Česká pošta vysvětluje, proč je 275 milionů ve ztrátě. Stát prý nedostatečně platí

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 5. 2019 16:32
Česká pošta loni poprvé od svého vzniku v roce 1993 vykázala ztrátu, a to 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů korun. Skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za univerzální službu byla 1,075 miliardy korun.
Foto: ČTK

Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), pod jehož ministerstvo vnitra Česká pošta spadá, stát dlouhodobě málo platí za služby, které od pošty chce. Pošta to dotovala z rezerv, které došly, napsal Hamáček.

"Před našimi zaměstnanci, zakladatelem ani před klienty nic nezakrýváme. Potvrdilo se, co jsme říkali během loňského roku. Česká pošta je dlouhodobě ve ztrátě, a to především proto, že stát nedostatečně platí za objednané služby. Okamžitě jsme začali připravovat restrukturalizaci, která se však logicky projeví se zpožděním. Kladný hospodářský výsledek tak očekáváme v roce 2022," uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.

Vedle problémů s úhradou univerzální služby patří mezi důvody meziročního propadu do ztráty snížení výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku pošty o 226 milionů korun.

Česká pošta v minulosti prodávala majetek, aby vylepšila hospodářský výsledek. S poskytováním poštovních služeb ale tyto operace nemají nic společného, proto od nich upustila. Příjmy z prodeje majetku klesly o 226 milionů korun, výnosy z listovních zásilek se snížily o 76 milionů korun.

Hamáček uvedl, že problém vznikl kvůli tomu, že stát dlouhodobě málo platí za služby, které po České poště chce. "Roky to pošta dotovala ze svých rezerv, ty však došly. Vedení vypracovalo plán, jak podnik dostat z hospodářských potíží a postupně jej realizuje, to však nestačí," uvedl.

Stát loni poště přiznal pohledávku za poskytování univerzální služby v letech 2013 a 2014 ve výši 800 milionů korun. Fakticky tyto peníze ale firma stále neobdržela a v provozu tak chybí. Pošta se proto s ministerstvem financí domluvila na půjčce 800 milionů Kč, která pomůže překlenout období, než stát zaplatí.

Úhradu ztrát, které vznikly poskytováním univerzálních služeb v letech 2013 a 2014, řeší podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) novela poštovního zákona. Je ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně a podle tohoto návrhu má pošta dostat 800 milionů korun v rozložení do tří let.

Česká pošta dostává od státu za poskytování univerzální služby 500 milionů korun ročně, což ale neodpovídá výši nákladů za objednané služby. Tuto platbu navíc dostává s mimořádným zpožděním.

Zatímco náklady na zajištění univerzální služby musí pošta platit v reálném čase, na její proplacení čeká i více než pět let. Kromě platby za roky 2013 a 2014 pošta dosud od státu neobdržela ani platby za roky 2018 a 2019.

Hamáček připomněl, že Sněmovně pozměňovacím návrhem nabídl možnost zvýšit platbu státu za univerzální služby, aby je pošta nemusela doplácet. "Konkrétní výše platby, pokud zákon projde, bude záviset na auditu nákladů ze strany ČTÚ (Českého telekomunikačního úřadu)," dodal.

Bez předložení restrukturalizačního plánu ze strany podniku by zvýšení platby od státu podle Schillerové znamenalo nepřijatelné sanování ztrát pošty, se kterým jako ministryně financí nemůže souhlasit.

"Přesto, že jsme tento plán požadovali, do dnešního dne nebyl - na rozdíl od dalších finančních požadavků - vládě předložen. Případné další zvyšování úhrad za univerzální služby navíc podléhá notifikaci ze strany Evropské komise, že se nejedná o nedovolenou podporu," řekla.

Podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy není pravdou, že by nová doba poštovním službám nepřála. Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách.

"Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat. Máme jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě. Z více než tří tisíc poboček je možné jich šmahem zrušit přes tisícovku a stále i tak bude poštovní síť dostávat nařízení vlády o minimálním nutném počtu poboček," uvedl.

Jsme ve ztrátě, místo toho, aby byla pošta efektivní, hledala, co všechno se dá prodávat a nabízet, říká generální ředitel České pošty Roman Knap. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 minutami

Policie obvinila dva lidi kvůli úmrtí muže po pádu pod metro

V souvislosti se čtvrtečním úmrtím muže po pádu pod soupravu metra byli zadrženi a obviněni dva lidé. Uvedl to dnes server iDNES.cz. Kvůli věku obviněných nechtěli policisté podle serveru uvést k případu bližší informace.

Muž spadl do kolejiště metra ve čtvrtek kolem 19:30 ve stanici Anděl na lince B. "Bohužel i přes rychlý zásah naší posádky utrpěl muž ve věku zhruba 40 let zranění neslučitelná se životem, na místě zemřel," řekla ve čtvrtek ČTK mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Svědci incidentu podle některých médií uváděli, že muže z nástupiště někdo shodil. Policisté to ale zatím nepotvrdili.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Evropská unie jmenovala svého prvního velvyslance v Británii. Je jím Portugalec

Historicky prvním velvyslancem EU ve Spojeném království se stane Portugalec Joao Vale de Almeida. Podle agentury AFP to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Vale de Almeida bude stát v čele diplomatické delegace EU v Londýně od 1. února, tedy od prvního dne po nyní plánovaném datu brexitu, kdy se Británie stane vůči EU takzvanou třetí zemí.

Dvaašedesátiletý Portugalec působil mezi lety 2015 a 2019 jako velvyslanec EU při OSN a od roku 2010 do roku 2014 zastupoval unii ve Spojených státech. Účastnil se tak například vyjednávání o rozsáhlé obchodní smlouvě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a EU, která nakonec nebyla uzavřena.

Vale de Almeida působil rovněž jako šéf kabinetu bývalého předsedy Evropské komise (EK) José Manuela Barrosa. Zastával ale také funkci mluvčího EK v době, kdy evropskou exekutivu často napadal nynější britský premiér Boris Johnson, tehdy v roli bruselského zpravodaje protiunijně orientovaného listu The Daily Telegraph.

Británie by měla EU opustit za týden. Po nedávném schválení takzvané brexitové dohody britským parlamentem dnes dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie podepsala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. O ratifikaci dohody bude ještě příští středu hlasovat Evropský parlament.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Baník posílil Svozil z konkurenční Opavy

Fotbalisté Ostravy přivedli z Opavy Jaroslava Svozila. Šestadvacetiletý stoper, který je první zimní posilou Baníku, podepsal se Slezany podle klubového webu víceletou smlouvu.

"Jaroslava Svozila jsme dlouhodobě sledovali. Je to stoper v ideálním fotbalovém věku, s kvalitní rozehrávkou a jsme si jisti, že tímto transferem dochází k dalšímu zkvalitnění hráčského kádru. Jednání nebyla úplně jednoduchá, protože jsme nebyli jediní, kdo o něj měl zájem," řekl sportovní ředitel Baníku Marek Jankulovski pro klubový web.

Svozil dnes odcestoval na Maltu, kde se připojí k týmu. "Pokud cesta proběhne bez problémů a trenér se hned rozhodne ho poslat do hry, může už v sobotu nastoupit na Maltě v utkání proti Brnu. Povolení máme," uvedl Jankulovski.

Olomoucký odchovanec Svozil odehrál v první lize za Sigmu a Opavu 56 zápasů, v nichž vstřelil jeden gól.

před 1 hodinou

USA hlásí druhý případ člověka nakaženého čínským koronavirem

Spojené státy oznámily, že v zemi je druhý pacient nakažený koronavirem z čínského města Wu-chan. žena je hospitalizována ve státě Illinois. Virus, který se rozšířil zřejmě z netopýrů a dál se šíří i z člověka na člověka, zatím zabil v Číně 26 lidí. Dalších téměř tisíc osob je nakaženo. Čínské úřady izolovaly od okolního světa 37 milionů lidí v provincii Chu-pej, kde nákaza propukla. Nelétají tam letadla a nejezdí automobily, autobusy ani vlaky.

Zdroj: Reuters
Další zprávy