Průmyslová výroba loni v Česku meziročně stoupla o tři procenta. Rostla pátým rokem po sobě, ale pomaleji než o rok dřív. V samotném prosinci klesla o 1,4 procenta po listopadovém růstu o 4,8 procenta. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů ale průmyslová výroba v prosinci meziročně vzrostla o 1,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad.
Průmyslová výroba loni meziročně rostla v devíti měsících, kromě prosince se snížila ještě v březnu a září. Nejvyšší tempo růstu bylo červencových 10,2 procenta, nejvýraznější pokles byl v březnu o 1,5 procenta. Celoroční růst o tři procenta je zpomalení z 6,5 procenta v roce 2017.
"Na českém průmyslu se v závěru roku projevilo prudké zpomalení výroby v Německu. Zatímco v říjnu a listopadu projevila česká ekonomika odolnost vůči poklesu německé výkonosti, v závěru roku se českým průmyslníkům dařilo méně," říká ekonomka Komerční banky Monika Junicke. Podle ní také klesla hodnota nových zakázek, a to především v odvětví výroby automobilových vozidel a strojů a zařízení.
K celkovému loňskému růstu výroby nejvýrazněji přispěla produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů, kovodělná výroba a produkce elektrických zařízení. O víc než pětinu se snížila výroba v kožedělném průmyslu.
Tržby v průmyslu v loňském roce meziročně stouply o 3,5 procenta. Nových zakázek ve vybraných odvětvích přibylo o 3,7 procenta. Počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky se zvýšil o 1,4 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 7,5 procenta na 33 775 korun.
V prosinci po vyloučení sezonních vlivů výroba proti listopadu stoupla o 0,6 procenta. K meziročnímu poklesu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, která se snížila o sedm procent. Podobným tempem kleslo také strojírenství, kovodělná výroba se snížila o 4,3 procenta. Rostla energetika a výroba počítačů.
Tržby v průmyslu v prosinci meziročně stouply o 1,1 procenta. Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích naproti tomu klesla o 4,8 procenta, výrazněji u zahraničních objednávek. Zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky přibylo meziročně o 0,4 procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o 6,6 procenta na 34 271 korun.
Stavebnictví v Česku prudce rostlo
Stavební výroba v Česku se loni meziročně zvýšila o 8,4 procenta. Dařilo se pozemnímu stavitelství i inženýrskému stavitelství. V samotném prosinci stavební produkce meziročně stoupla o 3,9 procenta.
"Rok 2018 byl pro stavebnictví úspěšný, růst dosáhl 8,4 procenta. Produkce rostla vysokým tempem na pozemním a inženýrském stavitelství. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení sice vzrostla pouze mírně, ale po dvou letech dvouciferných růstů se jedná o dobrý výsledek. Dařilo se také bytové výstavbě, zejména ve fázi dokončování," komentovala celoroční výsledky vedoucí oddělení statistik stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.
Produkce pozemního stavitelství loni meziročně vzrostla o 8,6 procenta a inženýrského o osm procent.
Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci loni v tuzemsku uzavřely 63 256 stavebních zakázek, o tři procenta více než v roce 2017. Celková hodnota těchto zakázek vzrostla o 16,4 procenta na 235,9 miliardy korun. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,7 milionu korun a byla meziročně vyšší o 13 procent.
Počet vydaných stavebních povolení loni klesl o 3,6 procenta, stavební úřady jich vydaly 81 174. Orientační hodnota těchto staveb činila 358,1 miliardy korun, což bylo v porovnání s rokem 2017 o 1,5 procenta více.
Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2018 činila 6,92 milionu metrů čtverečních, což v meziročním srovnání znamená růst o 7,4 procenta. Rostla zejména podlahová plocha nebytových budov.
Počet zahájených bytů se loni meziročně zvýšil o 5,1 procenta na 33 121 bytů a počet dokončených bytů o 18,5 procenta na 33 868 bytů.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s padesáti a více zaměstnanci ve stavebnictví se loni snížil o 0,4 procenta. Průměrná nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 8,2 procenta na 37 330 korun.
V samotném prosinci stavební výroba meziročně stoupla o 3,9 procenta, po očištění o vliv počtu pracovních dnů byl růst o 5,3 procenta. Produkce v pozemním stavitelství byla vyšší o 3,6 procenta a v inženýrském o 4,8 procenta. Meziměsíčně stavebnictví v poslední měsíc loňského roku reálně stouplo o tři procenta.
Přebytek zahraničního obchodu Česka klesá
Zahraniční obchod Česka loni skončil v přebytku 132,7 miliardy korun, meziročně tak byl o 30,8 miliardy korun nižší. V porovnání s rokem 2017 se vývoz tuzemských firem zvýšil o 3,5 procenta a o 4,6 procenta vyšší byl i dovoz. V samotném prosinci obchodní bilance skončila patnáctimilionovým schodkem, výsledek byl však meziročně o 3,6 miliardy korun lepší.
Podle ředitele odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karla Krále největším obchodním partnerem Česka bylo loni Německo, kam směřovala téměř třetina tuzemského vývozu. Na dovozu do ČR se německý vývoz podílel z více než jedné čtvrtiny.
Obchod se státy EU v posledním měsíci loňského roku vykázal meziročně o 6,9 miliardy vyšší přebytek, činil 42,3 miliardy korun. Naopak obchod se státy mimo unii prohloubil schodek o 3,3 miliardy na 40,7 miliardy korun.
Prosincový vývoz českých firem se proti stejnému měsíci roku 2017 zvýšil o 1,6 procenta a dovoz o 0,2 procenta na shodných 255,4 miliardy korun.
