Pošty Partner nabízejí jen základní poštovní služby jako běžné pobočky pošty, tedy příjem a výdej listovních a balíkových zásilek, příjem a výplatu poštovních poukázek, vybrané bankovní služby, výplatu důchodů, SIPO, prodej poštovních cenin a zboží, prodej kolkových známek a další služby.
Provozuje je třetí osoba - například provozovatel místních obchodů nebo obecní úřady. Franšízant hradí provozní a mzdové náklady a od České pošty dostává fixní platby a část zisku ze služeb. Pošta původně počítala s tím, že převede na partnery 2500 poboček.
"Je nepřijatelné, aby neuhrazení univerzální poštovní služby bylo důvodem, aby obce přecházely na Poštu Partner. Ta má smysl jen když se na tom dohodnou všichni zúčastnění," uvedl ve čtvrtek předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
Knap jiř dříve v rozhovoru pro ČTK uvedl, že Česká pošta letos vykáže nižší zisk než loňských 91 milionů korun. Důvodem je pouze částečná úhrada nákladů na základní služby, které si objednává stát.
Pošta letos od státu dostane jako úhradu nákladů na tzv. univerzální službu půl miliardy korun. Stát si u České pošty objednává například doručování na každou adresu každý pracovní den v týdnu, držení 3200 poboček či provoz poštovních schránek. Náklady na poskytování těchto služeb přitom každý rok dosahují kolem dvou miliard korun, za rok 2017 je pošta vyčíslila na 2,14 miliardy.
Knap už dříve také uvedl, že pošta chce vedle převádění poboček na partnerské subjekty zavést i doručování prostřednictvím partnerů. Budou přitom muset plnit stejné požadavky na termíny doručení jako pošťáci.
Část provozu poboček České pošty je ztrátová. Státní podnik s ročními tržbami okolo 20 miliard korun zaměstnává asi 30 000 lidí.
