Koruna je vůči euru nejslabší od léta. Pod hranici 26 Kč ji srazilo zklamání z HDP

Leoš Rousek Markéta Řeháková, Leoš Rousek
14. 11. 2018 17:39
Ani letošní páté zvýšení úrokových sazeb nepomohlo české koruně nastartovat očekávané posilování. Ve středu v poledne česká měna dosáhla druhé nejslabší úrovně v letošním roce.
Vývoj kurzu koruny vůči euru od ukončení intervencí v dubnu 2017 až do současnosti. Nejsilnější byla koruna v lednu 2018, kdy její hodnota dosáhla 25,175 koruny za euro.
Vývoj kurzu koruny vůči euru od ukončení intervencí v dubnu 2017 až do současnosti. Nejsilnější byla koruna v lednu 2018, kdy její hodnota dosáhla 25,175 koruny za euro. | Foto: Reuters

Hodnota české měny vůči euru mírně překročila 26 korun a atakovala rekordně slabý kurz z letošního července.

Podle analytiků nové oslabení koruny je způsobeno zpomalením výkonnosti české ekonomiky. Český statistický úřad totiž ve středu zveřejnil předběžné údaje o růstu hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí. Podle nich ekonomika rostla výrazně pomaleji než v předchozích třech měsících. Výsledky zklamaly jak očekávání trhů, tak Českou národní banku.

"Je to slabší, než jsme čekali. Nezklamal jen růst české ekonomiky, ale i data Německa, které je náš hlavní obchodní partner," uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Podle něj se na pomalejším tempu české i německé ekonomiky nejvíce podepsaly výsledky zahraničního obchodu a průmyslu. S problémy se potýkali především výrobci automobilů, kteří musí od letošního září plnit přísnější emisní limity. To jim spolu s tlakem na růst mezd zdražuje také výrobní náklady. Pro českou ekonomiku jsou automobilky a jejich dodavatelé klíčoví. Celé odvětví přispívá zhruba desetinou do tuzemského HDP.

Podle ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v letošním třetím kvartálu mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Ve srovnání s předchozím obdobím růst zpomalil téměř o polovinu z 0,7 procenta. Meziročně potom ekonomika rostla o 2,3 procenta, zatímco v letošním druhém čtvrtletí to bylo 2,4 procenta.

Kromě slabšího tuzemského hospodářství pozici české měny nepřispěly ekonomické výsledky ostatních zemí Visegrádské skupiny. Ty naopak očekávání trhu překonaly. Polská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí meziročním tempem 5,1 procenta, Maďarsko přidalo 4,8 procenta a Slovensko 4,6 procenta.

Podle analytiků by mohly být horší výsledky znamením, že Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání v prosinci úrokové sazby beze změny. "Pomalejší tempo nepodporuje zvýšení úrokové sazby ČNB na prosincovém zasedání," myslí si Jaromír Šindel, ekonom Citibank.

Jáč z Generali si myslí totéž. "Slabší HDP bude na straně argumentů, proč sazby nezvyšovat."

Jestli se ekonomové nemýlí, tak by centrální banka přerušila sérii zvyšování úrokových sazeb, od kterých se odvíjí míry úročení bankovních úvěrů i vkladů. Banky by tak nemusely nutně dokonce roku dál zvyšovat například sazby hypoték, jak již učinily po předchozích zvýšeních úrokových měr ze strany ČNB.

Ta naposledy sazby zvýšila 2. listopadu. Dvoutýdenní repo sazba, za kterou si komerční banky ukládají v ČNB přebytečné peníze, vystoupala už na 1,75 procenta, kde se nacházela naposledy v březnu 2009.

Centrální bankéři zatím se zvyšováním sazeb pospíchali, aby omezili dopad rostoucích spotřebních cen. Inflaci žene nahoru hlavně rychlý růst příjmů českých domácností, který je do značné míry způsobený rekordně nízkou nezaměstnaností a nedostatkem volných pracovních sil na trhu práce. Navíc dochází k poměrně vysokému růstu platů ve veřejném sektoru.

Dalším argumentem pro zvyšování byl právě stále slabý kurz české koruny. Centrální banka očekávala, že po loňském ukončení intervencí, začne tuzemská měn posilovat a do konce letošního roku se dostane na 25,60 koruny za euro. To je výrazně méně, než kurz nad 27 korunami za euro, na které ČNB českou měnu během intervencí ukončených loni na jaře.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá prokuratura obvinila cášského biskupa ze zpronevěry

Německá prokuratura obvinila světícího biskupa v Cáchách Johannese Bündgense ze zpronevěry. Informovala o tom dnes agentura DPA. Podle vyšetřovatelů hodnostář zneužil plné moci 78leté ženy trpící demencí a nechal si na svůj soukromý účet z jejího jmění převést celkem 128 000 eur (3,2 milionu korun). Bündgens oznámil, že po dobu svého stíhání nebude dál zastávat svůj úřad.

Podle obvinění biskup peníze získané od seniorky použil na nákup nemovitosti a slíbil jí, že v jeho domě bude mít doživotní právo užívat byt. Do katastru však nebylo věcné břemeno zaneseno.

Cášský biskup a Bündgensův nadřízený Helmut Dieser řekl, že je vyšetřováním šokován a chce, aby se celá záležitost pečlivě prověřila. Bündgens oznámil, že celou částku už ženě vrátil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy