Ropný zázrak ve Skotsku? Sní o Norsku, hrozí mu Slovenskem

Tereza Holanová Tereza Holanová
11. 9. 2014 13:20
Zastánci skotské samostatnosti věří, že po odtržení od Británie zvýší blahobyt díky ropě. Kritici ale varují před optimismem. Tamním bankám navíc hrozí úprk klientů.
Foto: Thinkstock

Edinburgh - Do referenda o odtržení Skotska od Velké Británie zbývá týden. Vedle otázky, jakou měnu by čerstvě osamostatněný stát používal, zajímá ekonomy také to, zda Skotsko zvládne svou nezávislost vůbec zaplatit.

Důležitým faktorem je hlavně ropa v Severním moři. Po případném rozdělení království by totiž 91 procent daňových příjmů z prodeje paliva náleželo právě nově vzniklé republice.

Podle šéfa Skotské národní strany (SNP) Alexe Salmonda by se tak ze Skotska mohlo díky ropě stát druhé Norsko. "Salmond slibuje sociální stát skandinávského typu financovaný především těžbou," vysvětluje ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.

Kritici: Ropa stačit nebude

Řada expertů ale varuje, že pokud se Velká Británie po 307 letech rozpadne, tak Skotsku "černé zlato" k ekonomické stabilitě zdaleka nepostačí. Ačkoliv mají obě země podobnou populaci (v Norsku žije 5,05 milionu lidí, ve Skotsku 5,3 milionu), jejich daňové příjmy z prodeje se rapidně liší, upozorňují.

Zatímco Norsko loni podle BBC získalo 40 miliard dolarů, Velká Británie jen 10,8 miliardy, přičemž meziročně došlo k propadu o 40 procent. Britský Institut pro fiskální studie navíc předpovídá, že do roku 2017 nastane další pokles daňových příjmů, a to až na 5,5 miliardy dolarů.

"Těžba ropy ve skotských vodách vrcholila koncem devadesátých let a od té doby spadla na méně než polovinu maximální hodnoty," souhlasí Kohout. "Navíc vyřazení ropovodů a další infrastruktury z provozu vyjde v letech 2013 až 2022 asi na deset miliard liber," dodává hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Podle Salmonda však Skotsko své rezervy ještě zdaleka nevyčerpalo a ve vodách západně od Shetlandu stále existují nevytěžené zásoby. Šéf nacionalistů předpokládá, že zatím bylo vytěženo 42 miliard barelů a dalších 24 miliard jich zbývá.

Sir Ian Woods, kterého Britové považují za klíčového odborníka na energetiku, ovšem toto číslo považuje za silně nadhodnocené. "Pokud nebudou objevena další naleziště, pravděpodobně zbývá 15 až 16,5 miliardy barelů," říká v rozhovoru pro server Energy Voice. "I když Skotsko podnikne pro obnovu všechny dostupné kroky, do roku 2050 bude produkovat méně než šestinu současného množství," varuje.

Příjmy z ropy, které by měly podle Salmonda posloužit například na tvorbu nových pracovních míst, navíc silně závisejí na její aktuální ceně na světových trzích. Ta v posledních třech letech kolísá mezi 90 a 120 dolary za barel, ale například v krizovém roce 2008 spadla z téměř 150 pod 50 dolarů za barel.

Dost peněz na blahobyt?

Peníze z ropy přitom budou pro skotskou vládu klíčové. Musí totiž pokrýt výdaje, které jsou ve Skotsku nyní vyšší, než je průměr Británie - podle Institutu pro fiskální studia o 1200 liber na hlavu ročně.

"Ve Skotsku je univerzitní studium zadarmo, lékařské předpisy jsou tu zadarmo, vláda garantuje přestárlým občanům financování pobytu v gerontologických ústavech zadarmo," vyjmenovává šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.

Kromě toho plyne více peněz na podporu obyvatel v chudších odlehlých oblastech. "Hustota zalidnění je ve Skotsku nižší, což zvyšuje náklady na dosažení úrovně kvality veřejných služeb," vysvětluje Kovanda.

Zátěží pro státní pokladnu by se mohla v budoucnu stát i stárnoucí populace. "Zatímco nyní připadá na jednoho skotského důchodce zhruba 3,2 spoluobčanů v ekonomicky produktivním věku, v roce 2037 už to bude jen 2,6 osoby," říká ekonom Lukáš Kovanda.

Zátěží pro státní pokladnu by se mohla v budoucnu stát i stárnoucí populace. "Zatímco nyní připadá na jednoho skotského důchodce zhruba 3,2 spoluobčanů v ekonomicky produktivním věku, v roce 2037 už to bude jen 2,6 osoby," uvádí Kovanda. "Cynicky lze ale poznamenat, že Skotové mají na západoevropské poměry překvapivě nízkou naději dožití - třeba typický glasgowský muž se dožívá jen 69 let," doplňuje.

Kdo koho vysává?

Zastánci samostatnosti však argumentují, že jim výdělky z ropy stačí.

Podle statistik skotské vlády by činil roční HDP na hlavu bez tržeb z prodeje ropy a plynu 20 571 liber, přičemž v celé Británii by to bylo 20 873 liber, tedy téměř stejně. Pokud bychom započítali současné tržby, dostane se Skotsko na 26 424 liber, zatímco celá Británie jen na 22 336 liber na osobu ročně.

Že si Skotsko zvládne poradit, věří i europoslanec Petr Mach. "Když může za své hospodařit Irsko nebo ostrov Man, není důvod, aby to nedokázalo Skotsko," říká.

Ostatně už nyní si Skotové stěžují, že do společné pokladny posílají více, než z ní dostávají. Země podle nich přispívá na 9,9 procenta britských příjmů, ale získává pouze 9,3 procenta výdajů. "Mezi londýnskou a skotskou vládou trvají neustálé hádky o tom, kdo koho dotuje," tvrdí Čulík.

Hrozí masivní odliv liber

Kromě nejistých daňových příjmů z ropy by mohla blahobyt Skotů zasáhnout i nedůvěra investorů. Podle ekonomů je totiž pravděpodobné, že firmy, které mají účty ve skotských bankách, převedou své vklady do Anglie.

O tom, že finančníci stahují peníze ze skotských účtů, informoval již list Financial Times. Společnost Multrees Investor Services například oznámila, že z účtů svých klientů přesunula stovky milionů liber. Změnit sídlo v případě rozdělení království ale plánuje i přední finanční dům Royal Bank of Scotland.

Právní společnosti v Edinburghu navíc hlásí, že se lidé ve zvýšené míře zajímají, zda by jejich peníze ve skotských bankách byly bezpečné i po odtržení země. "Řada z nich se blíží důchodovému věku a bojí se o své prostředky," vysvětluje finanční poradkyně Claire Walsh.

Masový odliv zákazníků by ale vážně ohrozil jeden z pilířů skotského trhu - finanční sektor, v němž pracuje více než sto tisíc zaměstnanců.

K odlivu kapitálu přitom dojde i v případě, že voliči rozhodnou o zachování unie s Anglií. Skotská národní strana totiž bude nejspíše dál prosazovat samostatnost, a pokud v roce 2016 zvítězí ve volbách, tak vyhlásí nové referendum. Nejistota, jakým směrem se Skotsko vydá, tudíž potrvá nejméně další dva roky.

Velikost tamního bankovnictví, závislost na cenách ropy a nezadržitelné stárnutí populace proto podle Kovandy představují časované bomby pro skotský trh.

Perverzní logika

"Velká Británie je šestou největší ekonomikou světa a druhou v Evropě. Díky tomu se těší řadě výhod včetně nízkých úrokových sazeb nebo klíčové role ve Světové obchodní organizaci. Za co chce Skotsko toto všechno vyměnit? Za to, že se stane novým Slovenskem?" upozorňuje časopis Forbes.

Obě země by podle něj měly podobnou populaci i průměrný příjem na hlavu. "Slovensko se ovšem osamostatnilo proto, že se Češi chtěli zbavit svého slabšího článku. Skotská národní strana naopak trpí iluzí, že ve Skotsku vzroste blahobyt, pokud odkopnou bohatšího partnera. Tato logika je perverzní," komentuje Forbes.

Čulík ale zdůrazňuje, že Skotům nejde o ekonomiku, nýbrž o demokracii. "Debata o referendu vedla k obrovskému vzrůstu zájmu o politiku, lidi debatují v hloučcích na ulicích, asi tak, jak tomu bylo v Československu během pražského jara. Stejné nadšení, že lidi budou moci projevit konečně svou demokratickou vůli," tvrdí.

Buď úspory, nebo návrat k Anglii

Nové Skotsko by se podle Kohouta hospodářský podobalo hlavně Irsku či Islandu. Stejně jako v těchto dvou zemích totiž aktiva bank, což jsou hlavně poskytnuté úvěry, několikanásobně přesahuje tamní HDP - ve Skotsku jsou přibližně na 1200 procentech. "Pro srovnání, Česko má něco kolem stovky," uvádí ekonom.

"Kdyby během nedávné finanční krize Skotsko nebylo součástí Velké Británie, dávno by prošlo státním bankrotem jako Island anebo drsnou úspornou kúrou jako Irsko," dodává. To se ale nestalo, takže země nejspíše skutečně "dopadne" jako Slovensko.

"Na začátku sliby štědrého sociálního státu, okolnosti by ho ale donutily šetřit," říká Kohout. Výsledkem by tak mohla být země s výrazně nižšími výdaji a lehčí daňovou zátěží, než mají Anglie nebo Česká republika.

"Pokud by ovšem navíc tamní vláda investovala své ropné výnosy neproduktivně a lidé si zvykli na sociální standard, jejž nelze dlouhodobě udržet, budou se jednoho dne Skotové ještě rádi vracet do soustátí s Anglií," varuje Kovanda.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Johaugová vládla i v Lahti a překonala rekord Björgenové

Norská lyžařka Therese Johaugová potvrdila nadvládu ve Světovém poháru i v Lahti, kde dnes vyhrála běh na 10 km klasicky a ovládla šestý z posledních sedmi závodů. Vedoucí žena průběžného pořadí zvítězila o 3,4 sekundy před Ebbou Anderssonovou ze Švédska, třetí byla domácí Krista Pärmäkoskiová.

Závod mužů na 15 km klasicky vyhrál Iivo Niskanen a po listopadovém triumfu v Ruce si na své oblíbené trati připsal druhé vítězství v sezoně. Finský lyžař porazil o deset sekund vedoucího muže průběžného pořadí Rusa Alexandra Bolšunova, třetí příčku obsadil Nor Hans Christer Holund.

Johaugová v tomto ročníku zvítězila už poosmnácté a má na dosah třetí celkový triumf v seriálu, kterému kralovala už v letech 2014 a 2016. Pak olympijská vítězka ve štafetě a desetinásobná mistryně světa nesměla rok a půl závodit kvůli trestu za doping.

V distančních závodech si jednatřicetiletá Norka připsala 63. výhru a osamostatnila se na prvním místě historického pořadí před krajankou Marit Björgenovou.

SP v běhu na lyžích v Lahti:

Muži - 15 km klasicky:

1. Niskanen (Fin.) 32:15,5, 2. Bolšunov (Rus.) -10,1, 3. Holund (Nor.) -28,8, 4. Semikov (Rus.) -38,8, 5. Röthe -47,9, 6. Krüger -49,4, 7. Golberg -54,1, 8. Klaebo (všichni Nor.) -54,7, 9. Bessměrtnych -55,1, 10. Jakimuškin (oba Rus.) -59,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Bolšunov 2028 b., 2. Klaebo 1563, 3. Golberg 1238, 4. Röthe 1169, 5. Krüger 1163, 6. Niskanen 1147, …65. Novák 71, 102. Pechoušek 21, 130. Černý 5, 132. Knop 5, 135. Fellner (všichni ČR) 5.

Ženy - 10 km klasicky:

1. Johaugová (Nor.) 23:53,3, 2. Anderssonová (Švéd.) -3,4, 3. Pärmäkoskiová (Fin.) -11,8, 4. Karlssonová (Švéd.) -21,9, 5. Östbergová (Nor.) -25,0, 6. Něprjajevová (Rus.) -31,2, 7. H. Wengová (Nor.) -34,9, 8. Hennigová (Něm.) -43,1, 9. Jacobsenová (Nor.) -55,8, 10. Matintalová (Fin.) -56,3.

Průběžné pořadí SP (po 30 ze 40 závodů): 1. Johaugová 2368 b., 2. H. Wengová 1647, 3. Něprjajevová 1300, 4. Jacobsenová 1231, 5. Östbergová 1110, 6. Digginsová (USA) 1047, …27. Razýmová 255, 46. Janatová 119, 55. Nováková 67, 82. Beranová (všechny ČR) 15.

Zdroj: ČTK
Další zprávy