Zálibu ve studiu IT mezi ženami z jihovýchodní Evropy potvrzují i statistiky vzdělávacího programu Cisco Networking Academy, který se na získávání dat pro průzkum podílel. "Před dvaceti lety bylo třeba vychovávat síťové administrátory, kteří do detailu rozuměli technologiím. Dnes musí chápat i podstatu fungování firem a hledat řešení byznysových požadavků," uvádí Karol Kniewald, expert na technické vzdělávání ze společnosti Cisco.

Podle odborníků by ale znalost informačních technologií neměla být výsadou jen absolventů IT oborů. "Je potřeba propojovat znalosti a dovednosti napříč obory. Dnešní automechanik musí rozumět IT, protože podstatnou část auta tvoří technologie. Naopak IT specialista musí rozumět tomu, co dělá firma, pro kterou pracuje," uvádí Michal Stachník, generální ředitel Cisca v ČR a na Slovensku.

Například českým absolventům se často vytýká, že jim chybějí takzvané měkké dovednosti - schopnosti komunikace, prezentace, organizace času nebo týmové práce. "Čerstvé svědectví českého geodeta pracujícího ve Švédsku - čeští inženýři jsou tam vysoce ceněni pro svou odbornou kvalifikaci. Jejich handicapem jsou ale právě chybějící měkké dovednosti," říká vedoucí komunikace Informačního centra o vzdělávání EDUin Bob Kartous.

"Měkké obory" porážejí přírodovědce, ale i techniky

Zde se lze na chvíli zastavit nad statistikami o tom, jak se dosud vyvíjelo uplatnění - respektive nezaměstnanost - absolventů různých škol. Srovnání jasně ukazuje, že vysokoškoláci se s nezaměstnaností potýkají méně než absolventi středoškolských oborů bez maturity.

Přestože čísla nezaměstnanosti absolventů VŠ jsou v absolutní výši velice malá a spíše by se s trochou nadsázky dalo mluvit o jedincích než o desítkách či stovkách nezaměstnaných vysokoškoláků, na první pohled je zarážející překvapivě vysoká nezaměstnanost absolventů přírodovědeckých fakult v minulých letech (v roce 2014 dokonce 11,9 procenta).

I ta byla ovšem menší než u oborů nižšího středního vzdělání (26 procent), nástavbového vzdělání (18,5 procenta), oborů s výučním listem (16,5 procenta) nebo středoškolských oborů s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (14,2 procenta).

Z grafu také vyplývá, že dlouhodobě mají velmi nízkou nezaměstnanost právě obory poskytující širší zaměření a nabízející tolik žádané měkké dovednosti - právní a pedagogické. Uplatnění je u nich podle statistik dokonce lepší než u tradičně vyzdvihovaných technických oborů. Zároveň nepřekvapí, že nejnižší nezaměstnanost je dlouhodobě mezi absolventy lékařských fakult.