Praha - Finanční a celní správa od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) od 1. prosince 2016 provedla 94 728 kontrol a uložila zhruba 5900 pokut za 55 milionů korun.
Správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET 16 provozoven, z polovina z nich již obnovilo svou činnost.
Na počátku března to bude rok, kdy byla zavedena EET pro firmy a podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Do elektronické evidence tržeb je v současnosti zapojeno zhruba 166 000 podnikatelů, kteří zaevidovali už zhruba 4,6 miliardy tržeb. EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení.
Při provedených kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili přes 27 758 prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. V 16 370 případech správa předala věc k zahájení správního řízení. Prozatím nejnižší udělená pokuta za porušení povinností vyplývajících ze zákona byla 100 korun a nejvyšší činila 260 000 korun.
Zavedení EET přitom podle Asociace českého tradičního obchodu zásadní dopad na malé prodejny nemělo. "Maximálně tam kde nebyl internet, tak se tam musel zavést," uvedl předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Zdeněk Juračka. Podle něj EET naopak těmto prodejnám může pomoci, pokud se díky němu narovnají podmínky na trhu.
Nedávný průzkum asociace ukázal, že kontroly elektronické evidence tržeb selhávají, 13 procent českých a 19 procent "asijských" prodejen nevydává zákazníkům účtenky. Situace je horší ve městech, z krajů je povinnost nejvíc porušována ve Středočeském a Jihomoravském.
"Současný systém EET je něco jako kanón na komára: zbytečně masivní nástroj použitý dokonce i na osoby, které nemají legálně žádnou daňovou povinnost," řekl řídící partner poradenské společnosti Grinex Richard Jahoda. Na druhou stranu po technické stránce je podle něj řešení EET zvládnuto bez výraznějších problémů. "Obavy z toho, že systém bude nespolehlivý a budeme čelit problémům s nefunkčními pokladnami, se nenaplnily," dodal.
EET má přitom podle ministerstva financí pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty (DPH) podle údajů ministerstva financí loni EET přinesla do veřejných rozpočtů pět až 5,2 miliardy korun. Náklady na zavedení EET podle údajů správy loni měly činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.
Obecně je ale podle vyjádření odborníků odhad daňových přínosů do EET těžko vyčíslitelný, pozitivní přínos EET ovšem přiznávají.
Do EET zasáhl loni 15. prosince Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný "náběh" třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkající se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách.
Třetí vlna EET se měla od března 2018 týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci.
Podle novely zákona o EET, kterou připravuje ministerstvo financí mimo jiné v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, by podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a jednou měsíčně poslat Finanční správě údaje o tržbách.
Novela také v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu ruší ustanovení o postupném startu jednotlivých etap EET. "Povinnost evidovat tržby bude od prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona," uvádí materiál. Třetí a čtvrtá vlna by tak měla podle ministerstva odstartovat nejdříve v první polovině příštího roku. Týkat se to má zhruba 300 000 podnikatelů.
