Od dubna podnik mzdy zvýšil o deset procent a průměr by měl letos dosáhnout 27 430 korun. Stále je to zhruba pět tisíc korun pod průměrem Česka.
Před dubnovou změnou činila průměrná mzda zaměstnanců státního podniku 24 900 korun a byla zhruba o 7000 korun pod celorepublikovým průměrem.
Kromě zvýšení tarifních mezd svých zaměstnanců pošta hodlá během roku zredukovat počet manažerů a administrativních pracovníků o 15 procent, což by mělo přinést úspory až 120 milionů korun ročně. Mělo by se to týkat 150 lidí.
Pošta nové zaměstnance láká na řadu benefitů, jako je zkrácená pracovní doba, pět dnů dovolené navíc, stravenky, poukázky na volnočasové aktivity či možnost ubytování v rekreačních střediscích České pošty. Vzhledem k současné situaci na trhu práce a nedostatku řidičů skupiny C Česká pošta také poskytuje mimořádný náborový příspěvek 100 tisíc korun. Zároveň řidičům nabízí možnost rekvalifikace na skupinu C a získání profesního průkazu.
Pošta pravidelně v letních měsících nabírá stovky brigádníků, kteří v době dovolených pomáhají zajistit plynulý provoz. "Brigádníky potřebujeme například na doručování pošty, evidenci do PC či třídění poštovních zásilek. Hodinová sazba pro letní brigády je až 130 korun," uvedl Vitík.
S nedostatkem pracovních sil se potýká většina zaměstnavatelů v Česku, snaží se proto zaměstnance nalákat na atraktivní výdělky. Na většinu z volných míst jsou ochotni přijímat i cizince. Nezaměstnanost v dubnu klesla na 2,7 procenta a podle odborníků tím pokles nekončí. Nezaměstnaných bylo nejméně od června 1997. Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32 466 korun. Statistici ale pravidelně upozorňují, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Česká pošta loni poprvé od vzniku v roce 1993 vykázala ztrátu, a to 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů Kč. Skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za univerzální službu byla 1,075 miliardy korun.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) stát dlouhodobě málo platí za služby, které od pošty chce. Pošta to dotovala z rezerv, které došly. Podle generálního ředitele pošty Romana Knapa je pošta ve ztrátě dlouhodobě, protože stát nedostatečně platí za objednané služby. Výsledky připravované restrukturalizace se podle něj projeví se zpožděním, kladný výsledek hospodaření očekává v roce 2022.
V rámci takzvané univerzální služby si stát u pošty objednává například doručování na každou adresu každý pracovní den v týdnu, držení 3200 poboček či provoz poštovních schránek. Náklady na poskytování těchto služeb každý rok dosahují kolem dvou miliard korun. Pošta dostává od státu za poskytování univerzální služby 500 milionů korun ročně, což zdaleka neodpovídá výši nákladů za služby objednané státem. Tuto nedostatečnou platbu navíc dostává pošta s mimořádným zpožděním.
