotů zasáhnout i nedůvěra investorů. Podle ekonomů je totiž pravděpodobné, že firmy, které mají účty ve skotských bankách, převedou své vklady do Anglie.

O tom, že finančníci stahují peníze ze skotských účtů, informoval již list Financial Times. Společnost Multrees Investor Services například oznámila, že z účtů svých klientů přesunula stovky milionů liber. Změnit sídlo v případě rozdělení království ale plánuje i přední finanční dům Royal Bank of Scotland.

Právní společnosti v Edinburghu navíc hlásí, že se lidé ve zvýšené míře zajímají, zda by jejich peníze ve skotských bankách byly bezpečné i po odtržení země. "Řada z nich se blíží důchodovému věku a bojí se o své prostředky," vysvětluje finanční poradkyně Claire Walsh.

Masový odliv zákazníků by ale vážně ohrozil jeden z pilířů skotského trhu - finanční sektor, v němž pracuje více než sto tisíc zaměstnanců.

K odlivu kapitálu přitom dojde i v případě, že voliči rozhodnou o zachování unie s Anglií. Skotská národní strana totiž bude nejspíše dál prosazovat samostatnost, a pokud v roce 2016 zvítězí ve volbách, tak vyhlásí nové referendum. Nejistota, jakým směrem se Skotsko vydá, tudíž potrvá nejméně další dva roky.

Velikost tamního bankovnictví, závislost na cenách ropy a nezadržitelné stárnutí populace proto podle Kovandy představují časované bomby pro skotský trh.

Perverzní logika

"Velká Británie je šestou největší ekonomikou světa a druhou v Evropě. Díky tomu se těší řadě výhod včetně nízkých úrokových sazeb nebo klíčové role ve Světové obchodní organizaci. Za co chce Skotsko toto všechno vyměnit? Za to, že se stane novým Slovenskem?" upozorňuje časopis Forbes.

Obě země by podle něj měly podobnou populaci i průměrný příjem na hlavu. "Slovensko se ovšem osamostatnilo proto, že se Češi chtěli zbavit svého slabšího článku. Skotská národní strana naopak trpí iluzí, že ve Skotsku vzroste blahobyt, pokud odkopnou bohatšího partnera. Tato logika je perverzní," komentuje Forbes.

Čulík ale zdůrazňuje, že Skotům nejde o ekonomiku, nýbrž o demokracii. "Debata o referendu vedla k obrovskému vzrůstu zájmu o politiku, lidi debatují v hloučcích na ulicích, asi tak, jak tomu bylo v Československu během pražského jara. Stejné nadšení, že lidi budou moci projevit konečně svou demokratickou vůli," tvrdí.

Buď úspory, nebo návrat k Anglii

Nové Skotsko by se podle Kohouta hospodářský podobalo hlavně Irsku či Islandu. Stejně jako v těchto dvou zemích totiž aktiva bank, což jsou hlavně poskytnuté úvěry, několikanásobně přesahuje tamní HDP - ve Skotsku jsou přibližně na 1200 procentech. "Pro srovnání, Česko má něco kolem stovky," uvádí ekonom.

"Kdyby během nedávné finanční krize Skotsko nebylo součástí Velké Británie, dávno by prošlo státním bankrotem jako Island anebo drsnou úspornou kúrou jako Irsko," dodává. To se ale nestalo, takže země nejspíše skutečně "dopadne" jako Slovensko.

"Na začátku sliby štědrého sociálního státu, okolnosti by ho ale donutily šetřit," říká Kohout. Výsledkem by tak mohla být země s výrazně nižšími výdaji a lehčí daňovou zátěží, než mají Anglie nebo Česká republika.

"Pokud by ovšem navíc tamní vláda investovala své ropné výnosy neproduktivně a lidé si zvykli na sociální standard, jejž nelze dlouhodobě udržet, budou se jednoho dne Skotové ještě rádi vracet do soustátí s Anglií," varuje Kovanda.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Jedny z nejprodávanějších amerických novin USA Today poprvé podpořily do voleb jednoho z kandidátů

Redakční rada jednoho z nejprodávanějších amerických deníků USA Today dnes podpořila do prezidentských voleb demokrata Joea Bidena. Je to přitom poprvé, co se list postavil za jednoho z kandidátů od svého založení v roce 1982. Podobný krok již letos učinilo několik dalších periodik.

"Není to něco, co bychom dělali zlehka či s nadšením," uvedl šéf redakční rady USA Today Bill Stenberg. "V roce 2016 nedokázali konzervativní členové jít o krok dál a podpořit Hillary Clintonovou," pokračoval s tím, že před čtyřmi roky list jen nabádal svoje čtenáře, aby nevolili Trumpa, nicméně podporu nevyslovil nikomu.

"Nyní, když je to otázka Joea Bidena proti Donaldu Trumpovi, byla v radě plná shoda nejen na tom postavit se znovu proti Donaldu Trumpovi, ale udělat krok navíc a podpořit Joea Bidena, který je méně polarizující a kontroverzní postavou než Clintonová," dodal Stenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy