reklama
 
 

Data: Kterým vysokoškolským oborům se vyhýbají ženy a kde hrozí problémy s uplatněním

Aktualizováno 7. 4. 2019 17:58
Vysoké školy zaměřené na informační a komunikační technologie v Česku navštěvuje na rozdíl od ostatních zemí EU jen velmi málo žen. Vyplývá to z evropské srovnávací analýzy projektu Evropa v datech poskytnuté exkluzivně Aktuálně.cz. V rámci technických a přírodovědných vysokoškolských oborů najdeme výraznější zastoupení žen pouze mezi biology. Data zároveň ukázala, že úplně neplatí zažité a často omílané tvrzení, že s přírodovědným oborem si práci na rozdíl od humanitního vzdělání najde každý. Žebříček nezaměstnaných absolventů totiž až do nedávna vedli právě přírodovědci.
0 %100 %

Podle analýzy projektu Evropa v datech se podíl vysokoškolských studentek informačních technologií v evropských státech pohybuje v průměru okolo 20 %. V Česku tento podíl činí jen 15 %. Nejlépe z celé Evropy jsou na tom v tomto směru Řecko a Bulharsko, kde množství studentek informatiky přesáhlo 30 %. Nejnižší podíl má potom Belgie s pouhými 8 %.

Zajímavé je i srovnání v rámci vysokoškolských oborů spadajících pod anglickou zkratku „STEM“, která zahrnuje nejen informační a komunikační technologie, ale všechny studijní technické obory. Tedy také přírodní vědy, matematiku, statistiku nebo třeba výrobu a stavebnictví. Jak ukazují data v grafice, nejvíce žen studuje přírodovědné obory. Tam, na rozdíl od údajů ze studia IT, dokonce s 56 % přesahují mužské zastoupení.

Nezaměstnanost absolventů vysokých škol (v %)

Nezaměstnanost absolventů středních škol (v %)

Zálibu ve studiu IT mezi ženami z jihovýchodní Evropy potvrzují i statistiky vzdělávacího programu Cisco Networking Academy, který se na získávání dat pro průzkum podílel. "Před dvaceti lety bylo třeba vychovávat síťové administrátory, kteří do detailu rozuměli technologiím. Dnes musí chápat i podstatu fungování firem a hledat řešení byznysových požadavků," uvádí Karol Kniewald, expert na technické vzdělávání ze společnosti Cisco.

Podle odborníků by ale znalost informačních technologií neměla být výsadou jen absolventů IT oborů. "Je potřeba propojovat znalosti a dovednosti napříč obory. Dnešní automechanik musí rozumět IT, protože podstatnou část auta tvoří technologie. Naopak IT specialista musí rozumět tomu, co dělá firma, pro kterou pracuje," uvádí Michal Stachník, generální ředitel Cisca v ČR a na Slovensku.

Například českým absolventům se často vytýká, že jim chybějí takzvané měkké dovednosti - schopnosti komunikace, prezentace, organizace času nebo týmové práce. "Čerstvé svědectví českého geodeta pracujícího ve Švédsku - čeští inženýři jsou tam vysoce ceněni pro svou odbornou kvalifikaci. Jejich handicapem jsou ale právě chybějící měkké dovednosti," říká vedoucí komunikace Informačního centra o vzdělávání EDUin Bob Kartous.

"Měkké obory" porážejí přírodovědce, ale i techniky

Zde se lze na chvíli zastavit nad statistikami o tom, jak se dosud vyvíjelo uplatnění - respektive nezaměstnanost - absolventů různých škol. Srovnání jasně ukazuje, že vysokoškoláci se s nezaměstnaností potýkají méně než absolventi středoškolských oborů bez maturity.

Přestože čísla nezaměstnanosti absolventů VŠ jsou v absolutní výši velice malá a spíše by se s trochou nadsázky dalo mluvit o jedincích než o desítkách či stovkách nezaměstnaných vysokoškoláků, na první pohled je zarážející překvapivě vysoká nezaměstnanost absolventů přírodovědeckých fakult v minulých letech (v roce 2014 dokonce 11,9 procenta).

I ta byla ovšem menší než u oborů nižšího středního vzdělání (26 procent), nástavbového vzdělání (18,5 procenta), oborů s výučním listem (16,5 procenta) nebo středoškolských oborů s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (14,2 procenta).

Z grafu také vyplývá, že dlouhodobě mají velmi nízkou nezaměstnanost právě obory poskytující širší zaměření a nabízející tolik žádané měkké dovednosti - právní a pedagogické. Uplatnění je u nich podle statistik dokonce lepší než u tradičně vyzdvihovaných technických oborů. Zároveň nepřekvapí, že nejnižší nezaměstnanost je dlouhodobě mezi absolventy lékařských fakult.

autoři: Evropa v datech, Denis Chripák, Jan Nevyhoštěný | 4. 4. 2019 6:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama