Propad průmyslové výroby je podle dostupných údajů největší od roku 2001, odkdy ČSÚ vede srovnatelnou řadu. V březnu a v dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem.
"Tuzemská průmyslová výroba tak zaznamenala v dubnu nejcitelnější meziroční propad v novodobé historii ČR a překonala doposud nejvýraznější meziroční pád ve výši 22 procent z února 2009, kdy kulminovala globální finanční krize," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
"Dle očekávání stahovala průmysl nejvíce výroba motorových vozidel, která meziročně klesla o 80,1 procenta. Ta stála téměř za polovinou propadu celého sektoru. Výroba plastových výrobků klesla o 48 procent a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků klesla o 25,3 procenta. Jediné odvětví, které se udrželo v meziročním růstu, bylo zpracování a výroba papíru," doplnil k tomu ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského je zřejmé, že na průmysl těžce doléhaly efekty pandemie, ať už formou celozávodních odstávek, omezením výroby kvůli nedostatku lidí nebo narušeným dodávkám.
Utrpěla hlavně stavba nových prostor
Stavební produkce v Česku se po březnovém poklesu o 0,3 procenta v dubnu reálně meziročně snížila o 4,6 procenta. Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, v dubnu rostlo, a to ještě výraznějším tempem než v předchozím měsíci, uvedl ČSÚ.
Výroba v pozemním stavitelství se proti loňskému dubnu snížila o 10,5 procenta. V březnu podle revidovaných údajů klesla o tři procenta. Produkce v inženýrském stavitelství byla v dubnu meziročně vyšší o 13,5 procenta, v březnu byl její růst 10,5 procenta. V únoru se zvýšila zhruba o pětinu.
Stavební úřady v dubnu vydaly 7012 stavebních povolení, meziročně o 4,9 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 34,6 miliardy korun, což znamenalo pokles o 0,6 procenta. "Ukazuje se, že lidé v průběhu pandemie koronaviru ztráceli zájem o stavební projekty a spíše vyčkávali na další vývoj," zhodnotil údaje ČSÚ hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček s tím, že se stavební produkci v předminulém měsíci dařilo lépe než průmyslové.
Počet zahájených staveb bytů meziročně vzrostl o 1,5 procenta na 3386. Počet dokončených bytů naopak klesl téměř o třetinu na 1837. V bytových domech se počet dokončených bytů meziročně snížil o 43,4 procenta.
Za leden až duben stavební úřady v Praze povolily 1 845 bytů v bytových domech. "To je vzhledem k omezením v důsledku nouzového stavu poměrně překvapivý výsledek, v porovnání s loňským rokem je to o 366 bytů více. Tímto tempem by se v Praze za rok povolilo kolem 5,5 tisíce bytů. V metropoli je ale kvůli deficitu z předchozích let stále potřeba ročně povolit kolem 10 000 jednotek," uvedla výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Tomášková. Právě na nízkou rychlost povolovacího procesu si developeři v Česku stěžují dlouhodobě a vidí v něm příčinu vysokých cen tuzemských nemovitostí.
Propad obchodu s auty
Zahraniční obchod ČR v dubnu vykázal schodek 26,9 miliardy korun, což byl meziročně o 42,9 miliardy horší výsledek, uvedl ČSÚ. Obchodní bilance tak byla nejnižší od vstupu země do Evropské unie, její celkovou výši ovlivnil zejména propad obchodu s auty. Podstatný vliv na obchodování měly dopady opatření proti šíření koronaviru.
"Výrazné meziroční poklesy v obchodování jsme zaznamenali se všemi zeměmi, především s Německem, naopak Čína byla jedinou zemí s mírným nárůstem dovozu. Obchodní bilance se zeměmi EU však zůstala i přes výrazný propad nadále kladná," uvedla k dubnovým výsledkům obchodování Česka s cizinou ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Vývoz zboží v dubnu meziročně klesl o 40 procent na 191,4 miliardy Kč a dovoz o 27 procent na 218,3 miliardy.
U motorových vozů klesl vývoz o 69,8 miliardy a dovoz o 34,1 miliardy, kladné saldo obchodování s auty se tak v dubnu meziročně propadlo o 35,7 miliardy korun.
Horší bilanci vykázal také obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, a to o 4,7 miliardy korun. O 4,6 miliardy korun se pak zhoršil výsledek obchodování s elektrickými zařízeními. Nedařilo se ani obchodu s pryžovými a plastovými výrobky, textilem, stroji, ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla, a základními farmaceutickými výrobky.
Naopak kladně se na výsledku zahraničního obchodu Česka podepsal o 6,5 miliardy korun menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, důvodem byl pokles jejich cen na světových trzích a nižší dovezené množství. O 4,7 miliardy se zmenšil i schodek obchodování se základními kovy a o 1,8 miliardy s chemickým látkami.
Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila v dubnu přebytkem 23,2 miliardy Kč, meziročně byl tak o 34 miliard nižší. Schodek obchodu se státy mimo unii se prohloubil o 9,5 miliardy na 48,9 miliardy korun.
