První týdny s eurem. Jak vypadá konec národní měny

Tereza Holanová Tereza Holanová
27. 1. 2014 8:32
První týdny v Lotyšsku: Zdražení s přechodem na euro nepřišlo, lat ale chybí i mladým lidem
Foto: Reuters

Riga - Novoroční přechod na společnou evropskou měnu se Lotyšsku podařil bez větších problémů. Zatím nedošlo ani k obávanému výraznějšímu zdražení zboží a služeb.

Přesto i mnoha mladým lidem, kteří jsou v Pobaltí převážně proevropští, vadí, že se země vzdala silné měny a "národního symbolu".

Ceny vypadají vyšší

Na první pohled vypadají ceny vyšší. Za jeden lotyšský lat bylo na konci loňského roku možné získat zhruba 1,4 eura. "Deset latů je teď tedy přibližně čtrnáct eur, a když vidíte vyšší čísla, může se zdát, že platíte víc," vysvětluje lotyšská studentka Iveta Arnīte.

Reálně ale zatím k žádnému zdražování nedochází, případně jen k nepatrnému. "Nevidím žádný rozdíl v tom, co jsem si mohla koupit za laty a co si mohu koupit teď," říká další studentka Jekaterina Lapteva.

Zdražování po přechodu na euro se Lotyši snažili dlouhodobě zabránit, takže ministerstvo financí od loňského ledna pravidelně monitorovalo ceny 120 výrobků a služeb v sedmi největších městech v zemi. Do září 2013 probíhalo měření jednou měsíčně, až do konce tohoto března vydává ministerstvo výsledky čtyřikrát za měsíc.

Zaměřuje se hlavně na položky, které v jiných zemích eurozóny v minulosti po zavedení společné měny stály více - například ceny v kadeřnictvích, restauracích nebo autoservisech.

Podle průzkumu lotyšského ministerstva financí se ve třetím lednovém týdnu ceny u 92,7 procenta zboží a služeb nezměnily. Stejné zůstaly například u rýže, ovesných vloček, těstovin, chleba, másla, slunečnicového oleje, ryb, cukru, koření, čaje nebo džusu.

Jenom fluktuace?

K nárůstu došlo u 3,6 procenta položek, jedná se hlavně o uzeniny, sýry nebo tvaroh – ten v některých obchodech zdražil až o 9,68 procenta.

Jak ale ministerstvo upozorňuje, u velké části zboží a služeb dochází k cenovým fluktuacím, to znamená, že v některých obchodech stojí více a v jiných naopak zlevnily. Například pomeranče se prodávaly na několika místech až o 21,43 procenta dráž, jinde pak o 1,4 až 9,9 procenta levněji. Podobně banány.

Přímo Lotyši si na vyšší ceny stěžují například u lístků do kina. Za představení, které v síti Forum Cinemas stálo do konce loňského roku 3,12 eura, lidé nyní platí 4,16 eura. Návštěva fitcentra ve městě Liepaja nyní stojí 44,2 eura, tedy o dvě eura více než v prosinci.

Zdražování si všimla například studentka Līga Gutāne. "Ceny od začátku roku pomalu rostou, hlavně u potravin," říká. Třeba kuřecí řízky, které dříve stály zhruba 4,3 eura, teď podle ní zdražily o čtyřicet centů, tedy o zhruba deset procent. Jako další příklad uvádí léky.

Čtvrtá nejnižší inflace

"V roce 2014 čekáme mírný nárůst inflace. Kromě zdražování elektřiny a vyšší spotřební daně na tabákové výroby by ji měl o 0,2 až 0,3 procentního bodu zvednout právě přechod na euro," uvedla mluvčí lotyšského ministerstva financí Lelde Grinvalde. Celkově by ale podle ní neměly ceny růst více než o dvě procenta.

Lotyšsko má momentálně čtvrtou nejnižší míru inflace v Evropské unii. V prosinci byla záporná - stejně jako v Řecku, Bulharsku či na Kypru. Dosahovala minus 0,4 procenta, takže můžeme hovořit o deflaci. Za celý loňský rok se podle odhadu Eurostatu ceny v Lotyšsku celkově nezvedly ani nesnížily, inflace byla nulová.

Rozlučka s přítelem

Přechod na euro považuje Iveta Arnīte za další krok Lotyšska do Evropy a posun blíže k západu. "Hodně cestuji, tak mám radost, že pořád nemusím vyměňovat peníze," dodává Līga Gutāne.

"Na druhou stranu je Lotyšsko hodně nacionalistická země, patriotismus je tu velmi populární. Takže ztráta naší národní měny svým způsobem změnila, jak vnímáme naši nezávislost," říká Gutāne.

Lítost z konce národní měny cítí například Jekaterina Lapteva. "I když často jezdím do zahraničí a vyměňování peněz nebylo zrovna pohodlné, tak bych to raději dělala do konce života, kdyby se tak lat mohl vrátit," zdůrazňuje.

Některým Lotyšům vadí také to, že se země vzdala měny, která byla třetí nejsilnější ve světě. "Je to jednoduše podivné, že jsme lat vyměnili za… slabší eura, která jsou všude," uvádí Iveta Arnīte.

Proti vstupu do měnové unie vzniklo i hnutí na Facebooku nazvané Par Latu, Priet Eiro - tedy Za lat, proti euru. Organizátoři zde lidem radili, aby jednoduše i po novém roce používali lotyšské peníze. Skupina má ovšem jen přes 1700 členů a za poslední půlrok byla na sociální síti aktivní čtyřikrát.

Německý hudebník žijící v Litvě dokonce složil lotyšské měně na rozloučenou píseň Paldies Latinam neboli Díky latu. Začíná slovy: "Nadešel čas na pořádnou rozlučku s přítelem, který tu byl s námi."

Přechod proběhl rychle

Už 14. ledna se devět z deseti hotovostních plateb v lotyšských obchodech uskutečňovalo pouze v eurech, zjistila Evropská komise. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že už žádné laty v peněženkách nemají.

"Já i mí rodiče jsme v prvních dnech ještě utráceli zbylé laty, což bylo trochu chaotické. Prodejci už totiž říkali ceny v eurech, takže se všichni pořád ptali, kolik to stojí v latech," vzpomíná Līga Gutāne. V prvních dvou lednových týdnech bylo možné platit ještě oběma měnami, nyní obchodníci přijímají už jen euro.

Už od října museli prodejci - podobně jako předtím v jiných zemích vstupujících do eurozóny - zobrazovat ceny jak v latech, tak eurech, aby si lidé na nové ceny zvykli. Duální systém potrvá až do poloviny tohoto roku.

Vyměňovat staré laty lze do konce června v komerčních bankách, na pobočkách pošt jen do konce března. Platí fixní kurz 0,7028 latu za euro.

Celkem si Lotyšsko nechalo vyrobit 400 milionů eurových mincí se svými národními motivy. Bankovek si tamní centrální banka pro začátek objednala 110 milionů. Mimochodem, Lotyšsku se přechod na euro podařil o šest let později, než původně plánovalo.

Lotyšsko je druhou zemí Pobaltí, která euro používá. Třetí z nich Litva by na evropskou měnu ráda přešla příští rok. Tamní parlament 15. ledna schválil návrh zákona o zavedení eura v zemi.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů jako odvetu za podobný krok Washingtonu, oznámil podle Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezidenti Macron a Zelenskyj a kancléřka Merkelová po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo vojska od ukrajinských hranic a z Krymu

Prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj s německou kancléřkou Angelou Merkelovou po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo vojska z ukrajinských hranic a z Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin dnes naopak vyzval Macrona a Merkelovou, aby donutili Ukrajinu k zastavení provokací na hranicích s Ruskem. Napjatá situace trvá už déle než týden, Rusko poslalo k hranicím desetitisíce vojáků, kteří se tam účastní vojenského cvičení.

Další zprávy