Čtvrtina restaurací neotevřela. Lidé se o své oblíbence bojí, moc do nich ale nechodí

Ekonomika Ekonomika
Aktualizováno 28. 5. 2020 7:33
Po 73 dnech mohly restaurace v Česku otevřít své vnitřní prostory. Většina z nich se přitom musela rozhodnout, zda má cenu v nejistotě pokračovat, nebo se podnikání rovnou vzdát. Zatímco ještě v polovině května byli hospodští optimisté a podle průzkumu Plzeňského Prazdroje chtělo pokračovat 97,5 procenta oslovených hospod, podle nových údajů firmy Storyous po karanténě neotevřela čtvrtina podniků.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Původní pesimistická nálada se s dnešním otevřením zahrádek a blížícím se datem otevření celých hospod, stanoveným na 25. května, proměňuje. Je jasné, že hospodští jsou v tíživé situaci a řada z nich má vážné finanční problémy," avizoval v polovině května obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

"Většina těch, kteří původně chtěli řemeslo pověsit na hřebík, se ale rozhodla pokračovat. Z našich dvou desítek tisíc partnerských provozoven tak trvale uzavřených zůstane zhruba jen 500," dodal. Prazdroj ve svém průzkumu oslovil přes 16 tisíc hospod, tedy 80 procent těch, se kterými spolupracuje.

Pokaranténní čísla společnosti Storyous, která dodává pokladní systémy do tří tisíc podniků v Česku, oproti tomu ukazují, že skoro 25 procent restaurací, bister a barů zůstalo nakonec uzavřeno.

"Vnitřní prostory v pondělí 25. května otevřelo prakticky stejné množství restaurací jako v pátek. To znamená, že k provozovnám, které už vydávaly jídlo a pití s sebou, nikdo další nepřibyl. Je tak možné, že čtvrtina restaurací už vůbec neotevře," uvádí šéf společnosti Igor Třeslín.

Stouryous mapuje jednotlivé podniky přes jejich zapnuté pokladny, nikoli aktivitu EET, která do konce roku není povinná. "Odesílání EET je pouze jednou z funkcí pokladních systémů, kterou je možné vypnout. Restaurace si skrze pokladny dělají také přehled o skladovém hospodářství nebo tvoří objednávky pro dodavatele. Proto je velmi nepravděpodobné, že by se podniky s vypnutými pokladnami pouze chtěly vyhnout povinnosti EET," vysvětluje Třeslín s tím, že na aktivních pokladnách má nyní EET vypnutou 22 procent podniků. 

Bez ekonomického smyslu

Pozornost zkraje dubna vyvolala restaurace Kuchyň ze společnosti Ambiente Tomáše Karpíška. Ta ohlásila insolvenci, do níž ji podle majitelů zahnala právě koronavirová krize. Závislá byla především na turistech ze zahraničí, i tím Karpíšek odůvodňoval konec restaurace. Konec podniku se sídlem na Pražském hradě posílil obavy, kolik krachů restaurací si opatření proti pandemii asi vyžádají.

Nakonec se ale restauraci podařilo využít právní kličky. "Právníci specializující se na insolvenční právo nám doporučili využít takzvané 'covidové' moratorium před započetím insolvenčního řízení. Tím získáváme čas potřebný pro jednání s věřiteli a vypracování návrhu na reorganizační plán," uvedl spolumajitel Ambiente Daniel Kronďák.

Dalším z podniků, který v koronakrizi oznámil konec činnosti, je pražský podnik Café Jedna - jedna z kaváren řetězce Mamacoffee. "Je to pravda, k 31. květnu vyklízíme prostor," potvrdil již dříve pro server Aktuálně.cz majitel Daniel Kolský. Podnik provozoval od roku 2014.

Kavárna musela během zavření restaurací dál platit provoz, mzdy i nájemné, přestože zůstala bez tržeb. Podle Kolského by se podnik ani po uvolnění opatření k běžnému provozu nevrátil. Nedokáže totiž naplnit hygienická doporučení tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni riziku.

Venku zase nelze zřídit dost velkou zahrádku bez povolení. "I tak by při vzdálenosti 30 metrů z kuchyně na zahrádku nebylo možné obsluhovat celou kavárnu z otevřeného okna," vysvětlil pro Aktuálně.cz Kolský.

Na sociálních sítích avizoval uzavření ke konci června například i pražský bar Miska Ramen. "Současná situace na nás (a nejen na nás) těžce dolehla a není pro nás ekonomicky smysluplné dál pokračovat. Naším cílem bude najít někoho, kdo by podnik od nás převzal a pokračoval v tom, co jsme se snažili tři roky budovat," uvedl podnik na konci dubna na svém oficiálním facebookovém profilu s tím, že v rámci uvolňování karanténních opatření podnik ještě na několik posledních týdnů znovu otevře.

Tržby jsou na dvou třetinách

Například z analýzy společnosti UP Česká republika mezi 500 respondenty vyplývá, že 68 procent lidí se o osud svého oblíbeného podniku bojí. Celkem 11 procent lidí je oproti tomu přesvědčeno, že restaurace problémy mít nebudou.

"Jejich přežití bude proto záležet především na tom, jak rychle se do nich vrátí hosté, jak často budou chodit a kolik budou utrácet," říká generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.

Jenže podle Storyous se současné průměrné denní tržby podniků pohybují pouze na úrovni 62 procent v porovnání s únorem.

Jeden z důvodů, proč restaurace vykazují nízké zisky, má být obava hostů navštěvovat restaurace. "Z našich průzkumů vyplývá, že až třetina lidí má kvůli strachu z nákazy koronavirem obavy chodit do restaurací," dodává Třeslín. Podniky přitom musí ve vnitřních prostorech splňovat řadu přísných hygienických opatření - například dostupnou dezinfekci, dodržování odstupů i nošení roušek.

Ztráty za desítky miliard

K nucenému zavření restaurací došlo 14. března. Nejkritičtější dny gastronomie zažila bezprostředně v týdnu po vyhlášení nouzového stavu, kdy se většina podniků zcela uzavřela. I podniky s výdejním okénkem podle dat Storyous hlásily tržby blížící se nule - tedy s propadem skoro 90 procent.

Rozložení gastro podniků podle ročních tržeb:

Kategorie tržeb Podíl na celku
Neuvedeno 39,69 %
1 - 999 999 Kč 20,71 %
1 000 000 - 4 999 999 Kč 21,13 %
5 000 000 - 9 999 999 Kč 9,11 %
10 000 000 - 29 999 999 Kč 7,29 %
30 000 000 - 59 999 999 Kč 1,23 %
60 000 000 - 99 999 999 Kč 0,47 %
100 000 000 - 199 999 999 Kč 0,23 %
200 000 000 - 299 999 999 Kč 0,05 %
300 000 000 - 499 999 999 Kč 0,04 %
500 000 000 - 999 999 999 Kč 0,03 %
více než 1 000 000 000 Kč 0,02 %

Zdroj: Bisnode

Hospody, restaurace a kavárny od té doby do zhruba poloviny května zaznamenaly podle ekonoma společnosti Czech Fund a člena NERV Lukáše Kovandy v souhrnu ztrátu zhruba 23 miliard korun.

Podle dat společnosti Bisnode bylo loni založeno jen 1445 nových podniků, což je nejméně od roku 2014. Zároveň zaniklo rekordní množství firem, a to 621. Podle analytičky Bisnode Petry Štěpánové jde o vysoce konkurenční prostředí, které dlouhodobější výpadek většiny příjmů ještě více komplikuje.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Novým francouzským premiérem se stal Jean Castex

Novým francouzským premiérem se stal Jean Castex. S odvoláním na Elysejský palác o tom v pátek informovala agentura AFP. Pětapadesátiletý Castex od dubna koordinoval uvolňování opatření, která francouzská vláda přijala v boji proti šíření koronaviru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy