Praha - V druhé půli června (přesně 20.6.) se v Praze uskuteční slavnostní předávání cen Nadace Erste za přínos sociální integraci.
Porota vybrala 30 projektů neziskových organizací, které si kromě ocenění za svou snahu přispět k sociální integraci odvezou také finanční odměnu ve výši 16 - 40 tisíc eur.
Autoři tří nejúspěšnějších projektů (celkem se jich přihlásilo 1850 z 12 zemí) získají mimo odměny také dvouroční podporu Nadace Erste. Ta spočívá například v tréninku komunikačních dovedností, mediální podpoře a další pomoci.
Po vyhlášení výsledků se začne připravovat další výzva, v rámci níž bude nadace hledat nové projekty, které by podpořila.
Zeptali jsme se při této příležitosti šéfa iniciativy Dejana Petroviče, jak bude projekt pokračovat.
Můžete stručně představit, čeho chce vaše iniciativa dosáhnout?
Náš projekt má v podstatě dva hlavní cíle. Za prvé chceme podporovat sociální integraci jako takovou a za druhé se snažíme vytvořit prostor pro představení nejlepších projektů sociální integrace v zemích bývalého komunistického bloku široké veřejnosti.
Jinými slovy chceme ukázat, že jsou tu lidé, kteří pomáhají znevýhodněným, ocenit je a pomoci jim. Veřejnost by si měla uvědomit, že znevýhodnění lidé žijí mezi námi.
Jakou formou s vítěznými firmami dále spolupracujete?
Po vyhlášení nejlepších projektů začíná dvouletý cyklus, kdy autory úspěšných projektů podporujeme. Učíme je, jak se zviditelnit, jednat s médii i potencionálními sponzory. S opravdu úspěšnými projekty spolupracujeme i po uplynutí této dvouleté lhůty.
Jaká kritéria musí přihlášené projekty splnit?
Základní kritéria jsou stanovena velmi široce. Projekty musejí být zaměřeny na sociální integraci, musejí být inovativní a vykazovat hmatatelné výsledky.
Jak vítězné projekty vybíráte?
V prvním kole projekty vybírá místní komise, jejíž členové pocházejí z příslušné země. Jde o místní odborníky. Do druhého kola projde 132 vybraných projektů. Ty jsou pak přeloženy do angličtiny a postoupeny mezinárodní komisi. Ve finále zbyde třicet vítězných projektů.
Liší se problémy sociální integrace napříč zeměmi, na něž se zaměřujete?
V různých zemích se problémy sociální integrace liší. Například v České republice jsme měli nejvíce projektů zaměřených na integraci zdravotně postižených, zatímco v Rumunsku se nejvíce projektů zaměřilo na integraci romské minority.
Obecně je to ale těžké hodnotit. Můžeme mluvit pouze o organizacích, které se přihlásily. Mnohem větší vzorek neziskovek se nepřihlásil, takže bych se nerad pouštěl do srovnávání situace v jednotlivých zemích.
Ze které země se Vám přihlásilo nejvíce projektů?
Letos se nám přihlásilo nejvíce projektů z České republiky, což je obdivuhodné, protože třeba Rumunsko je dvakrát větší.
Můžete říci něco o projektu, který se Vám osobně nejvíce líbil?
O letošním ročníku ještě nemohu mluvit, protože dosud nebyly vyhlášeny výsledky. Můžu ale zmínit vítězný projekt z minulého cyklu. Vyhrála bělěhradská organizace integrující lidi s Downovým syndromem. Zprostředkovává jim práci v obchodech, kde pracují dvě až tři hodiny denně, bok po boku s zdravými lidmi.
Projekt tak splňuje oba naše cíle. Integruje sociálně vyčleněné lidi a upozorňuje širokou veřejnost na problém, takto handicapovaných lidí.
