Atény - Řecká vláda, která se potýká s rostoucím nedostatkem peněz, zabírá veškerou volnou hotovost na všech stupních státní správy. Podle listu Kathimerini se ale proti převodům finančních prostředků do centrální banky, které jsou pak pro jejich původní majitele nedostupné, zdvíhá stále mohutnější odpor, a to zejména v krajích a obcích, jejichž činnost je tak ochromena.
Vláda chce svým pondělním nařízením získat miliardu až 1,2 miliardy eur (27,4 až 33 miliard Kč), jimiž chce na konci měsíce pokrýt povinné výdaje v podobně důchodů, mezd státních zaměstnanců a sociálních dávek. Celkem jde o 1,9 miliardy eur.
V krajské a městské správě vyvolalo nové opatření pozdvižení. Zejména starostové, kteří nejsou vázáni stranickou disciplínou k vládní ostře levicové formaci Syriza, si neberou servítky a hovoří o návratu o léta zpět a o ničení autonomie regionů a měst.
Podle listu Kathimerini si tak vláda prodlužuje po finanční stránce život do 11. května, kdy má opět zasedat euroskupina, tedy ministři financí zemí platících eurem. V té době už by mělo - alespoň podle očekávání Atén - padnout konečné rozhodnutí o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ze záchranného programu pro Řecko. Původně mělo být rozhodnuto nejpozději 24. dubna.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes ve Vídni na Řecko znovu naléhal, aby zvýšilo úsilí o dohodu s eurozónou, protože zatím prý v této záležitosti příliš nepokročilo.
Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením programu, výplatu peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Správa se tak ocitá zcela bez prostředků a nemůže pokračovat v prakticky žádné započaté činnosti.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
